ČJA 3
143 výztuž hlavy u kola (715) —
1 M zďeř f. (žďeř 454, 459, 512, 619, ždeř 326, žďer 206, zdeř 208, 251, 302, 323, 326, 336, 405, 445, zďiř 465, 648, 658, zďíř 645) — zvjeř f.
žďerka (též žďírka, zďířka 328)
vejtoč f. (též 430)
výtočka
vejtáčka (vejtačka 101, 102)
bukše f. (buksa
674, 721, 801, bikse 646, biksa 832, bikše 644, pikse 647, piksa 137, 648, pokše 652, piksla
648, bušla 643) — buša 680, 682, 701, 702 — zbukša (zdukša 723, zbuš f. 738, 747)
N krancle 422, kranclovák 433, kranec 603, grancovňa 605, grancovňica 514, 607
2 Zjišťovala se nářeční pojmenování železné výztuže otvoru ve vnitřku hlavy u kola venkovského vozu. Z mapování jsme vyřadili výrazy označující vnější železné okutí hlavy (např. krancle, grancovňa).
Vedle lexikálních rozdílů byly zaznamenány též rozdíly slovotvorné (např. zděř × žděrka, výtoč × výtočka × výtáčka) a hláskoslovné (např. bukše × buše).
Ve městech nebyl nářeční výzkum proveden.
3 Na mapě vystupuje výrazná lexikální trichotomie názvů zděř, výtočka a bukše. Hranice areálů jsou ostré.
Výraz zděř se nachází v jzč. nářečích s větším přesahem na jz. Moravu (v úzkém pruhu od Sušice až po Jindřichův Hradec v dubletě s hláskovou obměnou zvěř), na širokém již. a záp. okraji střč. oblasti a na Roudnicku. Na Doudlebsku se vyděluje malý areál se slovotvornou variantou žděrka.
Pro většinu střč. nářečí, záp. polovinu svč. oblasti a záp. polovinu Moravy je typické pojmenování výtočka. Odvozenina výtáčka je ve vých. části svč. dialektů a v úseku podkrkonošském. Další odvozenina výtoč je doložena z Náchodska a odděleně z Ledečska.
Na celé vých. polovině Moravy je rozšířeno označení bukše (v hláskové obměně buše je zejména v okolí Lipníka nad Bečvou). Podoba zbukše dominuje na Valašskomeziříčsku.
4 bukše f. jen nář.; Bš, ALJ piksna chod., piksla podkrk., pol. buks, buksa, hluž. buksa, buška — Adaptací z něm. (Büchse ‚pouzdro‘).
buše f. jen nář. — Hláskové zjednodušení výrazu bukše, viz tam.
vytáčka jen nář. — Od vytáčet.
výtoč f. v sled. významu jen nář.; ALJ podkrk. — Od vytočit.
výtočka jen nář.; Jg též vejtočka, SSJČ též vejtočka — obě nář. — Od vytočit.
zbukše f. jen nář. — Připojením náslovného z- (srov. nář. zhřebelco, III-197 hřebelec).
zděř f. v sled. významu jen nář.; stč. zdeř, Jg, Bš zdiř msl., zděř svč. (stč. ‚železná obruč‘, SSJČ ‚kovový kruh, obruč ap., nasazované na konci součástí k jejich spojování, stahování k sobě, k lemování okraje‘) — Podle Mch nejasné, snad ze *s-dirž, s-drž, že drží daný předmět v celku. Specifikací.
zvěř f. v sled. významu jen nář. — Hlásková varianta k zděř (viz tam) vzniklá patrně adideací k svírat.
žděrka Jg zděřka, zdířka, zděrka, zdírka vše dem., SSJČ zdířka dem., ALJ zdiřka han., msl., zdířka svč., podkrk. — Formální dem. od žděř, to hlásková obměna slova zděř, viz tam.
5 zďeř Ju 5, Ru 2 — vejtočka Ju 1, 3, Ru 1, 4 — wejtáčka Ju 2 — bukša Ju 7, Ru 5 — buksa Po 1 — piksla Ju 5, 6 — piksle Ru 2 — piksna Ru 5 — puška Ju 2, Ru 2, 4
6 —
Hb