141 střední kování na rozporce (709)

1    M         cuchta — cufta

kapica

šlufa (šlofa 821) — šlifa

halža 802, 820

N          houžev, kováňí, kuťí, oko, okuťí, taška, tulaj, ucho

2                 Nář. pojmenování středního kování na rozporce se liší lexikálně, ale i hláskoslovně (např. šlifa × šlufa, cuchta × cufta).

Materiál získaný přímým terénním výzkumem byl konfrontován s KLA. Toto srovnání umožnilo vyloučit výrazy neterminologické povahy, tj. výrazy s obecnějším významem ‚objímka‘, srov. oddíl 1 N.

3                 Rozdíly v nář. pojmenování sledované reálie se soustřeďují na Slezsko a přilehlé lokality vm. nářečí. Jen toto území se odlišuje označením kapice (záp. úsek slez. nářečí) a šlufa, šlifa (na ostatní části Slezska). Ojediněle na sev. Opavsku byl zapsán výraz halže. Všude jinde je běžný výraz cuchta, zejména na okrajích Čech též v podobě cufta.