ČJA 3
152 koňský postroj (837) —
1 M struj m. (stroj 804, stroje plt. 820, 830)
postroj (nastruj 818, ústroj 161, ustruj 825)
kšír sg.
kšíry plt. — šíry — šery
chomout
chomouty plt.
cajk
S úpřaž 748
N zbruj 825
2 Nář. pojmenování výstroje koně užívaného k tahu (tj. souhrnného označení pro chomout, podušku, uzdu a řemení) jsou lexikálně diferencována poměrně málo. Výrazné je však dělení podle mluvnického čísla (kšír sg. × kšíry plt.). K němu se druží hláskoslovný rozdíl kšíry × šíry × šery.
V Čechách se tato položka zkoumala pouze v bodech základní sítě. Údaje přímého terénního výzkumu byly však konfrontovány se zápisy z KLA a byly jimi doplněny.
Slovo (k)šír // (k)šíry mívá na Prostějovsku a Holešovsku a místy v svč. nářečích význam ‚lehčí postroj pro koně do kočáru, někdy i bez chomoutu‘ .
Hranice variant kšír sg. a kšíry plt. se zvláště v Čechách opírá převážně o materiál KLA, a proto je přibližná. Vyšrafovaná pole znamenají oblasti s převládajícími tvary v jednotném čísle. U formy kšíry z Polabí se v KLA nacházejí ojedinělá upozornění, že tato podoba znamená postroj pro dva koně; nejde zde vlastně o formu plt.
Zejména na Moravě, ve Slezsku a rovněž na již. Klatovsku a Strakonicku se hojně vyskytuje víceznačné pojmenování chomout, chomouty, srov. oddíl 4. Jeho častý i nedubletní výskyt svědčí o tom, že zde může jít o plnoprávné označení pro sledovaný jev.
Výjimečně byla základní pojmenování cajk, postroj, kšír zpřesňována atributy koňský, na koně, chomutový. Taková dvojslovná označení nejsou v nářečích ustálená, determinující výrazy se v běžné komunikaci téměř neobjevují, a proto jsme je na mapě nezachycovali.
3 Převládajícím nář. pojmenováním pro koňský postroj je výraz kšíry (na části vých. Moravy a ve Slezsku obvykle v podobě šíry, na Těšínsku a Jablunkovsku v obměně šery). Tento výraz má na Domažlicku, již. Klatovsku a již. Prachaticku, na jvč. okraji (s přesahem až na Benešovsko), v nářečích českomoravských a na jz. Moravě zpravidla sg. formu kšír.
Výraz postroj, shodný se spisovným jazykem, je jako nedubletní označení sledované reálie běžné jen na části záp. skupiny slez. nářečí, na části Slovácka a na území mezi Břeclaví a Brnem; tam je hodnocen jako novější. Slovo struj zabírá oblast Hlučínska a Opavska. Výraz cajk se dokládá z okrajů svč. nářečí a z přilehlého Zábřežska.
4 cajk SSJČ — Přejato z něm. a specifikací (Zeug ‚postroj na koně‘).
chomout, chomouty v sled. významu jen nář.: Jg „částky chomoutka jsou: křivé dřevo /krumpolec/, houžka, prostranky, podhřbetník a podpěnky“ — Rozšířením významu (stč. chomút, SSJČ, u obou ,část postroje navlékaná koni na šíji‘).
kšír, kšíry Jg plt., SSJČ zprav, plt., ob. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Geschirr ‚postroj‘).
postroj Kt, SSJČ, SSJ konský p., chomútový p. — Slovo nové (Jg ještě
nezná, uvádí však postrojiti ‚připravit‘). K základu stroj, viz struj.
struj m. Jg i strůj, SSJČ strůj f., říd., pol. strój — Psl. *strojь, málo jasné. Slez. podoba ze sekundárně zdlouženého strój.
šery v sled. významu jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm., viz kšír.
šíry jen nář.; SSJ též šír f. — Viz kšír.
úpřaž jen nář.; pol. uprząż — K sloves. kořeni psl. *-pręg- ‚(za)přáhnout‘, srov. přípřež, zápřež.
5 stroj Ru 1 — kšír Ru 4 — konský šír Ju 7 — kšíri Ju 3, Ru 1, 5 — gešir Po 1 — gešircojk Po 1 — chomouti Ju 2, 3, Ru 2 — lídra na koňe Ru 3
6 AJŚ 46
Bh
