ČJA 3
151 přední konce sanic (734)
1 M nosy (předňí n. 152)
nose (též 702, nuse 633, nosále 725)
rohi
kleče (klače 812, klačary 817)
kleky — klaky
krky
puki 454, 460
piski 730, 731, 735, 757
křivice 162, 434 (křifki 461, křívazňe 736)
zobáki 220, 720
S frňáki 149, berani 219, koňíki 310, oblouki 432, ripáki 420, funcy 818
N saňe, saňice, sňice, osadi
2 Mapa zachycuje nářeční názvy předních konců sanic u selských saní. Materiál přinesl vedle rozdílů lexikálních také diference slovotvorné (kleče × klaky), morfologické (nosy × nose) a řídce i hláskoslovné (kleky × klaky).
Položka dotazníku byla v Čechách zkoumána jen na tzv. opěrné síti, proto byl náš materiál doplněn o údaje získané KLA; zeměpisný obraz rozšíření slova pysky na Moravě byl KLA upřesněn. Do kartografického zpracování byly pojaty i názvy se silnějším expresivním odstínem (např. zobáky, frňáky, rypáky), protože mají motivaci shodnou s výrazy, které už pociťujeme jako neutrální (např. nosy, rohy).
Nemapovány zůstaly pouze výrazy označující celé sanice nebo i celé sáně (např. snice, saně, osady). Z hlediska motivace mapovaných pojmenování jde většinou o názvy přenesené na základě podobnosti s jinými předměty (např. nosy, rohy, pysky, krky), pro které je charakteristický určitý ohyb a jež trčí nějak dopředu.
Připomínáme, že zde jde o reálie, které slouží
jako motivační základ pro přenesená pojmenování velice často
(srov. např. nos, krk,
pysk, roh SSJČ ‚předmět
připomínající…‘).
3 Na převážné části území českého národního jazyka je běžný výraz nosy (v Čechách a ve Slezsku) a jeho morfologická varianta nose (na Moravě). Izoglosa jejich rozšíření sleduje zhruba starou česko-moravskou hranici.
Ostatní pojmenování mají spíše charakter okrajových regionalismů. K nim patří ze širšího Domažlicka doložené označení rohy (sporadicky se objevující i jinde v Čechách a na již. Moravě), z Doudlebska zapsaný výraz puky a na jv. Moravě registrované slovo pysky.
Označení kleky pokrývá menší území v již. Slezsku a na Holešovsku; tam se vyskytuje i forma kleče, která je dále doložena zejména z Českobudějovicka. Hlásková obměna klaky je příznačná pro záp. Slezsko.
Kompaktní území vytváří rovněž pojmenování krky, a to na sev. Valašsku. Ostatní výrazy byly zaznamenány pouze sporadicky.
4 Doklady v citovaných slovnících jsou zpravidla v sg.
berany v sled. významu jen nář. — Přenesením (předmět připomíná rohy berana).
frňáky v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ frňák vulg. ‚nos, čenich‘).
funcy jen nář. — Nejasné.
klaky v sled. významu jen nář. — Viz kleky, forma s nepřehlasovanou samohláskou v kořeni.
kleče v sled. významu jen nář. (Kt kleč ‚křivice, sanice‘, kleče f., klečí n. ‚křivá dřeva nebo žebra u lodi‘) — Psl. *klečь ‚zakřivený strom, větev‘; souvisí s psl. *klekati ‚poklesávat v kolenou‘.
kleky v sled. významu jen nář. — Viz kleče (Kt klek ‚křivý strom‘ Valašsko).
koníky v sled. významu jen nář. — Přenesením na základě podobné tvarové vlastnosti.
krky v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚části připomínající krk (např. husí)‘).
křivice v sled. významu jen nář. — Od křivý (psl. *krivъ).
nose jen nář. — Viz nosy, přechodem k měkkému skloňovacímu typu stroj.
nosy v sled. významu jen nář.; pol. nosy płóz — Přenesením (SSJČ ‚výčnělky podobné nosu‘).
oblouky v sled. významu jen nář. (SSJČ oblouk ‚zakřivení‘) — Specifikací.
puky v sled. významu jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Bug ‚ohyb‘).
pysky v sled. významu jen nář.; pol. pyski nář. — Přenesením (SSJČ ‚věc připomínající pysk‘).
rohy v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚předměty připomínající rohy‘).
rypáky v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚prodloužené nozdry, zvl. vepře‘).
zobáky v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚části připomínající zobáky‘).
5 nosi Ju 1–3, Ru 1–4 — nos sg. Ju 6 — nose Ju 7 — rohi Ru 5 — roh sg. Po 1
6 MAGP 52, AJŚ 44, AJPP 145, AJK 210
Fi
