přístodolek — přístodúlek (stodúlek 756, přestodulka 650) — přístudúlek

přístodúlko n.

sousek (sumśek 831–836)

humeňica

štvrť (štfyrć)

paža

picňík 743–745, 754

kút 730, 746

S          skládáňí 718

N          přístodúlek, přístodolek ‚plevník‘

2                 Po obou stranách mlatu jsou ve stodole oddělení sloužící k uskladnění nevymláceného obilí. Tyto prostory mají v nářečích řadu pojmenování, jež se liší lexikálně, ale také slovotvorně (např. parna × párník), mluvnickým rodem (přístodůlek × přístodůlko) a hláskoslovně (např. píreň × páreň, přístodůlek × přístodolek × přístudůlek).

Výraz přístodůlek (přístodolek) znamená místy plevník, tj. přístavek ke stodole k uskladnění plev, popř. zemědělských strojů. V tomto významu nebyl mapován.

Tam, kde se sledovaný prostor označuje slovem stodola, existují pro označení celé budovy k uskladnění obilí, tedy pro stodolu, většinou výrazy jiné, totiž mlatevňa, mlat. V řadě lokalit je však k pojmenování obou reálií jen jediné slovo, a to stodola (527, 623, 633, 634, 639, 658, 661–663, 715), srov. III-11 stodola.

U několika nář. ekvivalentů je překvapivá – u termínů pro jasně vymezené pojmy jinak vzácná – dubletnost. V případě výrazu stodola jde patrně o důsledek snahy odstranit nežádoucí homonymii.

3                 Největší územní rozsah má slovo perna a jeho odvozeniny. Uvedené slovo zabírá záp. část jzč. nářečí a dále Příbramsko, Strakonicko a Prachaticko. Severně odtud (na záp. Roudnicku a Rakovnicku) se rozkládá oblast varianty píreň. Varianta parně pokrývá Českobudějovicko a podoba páreň vých. Táborsko, vých. Jindřichohradecko a přilehlý úsek jz. Moravy. Další slovotvorná obměna párník se vyskytuje na velkém teritoriu záp. Moravy. Hlásková obměna parna zabírá zejména oblast širšího Táborska.

Rozsáhlé teritorium patří také slovu přístodolek; zahrnuje téměř celé území svč. nářečí (kromě jejich vých. okraje) a na Moravě pak sev. polovinu vm. nářečí. Na Mladoboleslavsku, Kladsku, Náchodsku, ale i Boskovicku se toto slovo vyskytuje také v hláskové obměně přístudůlek. Forma přístodůlek vytváří areály na Vysokomýtsku a na Kroměřížsku a Lipnicku. Rodová varianta přístodůlko je charakteristická pro část Zábřežska. Slovo stodola v sledovaném významu tvoří územní celek vymezený zhruba Brnem, Litovlí a Kyjovem. Větší areály představují ještě tři pojmenování v oblasti střč. nářečí, a to oploteň (pruh obcí od Benešova přes Prahu na Roudnici), záděň (území s centrem na Kolínsku) a plíveň (vých. Benešovsko, Ledečsko a záp. Jihlavsko).

Na Moravě a ve Slezsku se rýsují dále areály slova humenice (záp. skupina slez. nářečí) a výrazu sousek (vých. a již. skupina slez. nář.).

Jako okrajové archaismy se jeví výrazy paže (dolní Pomoraví), picník (vých. Uherskobrodsko), kout (jz. Uherskobrodsko), štvrť (slezsko-valašské pomezí a území sev. od Ostravy).

4    humenice  Kt, SSJČ, hluž. — K humno (stč. ‚mlat‘).

kout  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚ústraní, odlehlé místo‘).

oplotek  Jg, SSJČ říd. — K oplot (to k oplésti), pův. ‚přehrada mezi mlatem a pernou‘. Přenesením.

páreň  jen nář. — Viz parna.

parna  jen nář.; SSJČ též párna, obě nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (sthn. parno v témž významu).

parně  jen nář.; Jg — Viz parna.

párník  v sled. významu jen nář.; Jg parník, SSJČ nář. — Viz parna.

paže  v sled. významu jen nář. (SSJČ pažení ‚dřevěná přehrada‘) — K pažiti ‚rozdělovat prostor pažením‘.

perna  Jg též perně, pírna, SSJČ — Viz parna.

picník  jen nář. (Jg mor. ‚sýpka‘, SSJČ pícník ,místnost určená k přípravě a uskladnění píce‘) — K píce ,krmivo‘.

píreň  jen nář.; Jg pírně — Viz parna.

plíveň  Jg pliveň, SSJČ říd. (SSJČ ob. též ‚přístavek u stodoly na plevy‘) — K pleva (psl. *pelva).

přístodolek, přístodůlek  stč. přístodolek, přístodólek, Jg, SSJČ — Z předl. spojení při stodole.

přístodůlko  jen nář. — Viz přístodolek.

přístodůlek  jen nář. — Viz přístodolek.

skládání  v sled. významu jen nář. — Od skládat (do peren se obilí skládalo).

sousek  jen nář.; Jg i súsek (SSJČ zast. a nář. ‚roubený prostor ve stodole‘), pol. sąsiek — Psl. *sN-sěkъ, to od sěk-ti. Přenesením. Stč. súsěk ‚schrána na obilí‘, ta byla ze sroubených, sesekaných břeven.

stodola  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování celku na část (SSJČ ‚hospodářská budova k uskladnění nevymláceného obilí‘).

štvrť  jen nář.; Bš štfrtka Brněnsko a Novojičínsko — Přenesením (SSJČ čtvrt ‚část vzniklá rozdělením na čtyři díly‘; perny se dělily na čtyři díly — na část pro pšenici, žito, oves a pro ječmen).

záděň  jen nář.; Jg zádění — Od záď, to souvisí s předložkou za; jako subst. sloužilo k označení místních vztahů.

5    perna Ru 3 — přistodolek Po 1, Ju 2, 4 — zádeň Ju 3 — párma Ju 1, 2

6    AJŚ 433, AJPP65, AJK 132

Bh