ČJA 3

153 oprať (842)

1    M         (v)oprať f. (voprat 215, 445, ouprať 455) — voprajť

(v)oprata (úprata 673, opraťa 731)

lácal f. — lácar

lajna 118, 119

řemen 302–305

S          příťež 311, trúkadlo 301

2                 Mapa podává zeměpisné rozšíření nář. výrazů pro oprať, tj. řemen nebo provaz na řízení tažného zvířete. Kromě rozdílů lexikálních přináší materiál i rozdíl morfologické povahy (oprať × oprata) a rozdíly hláskoslovné (např. oprať × oprajť).

Přejatý výraz lácal označuje na části zkoumaného území také dva krátké řemeny od udidla k oprati, srov. III-154 otěže. Kromě toho se tímto výrazem (zvl. mezi Mladou Boleslavi a Prahou) pojmenovává jen oprať u koní, kdežto u hovězího dobytka má sledovaná reálie název oprať. Položka byla v Čechách zkoumána pouze na opěrné síti bodů a materiál získaný přímým terénním výzkumem bylo třeba doplňovat údaji z KLA; nelze tedy s určitostí tvrdit, že rozsah slova lácal je zachycen naprosto přesně.

3                 Z hlediska geografického členění je závažná především izoglosa oprať × oprata. Probíhá zhruba od Litovle směrem k Svitavám, pak se stáčí k Prostějovu, dále ke Kroměříži, Kyjovu a k Břeclavi. Na východ od ní se vyskytuje podoba oprata. Ta je doložena ještě ze szč. okraje. Hlásková obměna oprajť je dochována na vých. Plzeňsku a již. Rakovnicku.

Vedle uvedených základních označení se většinou dubletně vyskytují i výrazy další, a to slovo lácal na značné oblasti mezi Prahou a Roudnicí, lácar na sever od Brna a na Boskovicku, řemen na Chodsku a lajna na Kladsku.


4    lácal  jen nář.; SSJČ zprav. pl., nář., Kt, SSJ liace plt., říd. liaca f., pol. lejc — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Leitseil ‚vodicí provaz‘).


car  jen nář. — Z lácal disimilací na dálku.

lajna  v sled. významu jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Leine ‚oprať‘).

oprajť  jen nář. — Viz oprať, podoba s vkladným j (v důsledku měkkosti následujícího ť).

oprata  jen nář.; Jg mor., Kt i opraťa Zlínsko, SSJ (stč. i oprat ‚řemen se smyčkou, zvl. na vodění psů‘) — Viz oprať.

oprať  Jg též oprat, obrať — K psl. *ob-rъt-ь (k *rъtъ ‚huba‘); podle Mch k nám přes ruštinu, srov. csl. obrъtiti ‚opatřiti uzdou‘. Přesvědčivější je výklad Holuba-Kopečného vztahující uvedený výraz k pračeskému slovesu *pratiti (srbocharvátsky pratiti ‚vést, provázet‘).


přítěž  f. v sled. významu jen nář.; Jg též přítěžek, Kt též přítěžek, pří- těžka — K slovesu přitáhnout.

řemen  v sled. významu jen nář. — Specifikací.

trúkadlo  jen nář.; Kt trukadlo Chodsko, SSJČ trukadlo nář. — Od nář. trúkat ‚potahovat za oprať, za uzdu‘. Snad souvisí s litev. traukti ‚táhnout‘.

5    oprať Ru 5 — woprať Po 1 — voprať Ju 2, 3, Ru 4 — oprata Ju 7 — lácal Ru 1, 2 — lácari plt. Ru 3 — uzda Ju 1, 5, 6 — chamuri plt. Ru 3

6    ASJ IV 166, AJŚ 57, AJK 68.2, SSA 4.105

Bh