ČJA 3
151 přední konce sanic (734)
1Mnosy (předňí n. 152)
nose (též 702, nuse 633, nosále 725)
rohi
kleče (klače 812, klačary 817)
kleky — klaky
krky
puki 454, 460
piski 730, 731, 735, 757
křivice 162, 434 (křifki 461, křívazňe 736)
zobáki 220, 720
Sfrňáki 149, berani 219, koňíki 310, oblouki 432, ripáki 420, funcy 818
Nsaňe, saňice, sňice, osadi
2 Mapa zachycuje nářeční názvy předních konců sanic u selských saní. Materiál přinesl vedle rozdílů lexikálních také diference slovotvorné (kleče × klaky), morfologické (nosy × nose) a řídce i hláskoslovné (kleky × klaky).
Položka dotazníku byla v Čechách zkoumána jen na tzv. opěrné síti, proto byl náš materiál doplněn o údaje získané KLA; zeměpisný obraz rozšíření slova pysky na Moravě byl KLA upřesněn. Do kartografického zpracování byly pojaty i názvy se silnějším expresivním odstínem (např. zobáky, frňáky, rypáky), protože mají motivaci shodnou s výrazy, které už pociťujeme jako neutrální (např. nosy, rohy).
Nemapovány zůstaly pouze výrazy označující celé sanice nebo i celé sáně (např. snice, saně, osady). Z hlediska motivace mapovaných pojmenování jde většinou o názvy přenesené na základě podobnosti s jinými předměty (např. nosy, rohy, pysky, krky), pro které je charakteristický určitý ohyb a jež trčí nějak dopředu.
Připomínáme, že zde jde o reálie, které slouží jako motivační základ pro přenesená pojmenování velice často (srov. např. nos, krk, pysk, roh SSJČ ‚předmět připomínající…‘).
3 Na převážné části území českého národního jazyka je běžný výraz nosy (v Čechách a ve Slezsku) a jeho morfologická varianta nose (na Moravě). Izoglosa jejich rozšíření sleduje zhruba starou česko-moravskou hranici.
Ostatní pojmenování mají spíše charakter okrajových regionalismů. K nim patří ze širšího Domažlicka doložené označení rohy (sporadicky se objevující i jinde v Čechách a na již. Moravě), z Doudlebska zapsaný výraz puky a na jv. Moravě registrované slovo pysky.
Označení kleky pokrývá menší území v již. Slezsku a na Holešovsku; tam se vyskytuje i forma kleče, která je dále doložena zejména z Českobudějovicka. Hlásková obměna klaky je příznačná pro záp. Slezsko.
Kompaktní území vytváří rovněž pojmenování krky, a to na sev. Valašsku. Ostatní výrazy byly zaznamenány pouze sporadicky.
4 Doklady v citovaných slovnících jsou zpravidla v sg.
berany v sled. významu jen nář. — Přenesením (předmět připomíná rohy berana).
frňáky v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ frňák vulg. ‚nos, čenich‘).
funcy jen nář. — Nejasné.
klaky v sled. významu jen nář. — Viz kleky, forma s nepřehlasovanou samohláskou v kořeni.
kleče v sled. významu jen nář. (Kt kleč ‚křivice, sanice‘, kleče f., klečí n. ‚křivá dřeva nebo žebra u lodi‘) — Psl. *klečь ‚zakřivený strom, větev‘; souvisí s psl. *klekati ‚poklesávat v kolenou‘.
kleky v sled. významu jen nář. — Viz kleče (Kt klek ‚křivý strom‘ Valašsko).
koníky v sled. významu jen nář. — Přenesením na základě podobné tvarové vlastnosti.
krky v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚části připomínající krk (např. husí)‘).
křivice v sled. významu jen nář. — Od křivý (psl. *krivъ).
nose jen nář. — Viz nosy, přechodem k měkkému skloňovacímu typu stroj.
nosy v sled. významu jen nář.; pol. nosy płóz — Přenesením (SSJČ ‚výčnělky podobné nosu‘).
oblouky v sled. významu jen nář. (SSJČ oblouk ‚zakřivení‘) — Specifikací.
puky v sled. významu jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Bug ‚ohyb‘).
pysky v sled. významu jen nář.; pol. pyski nář. — Přenesením (SSJČ ‚věc připomínající pysk‘).
rohy v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚předměty připomínající rohy‘).
rypáky v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚prodloužené nozdry, zvl. vepře‘).
zobáky v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚části připomínající zobáky‘).
5 nosi Ju 1–3, Ru 1–4 — nos sg. Ju 6 — nose Ju 7 — rohi Ru 5 — roh sg. Po 1
6 MAGP 52, AJŚ 44, AJPP 145, AJK 210
Fi
