15 patro (ve stodole) (654)

1    M         patro — pjatro

patra plt. — přatra plt. 312, 314, 316 (pšatra 312)

paterňәca 603, 613

(v)odr — vodrh

lešéňí (lešeňí 752, 753, 756, 757, lešeňjé 755)

díje plt. 454, 456, 457

S          podynči 828

2                 Zkoumalo se nář. pojmenování pro patro ve stodole, tj. místo nad mlatem, kam se ukládá obilí. Vedle lexikálních rozdílů se v materiálu projevily diference morfologické (patro sg. × patra plt.), slovotvorné (patro × paternice) a hláskoslovné (patro × pjatro, patra × přatra, odr × odrh).

3                 Téměř celé zkoumané území pokrývá pojmenování patro a jeho obměny, jen na okrajích byly zachyceny odlišné lexémy odr a lešéní.

Výraz patro je rozšířen po celých Čechách kromě záp. a jz. okrajů a dále na jz. a sv. Moravě (odkud zasahuje až na Holešovsko). Jeho hlásková varianta pjatro se vyskytuje jednak v oblasti mezi Novým Městem na Mor., Třebíčí a Mor. Krumlovem, jednak vytváří areál ve Slezsku a na přilehlém sev. Valašsku. Pojmenování patra plt. je typické pro sz. okraj Čech, odděleně tvoří velký areál na stř. a jv. Moravě (na Manětínsku bylo zachyceno v podobě přatra plt.). Slovotvorná obměna paternice byla zapsána ojediněle na Znojemsku.

Lexém odr byl zachycen v širokém pruhu při jz. okraji Čech, z již. příhraničního okraje byla doložena podoba odrh. Na Doudlebsku bylo dále zachyceno pojmenování dýje plt. Pro Vsetínsko, Valašskokloboucko a část kopaničářských nář. je typické slovo lešéní.