ČJA 3
149 valník (732)
1 M valňík (vál- 144, 407, 515)
valňák
štráf
štráfek 125, 204, 205, 251
štráfka
štráfák
platón — platon (platoň 829, vuz platunovy 833) — blaton
platóňák 677, 711, 753 — platoňák (platoňak 71, 82, 83, -ňok 84) — blatoňák (blatoňak 81)
plaťák
platňák 202, 620, 626, 659 (planťák 605) — plotňák 204, 209, 51
stolák
stolovák 320, 321
placák 160–162
tabulák
hudl (húdl 118, rúdl 116)
líhák 113 (li- 53)
lížiňák 418
S platforma 119, 149, platvágn 311, rolvágn 119
N dlouhý vúz, holý vúz; hebľák 748, kolesa 233, 311, kolesák 256, plošák 460, 311, plošina 322, 448, plošiňák 520, plošňák 411, vlečka 679
2 Zjišťovaly se nář. ekvivalenty výrazu označujícího valník, tj. nákladní vůz nebo přívěs s plošinou opatřenou odnímatelnými nebo sklopnými bočnicemi a zadním čelem, který původně sloužil k dopravě sudů s pivem. V současnosti má už uplatnění širší, vozí se na něm balíky sena, slámy, klády aj.
Vedle rozdílů lexikálních poskytuje nář. materiál také rozdíly slovotvorné (např. valník × valňák; platón × platoňák × plaťák × platňák) a hláskoslovné (např. platón × platon × blaton). Výraz plotňák hodnotíme jako hláskovou variantu výrazu platňák, který se patrně přiklonil k výrazu plotna (zast. ‚deska‘).
Ve spisovném jazyce slouží k označení sledované reálie výraz valník; pojmenování platón a platoňák označuje SSJČ jako slangová, slova štráfák, štráfka, valňák jako obecná.
Vzhledem k tomu, že v Čechách byla položka vyzkoumána pouze na řídké síti a český materiál by byl s moravským nesrovnatelný, byla situace v Čechách doplněna údaji z KLA. Materiálem z KLA byla částečně upřesněna i situace na Moravě (zejm. v její jv. části a na Frýdecku-Místecku), neboť zde byla daná reálie vzácná, a zjišťovaná pojmenování naším výzkumem nebyla vždy zaznamenána.
Motivačně lze zachycená pojmenování rozdělit zhruba do dvou základních skupin. První skupina názvů vychází ze skutečnosti, že se náklad na vůz i z vozu dopravoval válením (valník, rolvágn, patrně i hudl a zprostředkovaně snad i líhák, lížiňák), druhá skupina označení vychází z podoby, tvaru vozu (platón a jeho odvozeniny, stolák, placák, tabulák, štráf a odvozeniny).
Do mapování jsme nezařadili popisná pojmenování holý vůz a dlouhý vůz, neboť jde o poněkud odlišnou reálii; označuje se tak normální selský vůz upravený k vožení dlouhých klád dřeva. Patrně vlivem navozující otázky ‚plochý vůz sloužící k odvozu sudů s pivem‘ vznikly ojedinělé, roztroušené výrazy plošiňák, plošák aj. Jsou vždy dubletní s jinými výrazy, utvořené ad hoc a jako takové jsme je z mapování vyloučili. Rovněž tyto výrazy KLA nepotvrdila.
3 Základní lexikální, česko-moravskou dichotomii představovanou výrazy valník a platoňák/plaťák doplňuje řada regionalismů.
Výraz valník je rozšířený v celých Čechách, slovotvorná forma valňák byla zachycena na Litomyšlsku a mezi Mladou Boleslavi a Kolínem.
Na Moravě byly zapsány (kromě mikroareálu na Znojemsku) pouze hláskové a slovotvorné varianty výrazu platón, z nichž nejrozšířenější jsou formy plaťák (sz. polovina Moravy) a platoňák (jv. polovina Moravy a Slezsko; ve Slezsku též porůznu v podobě blatoňák). Ze stř. pruhu Moravy jsou doloženy podoby platón a platon, hlásková varianta blaton byla zapsána rozptýleně ve Slezsku. Varianty platňák a plotňák jsou ojedinělé, vyskytují se na Roudnicku a na záp. Moravě.
Z regionalismů zabírají největší areál výrazy štráf/štráfka a další odvozeniny, zapsané většinou jako dubletní. Největší rozšíření má varianta štráfka; vyskytuje se v jižní polovině svč. nář. s přesahem do přilehlých oblastí nář. střč. a čm., forma štráf byla zachycena porůznu v jzč. nář. Podoba štráfák je doložena z Mladoboleslavska, z vých. úseku jzč. nář. a ze Znojemska; označení štráfek bylo zaznamenáno sporadicky na sz. okrajích čes. nář.
Z ostatních regionalismů, soustředěných namnoze do svč. nář., tvoří ucelené areály výrazy hudl (úsek náchodský), stolák (širší Podkrkonoší, úsek podorlický), stolovák (sev. od Klatov), tabulák (vých. okraj. úseky svč. nář.), placák (Litomyšlsko).
Situace ve městech byla zkoumána pouze u starší generace a shoduje se s nář. okolím. Je zajímavé, že výraz valník do mluvy moravských měst neproniká.
4 blaton jen nář. — Záměnou retnic z platon (viz tam), b- vlivem něm. slezských dialektů.
blatoňák jen nář. — Záměnou retnic z platoňák; viz tam a blaton.
hudl jen nář. — Přejato z něm. (Hudl).
líhák jen nář. — Od líha, to podle Mch snad z psl. *(s)lěga nebo sъ-lěga ‚šikmý trámec pro posun těžkých břemen‘ (např. sudů s pivem z vozů do sklepa),
lížiňák jen nář. — Od výrazu ližina, slovotvorné obměny slova líha; viz líhák.
placák v sled. významu jen nář. — Univerbizací ze spojení placatý ‚plochý‘ vůz.
plaťák jen nář.; ALJ han. — Viz platón.
platforma jen nář.; pol. — Přejetím a adaptací z fr. (plate-forme ‚plochý vůz‘), k nám přes něm.
platňák jen nář. — Viz platón.
platon jen nář.; ALJ platoň Frenštátsko — Viz platón.
platón SSJČ slang. — K fr. základu plat- ‚plochý‘, popř. přejetím a adaptací fr. výrazu plateau žel. ‚plošinový vůz‘. K nám přes něm.
platoňák SSJČ slang. — Viz platón.
platóňák jen nář. — Viz platón.
platvágn jen nář. — Přejetím z předpokládaného něm. spojení Plattwagen.
plotňák jen nář. — Hláskovou obměnou výrazu platňák (viz tam) patrně adideací k plotna (zast. ‚deska‘).
rolvágn jen nář. — Přejetím z něm. (Rollwagen).
stolák jen nář. — Patrně univerbizací spojení stolový vůz nebo přímo od stůl.
stolovák jen nář. — Univerbizací spojení stolový vůz.
štráf v sled. významu jen nář. — Přejetím a adaptací z něm. Streif (wagen).
štráfák SSJČ ob., ALJ čm. — Viz štráf.
štráfek jen nář.; SSJČ nář. — K štráf, viz tam.
štráfka SSJČ ob. — K štráf, viz tam.
tabulák jen nář. — Patrně univerbizací ze spojení tabulový vůz nebo přímo z tabule.
valňák SSJČ říd. ob., ALJ podkrk. — Od valník (viz tam) vlivem jiných výrazů na -ák běžných v okolí.
valník Jg, Kt válník, oba ‚malý, těžký vůz na silná dřeva‘, SSJČ (Bš vaľný vůz „vůz nekutý, jehož loukotě jsou z jednoho kusu“) — Univerbizací ze spojení valný vůz, (adj. k valit, válet) nebo přímo od valit, válet.
5 platon Ju 1–3 — platoňák Ju 2 — platforma Po 1, Ru 3 — platform m. Po 1
6 —
Ši