ČJA 3
134 nápravník (702)
1 M nápravňík (nápravec 160, nápravňice 317)
náprava 705, 706, 719, 726, 734
klátka (sk- 748, 815–817, 828)
práh 431, 442 (pražec 431)
podosek 710, 752
futrál 438, 754
akštuk (ákštuk 324, 604, áštuk 446, okštuk 454, amštuk 518, anštuk 314,
lachštuk 149) — akštok — apštuk
(hapštuk 219, opštuch 750, 751) — apštok (haupštok 730) — auštuk (auchštuk 233, aukštuk 235,
427, aufštuk 254, 415, 428, laufštuk 505, lauštuk 304) — auštok (áuštok 638, ajnštok 655) —
aksnštuk 310, 456, 614
aksfutr 118, 119 (aksfutro 119)
S násadek 729, akse 306
N spodňí šárka 141, náprava ve významu ‚osa s nápravníkem‘ 428, 429, 433, 443, 447–449, 451, 460
2 Železné osy vozu jsou obloženy dřevem, jež nese spis. název nápravník. Na toto dřevěné obložení dosedají jednak ramena vozu, jednak šárka, srov. III-135.
Pojmenování sledované součásti řízení vozu jsou dvojího typu: 1. Po celém zkoumaném území jsou rozšířeny výrazy cizího původu (zejména z něm. složeniny Achsstock). Ty jsou bohatě obměňovány hláskoslovně, např. akštok × akštuk × aufštuk × apštuk… Kromě rozdílů v druhé části složeniny -štok × -štuk jsou zvlášť četné diference v části první, jež se mylným výkladem nebo disimilací na dálku zaměňovala s jinými slovy něm. jazyka: auf-, an-, ab-, lauf-, ajn-, lach-, haupt-, auch-. Stojí za povšimnutí, že samohláska ve formantu -štok/-štuk v oblasti střm. nářečí nepodléhá pravidelným hláskovým změnám. 2. Zejména v Čechách existuje ještě hojné označení domácího původu nápravník. Ostatní výrazy (např. práh, podosek, násadek, náprava) jsou málo běžné.
Vzhledem k tomu, že slovo nápravník nemáme v našem významu doloženo ze starší češtiny a že je neregistruje ani Jg, a vzhledem k jeho menšímu územnímu rozsahu, než má slovo náprava, od něhož je výraz nápravník odvozen (srov. odd. 3 a III-142 náprava), soudíme, že slovo nápravník není staré; jeho vznik asi souvisí s dotvářením naší odborné řemeslnické (kovářské a kolářské) terminologie za obrození. Přejaté výrazy budou tedy starší a mohou svědčit o směru šíření uvedené součástky k nám. Je třeba vzít v úvahu také to, že dřevěné obložení osy není příliš stará reálie. Její potřeba vyvstala až tehdy, když se začaly vyrábět osy železné.
Na původní dřevěné nápravy s „nápravníkem“ zhotovené z jednoho kusu dřeva ukazuje patrně výraz náprava, jímž se zvl. v již. Čechách dnes místy označuje spojení železné osy s dřevěným obložením, srov. oddíl 1 N.
3 Na mapě výrazně vystupují dvě vrstvy pojmenování.
Domácí slovo nápravník se vyskytuje jen v oblasti slova náprava (srov. III-142). Na rozdíl od tohoto výrazu má však výrazně menší územní rozsah. Jeho vých. hranice nezasahuje tak daleko na Moravu, a pokud jde o centrální úsek střm. nářečí, omezuje se jen na vlastní Prostějovsko (slovo náprava zahrnuje ještě Kroměřížsko a Lipnicko). Navíc jsou v Čechách rozsáhlá území, odkud slovo nápravník není naším výzkumem vůbec doloženo (okraj záp. Čech, širší okolí Prahy a protáhlé území mezi Kolínem, Benešovem, Táborem, Českými Budějovicemi a Ledčí nad Sázavou).
Na území slova os(a), oska (střm. nářečí bez záp. okrajů a bez centrálního úseku, vm. a slezská nářečí; srov. III-142 náprava) jsou běžná jen slova cizího původu. Ta byla na území slova nápravník místy zcela vytlačena; tak je tomu zvl. v sv. Čechách, na Zábřežsku, Prostějovsku a místy i v jz. Čechách.
Pokud jde o přejaté výrazy, izoglosa mezi zakončením -štuk a -štok prochází od severu k jihu po česko-moravské hranici, od Svitav se stáčí na Boskovice, dále k Brnu, odtud k východu až téměř ke Kroměříži, pak ke Kyjovu.
Hláskové obměny první části adaptovaného něm. složeného výrazu nevytvářejí územně ostře vyhraněné celky. Forma akštok (akštuk) je nejčastější; převládá zvl. ve Slezsku a na Moravě. Podoba abštuk (abštok) se poněkud soustředěněji vyskytuje ve stř. úseku vm. nářečí a sev. od Brna; v Čechách je poměrně častá, ale její výskyt je roztroušený. Podoba auštuk (auštok) je běžnější – nezřídka vedle jiných hláskových variant – v Čechách zvláště na Příbramsku, Ledečsku a Táborsku; na Moravě pak zvl. jižně od Uherského Brodu. Ostatní varianty jsou málo početné a nevytvářejí ucelenější oblasti.
4 abštok, abštuk, aksnštuk, akštok, akštuk, auštok, auštuk jen nář. — Adaptací něm. Achsstock ‚nápravník‘.
akse jen nář. — Přejato z něm. (Achse ‚osa‘).
aksfutr jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Achsfutteral doslova ‚pouzdro na osu‘).
futrál v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚pouzdro‘ zast. ob.) — Specifikací výrazu přejatého z něm.
kládka jen nář. (SSJČ kladka, dem. ke kláda) — Specifikací nář. dem. ke kláda.
náprava v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ ‚osa‘).
nápravník SSJČ (Kt ‚rameno osy‘) — Od náprava. Viz III-142 náprava.
násadek jen nář. — Od nasadit (nápravník se nasazuje na osu).
podosek jen nář. — Z předl. spojení pod osou.
práh v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚trámec na spodku dveřního otvoru‘).
5 náprava Ju 7, Ru 3 — akštuk Ju 3 — akštok Ju 2, 6, Ru 5 — apštuk Ju 3 — apštok Ju 7, Ru 1 — auštuk Ru 1 — aksfutr Po 1
6 MAGP 25, AJŚ 14, AJPP 121, AJK 128
Bh
