ČJA 3
158 poduška u chomoutu (845) —
1 M poduška — peduška (též 648, 662, peduša 634)
poduščica 730, 735, 737, 746, 757
pedoun 502, 630, 653, 655
polštář (polstář 201, 203, 301, 302, 306, 307, postář 305, 307) — polčtář (počtář 323, 324, 447, 463) — poštář
peřinka (p’e- 832–836)
potklad
futro
kis (kisa 644) — kchis (kchís 456, 457, kchisa 137)
kistl (též kycla, kysla 722)
rajtaš 814, 823
2 Na mapě jsou zachyceny nářeční názvy pro podušku, plátěnou podložku vycpanou žíněmi a navlékanou koni pod chomout, aby jej netlačil. Rozdíly v pojmenováních jsou především lexikální; méně závažné jsou rozdíly slovotvorné (např. poduška × poduštice, peduška × pedoun) a hláskoslovné (např. kis × kchis, polštář × polčtář × poštář).
Větší část pojmenování vznikla přenesením na základě stejné motivace nebo specifikací (polštář, peřinka, poduška; podklad); zejména v lokalitách sousedících s někdejším německým osídlením byla zapsána také označení ukazující na německý původ (futro, kis/tl/, rajtaš).
3 Největší územní rozšíření má slovo polštář. Zabírá jz. část Čech po Mladou Boleslav, Kolín a Ledeč nad Sázavou, již. a jz. Moravu a výběžkem zasahuje až k Prostějovu. Zejména v oblastech mezi Plzní a Klatovy a mezi Třebíčí a Slavonicemi je častá též jeho zjednodušená realizace poštář, v již. Čechách se pak často vyskytuje v hláskové obměně polčtář.
Svč. nářečí (bez Mladoboleslavska), Ledečsko a Jihlavsko charakterizuje slovo poduška, na něž na Novoměstsku, Boskovicku a záp. Brněnsku navazuje podoba peduška, na sz. od Boskovic slovotvorná varianta
pedoun. Slovo poduška tvoří dvě
oddělené oblasti, v záp. skupině slezských nářečí a na Slovácku (zde též v ob-
měně poduštice).
Další ucelené teritorium vytváří slovo podklad. Je typické pro střední úsek vm. nářečí a přilehlé vých. území střm. nářečí s výběžkem až na Boskovicko a Litovelsko.
Výraz peřinka je charakteristický pro vých. skupinu slez. nářečí a pro nářečí Valašska. Slovo futro bylo vždy jako dubletní zaznamenáno zejména na Podorlicku, již. od Brna a na Táborsku. Další přejaté slovo kis (kistl, kchis) se dosud udržuje na sev. a vých. okraji střm. nářečí a více nebo méně roztroušeně na Českobudějovicku.
4 futro v sled. významu jen nář. — Přenesením výrazu přejatého z něm. (SSJČ ob. ‚podšívka‘).
kchis jen nář. — Přejato z něm., uchování původní výslovnosti s přídechem (Kissen).
kis jen nář. — Adaptací, viz kchis.
kistl jen nář. — Z něm., patrně přes dem. Kisslein.
pedoun jen nář. — Slovotvorná obměna slova peduška, viz tam.
peduška jen nář. — Hlásková varianta slova poduška, viz tam.
peřinka v sled. významu jen nář. — Přenesením.
podklad v sled. významu jen nář.; Kt (SSJČ ‚to, co se klade pod něco‘) — Specifikací významu.
poduška SSJČ (Jg ‚polštář‘) — Přenesením.
poduštice SSJČ též podušnice, obě zast. — Přenesením výrazu odvozeného od poduška, viz tam.
polčtář jen nář. — Hlásková obměna slova polštář, viz tam.
polštář SSJČ zeměd. — Přenesením (dávno) přejatého výrazu.
poštář jen nář. — Zjednodušením souhláskové skupiny z polštář, viz tam.
rajtaš jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm.
5 poduška Po 1, Ju 2 — peduška Ju 4 — polštář Ju 3–5, Ru 2 — počtář Ru 1 — peřinka Ju 1, Ru 3, 5 — kisa Po 1
6 AJŚ 50, SSA 4,99
Bh
