143 výztuž hlavy u kola (715) —

1    M         zďeř f. (žďeř 454, 459, 512, 619, ždeř 326, žďer 206, zdeř 208, 251, 302, 323, 326, 336, 405, 445, zďiř 465, 648, 658, zďíř 645) — zvjeř f.

žďerka (též žďírka, zďířka 328)

vejtoč f. (též 430)

výtočka

vejtáčka (vejtačka 101, 102)

bukše f. (buksa 674, 721, 801, bikse 646, biksa 832, bikše 644, pikse 647, piksa 137, 648, pokše 652, piksla
648, bušla 643) — buša 680, 682, 701, 702 — zbukša (zdukša 723, zbuš f. 738, 747)

N          krancle 422, kranclovák 433, kranec 603, grancovňa 605, grancovňica 514, 607

2                 Zjišťovala se nářeční pojmenování železné výztuže otvoru ve vnitřku hlavy u kola venkovského vozu. Z mapování jsme vyřadili výrazy označující vnější železné okutí hlavy (např. krancle, grancovňa).

Vedle lexikálních rozdílů byly zaznamenány též rozdíly slovotvorné (např. zděř × žděrka, výtoč × výtočka × výtáčka) a hláskoslovné (např. bukše × buše).

Ve městech nebyl nářeční výzkum proveden.

3                 Na mapě vystupuje výrazná lexikální trichotomie názvů zděř, výtočka a bukše. Hranice areálů jsou ostré.

Výraz zděř se nachází v jzč. nářečích s větším přesahem na jz. Moravu (v úzkém pruhu od Sušice až po Jindřichův Hradec v dubletě s hláskovou obměnou zvěř), na širokém již. a záp. okraji střč. oblasti a na Roudnicku. Na Doudlebsku se vyděluje malý areál se slovotvornou variantou žděrka.

Pro většinu střč. nářečí, záp. polovinu svč. oblasti a záp. polovinu Moravy je typické pojmenování výtočka. Odvozenina výtáčka je ve vých. části svč. dialektů a v úseku podkrkonošském. Další odvozenina výtoč je doložena z Náchodska a odděleně z Ledečska.

Na celé vých. polovině Moravy je rozšířeno označení bukše (v hláskové obměně buše je zejména v okolí Lipníka nad Bečvou). Podoba zbukše dominuje na Valašskomeziříčsku.