ČJA 3

135 šárka (703)

1    M         šárka

šárňice (též 443)

stolec (štolec 309, 310, 320, 322)

stolička (stulčka 626, stolica 660, 718)

poduška (pe- 658, 665, podluška 817, podeščka 671)

poduščica (pe- 659, 661–664, podušňica 685, podiščica 677)

šemlice (semlice 448, šemice 436, žemlice 448, 458, též šimice 445)

deska (deška 324, -cka 431, 432, 442–144)

lafka

polštář

vopleň f.

voplen m. (voplenec 134)

plát (plátek 644, 646)

zhłavek 826–828 (zgovek 831–833, přigovek 834–836)

šóla 119, 135, 136

S          zvršek 828, sedilko 648

2                 Na mapě zachycujeme územní rozšíření nář. termínů pro součást předku vozu spisovně zvanou šárka. Jde o břevno dosedající na nápravník (III-134) a na ramena vozu (III-132 zadní ramena vozu). Na něm se otáčí

oplen (III-136). Obdobná součástka (rozměrem však menší) je také u plužních koleček; na ni však nedosedá
oplen, ale podložka pod hřídel pluhu (III-46 zhlavík (plužních koleček)). Nář. pojmenování pro šárku u vozu i u plužních koleček se shodují.

Nář. ekvivalenty vykazují kromě rozdílů lexikálních též rozdíly slovotvorné (např. poduška × poduštice, stolec × stolička) a morfologické (oplen m. × opleň f.). Okrajové nepravidelné hláskoslovné jevy na mapě nezakreslujeme, protože jejich celý územní rozsah nelze na příslušných nář. termínech sledovat (srov. např. peduška × poduška, stolec × štolec).

Mnohá pojmenování šárky jsou motivována představou, že jde o podložku, na níž leží nebo na kterou dosedá jiná část vozu, totiž oplen; odtud poduška, poduštice, zhlavek, stolec, stolička, lávka, polštář, sedýlko. V případě slov plát, deska, svršek jde o výrazy s původně širším významem, jež byly pro označení šárky specifikovány. Výrazy šárka, šemlicešóla jsou nepochybně adaptované přejímky z něm., viz oddíl 4.

Stojí za povšimnutí, že šárka nese v Čechách též označení oplen (opleň); je zde tedy výraz, jenž je běžný na velké rozloze Čech pro jinou reálii. Tam, kde se vyskytuje uvedený výraz ve významu ‚šárka‘, slouží k pojmenování oplenu slovo obrtel, srov. III-136.

Materiál byl ověřen a doplněn údaji z KLA.

3                 Mezi četnými výrazy pro šárku mají prioritní postavení tři označení a jejich odvozeniny, a to šárka (šárni- ce), stolička (stolec) a poduška (poduštice). Ostatní termíny vytvářejí malé, ale zpravidla kompaktní celky.

Největší oblast tvoří slova šárnicešárka. První z nich zabírá záp. část Čech (po Roudnici, Prahu, Příbram, Strakonice a Klatovy); slovo šárka, jež územně na výraz šárnice navazuje, je charakteristické pro velkou část svč. nářečí a střední část střč. a jzč. nářečí. Dále k východu leží rozsáhlé území výskytu slova stolička; zabírá široký východní okraj Čech a záp. polovinu Moravy. Území dále k východu patří výrazu poduštice (vých. část střm. nářečí a záp. okraj vm. nářečí se Vsetínskem) a slovu poduška (celé záp. Slezsko po Ostravici a sev. okraj vm. nářečí, odděleně pak ještě Břeclavsko a Uherskobrodsko).

Menší oblasti, hlavně na okrajích Čech, vytvářejí výrazy stolec (Chodsko a záp. Klatovsko), deska (zejména Sušicko), šemlice (širší Českobudějovicko), lavka (Novoměstsko), polštář (území mezi Novým Městem na Moravě a Jihlavou a odděleně na Stříbrsku), opleň f. (sv. okraj svč. nářečí), oplen m. (Náchodsko), šóla (vých. okraj podorlického úseku) a zhlavek (východně od řeky Ostravice).

4    deska  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ‚prkno‘) — Specifikací.

lavka  jen nář. — Přenesením (nář. ‚lavice‘).

oplen  m. v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ, SSJ u všech ‚oplen‘, ne ‚šárka‘!) — Psl. *oplěnъ, slovo starobylé, leč málo jasné. Zde přenesením z jiné součástky vozu.

opleň  f. jen nář. — Od oplen (viz tam) změnou rodu.

plát  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚tenká deska, zprav, kovová, ale i dřevěná‘) — Specifikací.

poduška  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚polštář pod hlavu‘).

poduštice  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚polštář pod hlavu‘ kniž., zast.).

polštář  v sled. významu jen nář. (Jg ‚tlusté dřevo podložené pod něco‘) — Přenesením (SSJČ ‚poduška pod hlavu‘).


sedýlko  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ dem. k sedlo ‚část, na kterou něco dosedá‘, ‚co připomíná jezdecké sedlo‘).

stolec  v sled. významu jen nář. — Přenesením (stč. i SSJČ ‚lavice‘).

stolička  v sled. významu jen nář.; Jg — Formální dem. k stolice. Přenesením (SSJČ stolice ‚sedátko, lavice‘).

svršek  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚hořejší část‘) — Specifikací.

šárka  Jg, SSJČ — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Schare ‚vzpěra, rozpora‘).

šárnice  jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Viz šárka.

šemlice  jen nář.; Jg šamlice, SSJČ nář., říd. (stč. ‚podložka‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Schemmel).

šóla  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Schale ‚obložení, např. nože, střenka‘).

zhlavek  jen nář. — Přenesením (SSJČ nář. ‚polštář‘).

5    šárka Ju 1, 3, 4 — šárňice Ru 2, 3 — šola Po 1 — polica Ju 7 — polička Ju 2 — postílka Ju 6

6    MAGP 25, AJŚ 15a, AJPP 122

Bh