spodňorka (spodňora 828, spodňara 821, 822)

spodňí hnojňice sg. 116 (s. hnojňíc 117, s. hnojňíce 118)

spodňí prkna pl. (ležmí p. 162)

spodňí desky (s. deški 134, 136)

korba

koš

košovňice sg. 418, 419 (košňice 410)

potkošek 505, 513

S          lísa 320, liha 510 nedubl.

2                 Mapa zachycuje nář. pojmenování dna vozu. Otázka v dotazníku byla zaměřena pouze na zjištění názvu pro spodní prkno v rozebíracím voze. Z odpovědí informátorů však byly získány především názvy pro celé dno vozu, to totiž zpravidla tvoří několik sbitých prken (jen u žebřiňáku bývalo místy na dně vozu prkno jediné).

V některých oblastech (zejména v Čechách) se rozebíracích vozů neužívalo; tam bylo dno vozu spojeno s pevnou korbou a bylo označováno buď názvem celého vozu (např. korba, koš), nebo opisem typu dno korby. V takovýchto případech jsme mapovali jen základové substantivum bez přívlastku.

Materiál přinesl vedle rozrůznění lexikálního i rozdíly slovotvorné (např. spodek × spodnice × spodňárka, koš × košovnice) a též diference v typu pojmenování (např. spodnice × spodní desky). Sledovaná reálie je většinou označována výrazy s širším významem, např. dno, podlaha, spodek, spodnice, nebo popisnými souslovími typu spodní prkna (srov. I-190/221.3 prkno).

Údaje z KLA, kterou byly též zjišťovány názvy spodního prkna na voze, v podstatě potvrdily mapou zachycený stav. Poněkud větší rozšíření tam bylo zaznamenáno jen u slova koš (zapsaného často i v hláskové obměně kůš); doklady z Písecka, Soběslavska a z okolí Trhových Svin uvádíme i na naší mapě.

3                 Poměrně jednoduchý stav na Moravě kontrastuje se složitější situací v Čechách, která se vyznačuje hojnější dubletností výrazů.

Největší území zaujímají názvy od základu spod-. Pro větší část střm. nář., celá vm. nář. a pro frenštátskou skupinu slez. nář. je typické pojmenování spodnice. To se vyskytuje i ve vých. Čechách, menší areály vytváří východně a západně od Hradce Králové. Východní Slezsko charakterizuje slovo spodňárka. V záp. Slezsku je běžný výraz spodek; ten pokrývá rovněž značné území na západě Čech, jako nedubletní se nejčastěji vyskytuje na širším Příbramsku a Prachaticku.

Pro Chodsko, Pošumaví a celé již. Čechy s přesahem až na jz. Moravu je příznačné sousloví spodní prkna (sporadicky bylo zapsáno i jinde, zejména na Manětínsku a Litomyšlsku); v již. Čechách byly většinou evidovány podoby bez specifikujícího adjektiva, tedy jen prkna. Označení spodní desky jako nedubletní bylo zapsáno na Novoměstsku, jako dubletní i na jiných místech. Spojení spodní hnojnice je doloženo pouze z Náchodska.

Velké území zabírá nespecifikované označení dno; pokrývá oblast svč. a střč. nář. a větší část záp. Moravy. Název podlaha je nejčastější v širším podkrkonošském úseku (tam většinou jako nedubletní); běžný je i ve vých. části střč. nář., objevuje se i na jiných místech v Čechách a ojediněle i na záp. Moravě.

V horním Posázaví vytváří menší oblast slovo koš, z Pelhřimovska je doložena podoba košovnice a záp. od Nového Města na Moravě název podkošek. Výraz korba byl zapsán na širším Plzeňsku.

4 dno  v sled. významu jen nář.; pol. dennica (SSJČ ‚spodní plocha nádoby, vodní nádrže, prohlubně apod.‘) — Specifikací.

korba  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚ohrazený svršek vozu; lehčí povoz s ohrazeným svrškem‘) — Specifikací.

koš  v sled. významu jen nář. (Jg ‚košina‘, SSJČ koš vozu ‚košatina‘) — Specifikací.

košovnice  jen nář. — Univerbizací předpokládaného spojení košovní deska.

líha  SSJČ (stč. ‚kláda na spouštění sudů do sklepa‘, Jg „vlastně to, na čem něco leží“) — Podle Mch psl. *(s)lěga nebo *sъlěga, snad k ležeti.

lísa  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚deska s okrajem, zpravidla z latí nebo z proutí, líska‘) — Specifikací.

podkošek  jen nář. — Z předl. spojení pod košem.

podlaha  v sled. významu jen nář. (Jg podlaha, podláž slc. ‚široké prkno‘, SSJČ ‚upravená spodní plocha místnosti‘, zast. ‚nevelký trámec, tyč, kolík‘) — Přenesením.

spodek  v sled. významu jen nář.; pol. spodniak (SSJČ ‚dolní část‘) — Specifikací.

spodňárka  jen nář. — Derivací od adj. spodní.

spodnice  v sled. významu jen nář.; hluž. spódnica ‚spodní prkno vozu‘ — Univerbizací spojení spodní deska.

spodní desky  v sled. významu jen nář. — Sousloví se specifikujícím adjektivem.

spodní hnojnice  jen nář. — Sousloví se specifikujícím adjektivem, slovo hnojnice od adj. hnojní nebo univerbizací spojení hnojní deska.

spodní prkna  v sled. významu jen nář. — Sousloví se specifikujícím adjektivem.

5    dno Ju 1, 2, Ru 1, 2 — podlaha Ju 5 — spodňice Ju 4 — spodňíce Ju 4 — spodňica Po 1, Ju 7 — spod Po 1 — funt Ru 3 — prkno Ju 1, 5, Ru 2

6    spodní prkno na voze: AJŚ 34, AJPP 135, AJK 208, SSA 4.89

Fi