161 jařmo (848)

1    M         jařmo — jarmo (jármo 732)

jařmica (jarmica 749)

krumpolec (krumholc 306, 311, krmpolec 678) — krumpulec — krumporec 425, 426, 437, 438 — klumporec
427, 428

klika — klíka — kluka 739, 754

koprdle n. — koprle 132, 146, 151

krpadlo (též 661, křipadlo 622)

krpač

křyvák

joch (jošek 517, jušek 601)

chám

lumoch (lomoch 149)

jho 616, 827

náčelek

náčelňík

2                 Do vozu nebo do polního nářadí byl zapřahán také hovězí dobytek, krávy, ale hlavně voli. Kravský postroj míval zpravidla jednodušší chomout s pobočnicemi (nesl označení chomout, chomoutek), volský postroj byl jiný. Tvořil jej jakýsi dřevěný rám (často obložený plechem), proti otlačení byl někdy opatřen jednoduchými poduškami. Náš výzkum se zaměřil právě na dřevěnou část postroje, do které se vůl při tahu opírá. Spis. jazyk ji označuje hned třemi slovy: jařmo, jho, krumpolec. Je zajímavé, že výraz jho byl přímým terénním výzkumem zachycen jen dvakrát. Jde nepochybně o přejetí ze spisovného jazyka.

Jařmo mohlo být jednak nákrční, jednak náčelní. Jařmo náčelní – konstrukčně trochu odlišné – bylo málo obvyklé. Využívalo síly zvířete sice nejekonomičtěji, ale potah se špatně ovládal.

Na mapě jsou běžnými prostředky postiženy výrazy pro jařma nákrční. Protože však na značné oblasti byla v užívání také nebo výlučně jen jařma náčelní, zachytili jsme rovněž pojmenování pro tuto reálii, sloužící k témuž účelu; pro ně jsme volili menší značky.

Krční jho bývalo konstruováno pro každé dobytče zvlášť, ale mohlo být též společné pro pár volů. SSJČ rozlišuje jařmo a jařmici (jho samostatné pro každé zvíře). V našich nářečích našla taková diferenciace odraz v pojmenování jen ojediněle: jařmo (pro pár volů) × krpadlo, krpač, chám (pro jednotlivé dobytče) 643, 661, 731, 732, 737, 753, 756.

Výrazy pojmenovávající jařmo – zejména jařmo společné pro pár dobytčat – bývají zvláště na Slovácku také v tvaru množného čísla. Náš výzkum byl zaměřen na názvy jařma pro jednotlivé dobytče, proto jsou uváděná označení v čísle jednotném.

Přestože jařmo představuje reálii, která se po 2. světové válce objevovala už spíš výjimečně, podařilo se na většině území zachytit jednotlivé nářeční ekvivalenty poměrně spolehlivě. Na značném území vých. Čech a v návaznosti v oblasti sev. a stř. části střm. nářečí a nářečí čm. patří však sledovaná reálie vzdálenější minulosti, a proto z uvedeného teritoria odpovědi na příslušnou otázku scházejí.

Zachycená nář. označení pro jařmo se diferencují lexikálně, slovotvorně (např. jařmo × jařmice, krpadlo × krpač, náčelek × náčelník) i hláskoslovně (např. jařmo × jarmo, klika × klíka × kluka).

Materiál získaný přímým terénním výzkumem byl konfrontován s materiálem KLA. Podle této ankety byl zjištěn plný územní rozsah výrazů pro jho náčelní a celkový rozsah slova lumoch. Navíc KLA dokládá z několika lokalit již. Kopanic v sled. významu ještě výraz pígl.

Výraz krumpolec (a jeho hláskoslovné obměny) má na velkém území také význam ‚dřevo na zavěšení zabitého vepře‘. Na Moravě se slovem krumpolec označuje rovněž dřevo, jež se zavěšuje pasoucímu se dobytčeti na krk, aby příliš nepobíhalo. Oba uvedené významy jsme při zpracovávání dané položky přirozeně pominuli.

3                 Největší územní rozšíření má slovo krumpolec. Zabírá téměř celou oblast jzč. a střč. nářečí (na již.