155 ohlávka (838)

1    M         (v)ohlávka (-ufka 831–836)

vohlava

(v)ohlav (též 250, ohláv 721)

vohlavec

náhlavec

2                 Mapa postihuje slovotvornou diferenciaci nář. pojmenování ohlávky, tj. kožené části postroje nasazované na hlavu zapřaženého koně.

Položka byla v Čechách zkoumána pouze na opěrné síti bodů. Získaný, značně kusý materiál byl doplněn KLA. Podařily se tak stanovit poměrně přesně hranice jednotlivých variant. Příslušná reálie je v nářečích málo pojmově vymezená a informátoři i dopisovatelé ji často zaměňovali s uzdou, tj. s částí postroje skládající se z ohlávky, otěží a udidla.

Koni se nasazuje ohlávka, jednak když se zapřahá do vozu (na tu byly zaměřeny naše dotazy), jednak když se uvazuje ve stáji ke žlabu. Tato „stájová“ ohlávka je jednodušší, lehčí, často jen z provazů a samozřejmě bez udidla. Většinou existuje pro obě výraz společný, jen v oblasti výskytu slova náhlavec a v oblasti slova ohlav v bodech 736, 742, 749 a 750 se stájová ohlávka označuje odlišně výrazem ohlávka. Podobně v lokalitách 205, 209, 223, 225–227 znamená slovo ohlavec jen ohlávku stájovou. Pro tu byly v KLA zcela sporadicky zachyceny ještě výrazy další, a to vazačka 216, 234, 519, hovazovačka 611, vazák 216, 227, 242, 247, 248, holstra 719, 727.

Pokud jde o mluvnický rod slova ohlav, převládá rod mužský (zvl. na Moravě). Údaje v dotaznících nejsou v tom směru dostačující.

3                 Patrně ve většině lokalit Čech je obvyklý výraz ohlávka, další slovotvorné obměny existují pak vedle něho. Na mapě však dáváme přednost pouze diferenčnímu označení a dubletní výraz ohlávka vzhledem k výjimečnému a nesoustavnému prameni jazykových údajů (KLA) pomíjíme; zakreslujeme ji však tam, kde označuje jen ohlávku stájovou.

Typicky úzce regionální charakter má slovotvorná varianta ohlava, jež zabírá nejsevernější pruh Čech a širší Zábřežsko. Podobně výraz ohlav je charakteristický pro několik okrajových oblastí, a to pro zč. okraj, pro mikroareál vých. od Klatov, pro malou oblast mezi Mladou Boleslaví a Novou Pakou, dále pro Kyjovsko s Břeclavskem a konečně pro rozsáhlejší teritorium sev. poloviny vm. nářečí s přilehlým Kroměřížskem, Olomouckem a Lipnickem. Varianta ohlavec je doložena z pruhu obcí táhnoucího se od Rakovníka k Plzni a ke Klatovům. Výskyt slova náhlavec je omezen na širší Strakonicko a Prachaticko.

4                 Všechny nář. formy vznikly z předložkových spojení na, ob (s významem ‚kolem‘) hlavu.