ČJA 3
13 půle vrat (643)
1 M vrato (vrá- 121, 301, 404, vráta f. 685, 727, 745)
vráteň f. (vrátně f. 101)
vrátna 109, 121
vrátňice
vraťice (vrá- 311)
púl vrat (púlvrat) — púl vrát (puł vratuf 822, puu̯ vrut 832, 835; púlvrát)
púla vrat (pula v. 118) — púla vrát (pola v. 464)
púle vrat — púle vrát
púlka vrat — púlka vrát
polovička vrat — polovička vrát
polovice vrát
křídlo (k. vrat 816, 817)
S fligel 805
2 Mapa postihuje nář. označení pro půlku vrat. Byly zachyceny dva typy pojmenování – jednoslovné termíny (výraz vrato a slovotvorné obměny vrátnice, vratice, vrátna, vráteň a označení křídlo) a dvouslovná popisná pojmenování, jejichž základem je podstatné jméno půl nebo jeho slovotvorné varianty půla, půle, půlka, polovička, polovice. Tato substantiva bývají zpřesňována neshodným přívlastkem vrat, popř. jeho hláskoslovnou obměnou vrát (v běžné komunikaci se uvedené přívlastky zpravidla neužívají). Na mapě je výskyt podoby se zdlouženou kořennou samohláskou vrát vyznačen šrafovaním. Tam, kde se gen. pl. v označení sledované reálie nevyskytuje, bylo využito údajů z položky dotazníku č. 642 (2. pád substantiva vrata), aby mohl být uvedený hláskový jev představen v celém územním rozsahu. Popisná pojmenování byla často utvořena ad hoc a jsou neustálená.
Náš nářeční materiál byl porovnán s údaji v KLA a v několika případech byl jimi doplněn. Mohli jsme tak zpřesnit průběh izoglos zejména v Čechách.
U nář. pojmenování půl vrát jsme ani po srovnání s materiálem KLA nemohli určit, kdy se jedná o spojení substantiva půl s genitivním přívlastkem vrát a kdy jde o jednoslovné označení půlvrát (gen. půlvratu), proto na mapě tento rozdíl nezachycujeme.
3 Areály jednoslovných pojmenování se soustřeďují v Čechách, na Moravě a ve Slezsku převažují pojmenování dvouslovná, popisná.
Výraz vrátnice se vyskytuje na širokém okraji záp. Čech zhruba po linii Plzeň – Strakonice, dále ve vých. části střč. nář. s výběžky do sousedních nář. oblastí (na severu až k Hradci Králové); víceméně ojediněle bylo toto označení zachyceno sev. od Mladé Boleslavi a záp. od Nové Paky, na Sedlčansku a na vých. Prostejovsku.
Nář. ekvivalent vrato byl zaznamenán na Rakovnicku, Příbramsku a Strakonicku, menší areály vytváří v podorlickém úseku a sev. od Nového Města na Moravě. Dále bylo zapsáno především v okrajových oblastech Čech, zejména v širším Podkrkonoší, v náchodském úseku, na Českobudějovicku, na jv. Plzeňsku, na Chodsku. Na Moravě bylo zachyceno na Slovácku.
Pojmenování vráteň je doloženo z velkého areálu v svč. nář. a na přilehlém Kolínsku.
Výraz vrátna byl ojediněle zachycen sv. od Mladé Boleslavi, slovo vratice je charakteristické pro sev. Plzeňsko.
Z dvouslovných pojmenování zaujímá největší areál spojení půlka vrat, p. vrát, a to v záp. části střč. nář., v již. Čechách a téměř na celém území Moravy – kromě sz. Zábřežska, pro něž je typické pojmenování půle vrat, p. vrát (to se roztroušeně vyskytuje též ve střč. nář. a na Náchodsku), a kromě území, na němž je zaznamenáno označení půl vrat, p. vrát. Toho se užívá na Moravskokrumlovsku, na sz. Brněnsku s úzkým výběžkem na záp. Prostějovsko, dále na téměř celém území slez. nář. (mimo jv. Frenštátska) s přesahem k Lipníku nad Bečvou; v Čechách je doloženo především z Roudnicka a Rakovnicka.
Pojmenování půla vrat, p. vrát bylo roztroušeně zachyceno v Čechách. Spojení polovička vrat, p. vrát se sporadicky vyskytuje především na širokém Uherskobrodsku, označení polovice vrát bylo zaznamenáno zejména na Holešovsku a na sev. okraji vm. nář.
Výraz křídlo byl soustředěněji zapsán v již. Čechách, na Uherskobrodsku a Příborsku.
4 fligel jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Flügel ‚křídlo‘).
křídlo Jg, SSJČ, SSJ krídlo, pol. skrzydło, hluž. křidło — Přenesením.
polovice vrát, polovička vrát, půl vrát, půla vrát, půle vrát, půlka vrát jako spojení jen nář. — Popisná pojmenování.
polovička vrat. půl vrat, půla vrat, půle vrat, půlka vrat Popisná pojmenování.
vráteň Jg, SSJČ, Kt vrateň — K vrato, viz tam.
vratice jen nář. — K vrato, viz tam.
vrátna jen nář.; Kt, pol. zast. wrotnia, wrótnia — K vrato, viz tam.
vrátnice Kt, SSJČ poněk. zast. — K vrato, viz tam.
vrato jen nář.; Jg, SSJČ nář., dluž. wrotno, rotno — Psl. *vorto ‚vrata‘. Patrně jde o sekundární dotvoření singuláru k plt. vrata.
5 vráteň Ju 2 – vrátňice Ju 1, 2, 5, Ru 2 — vratňice Ru 2 — púl vrat Ju 5, Ru 4 — púłvrát Ju 7 — púla wrat Po 1 — púla vrat Ju 1 — púlka vrat Ju 2, 3, Ru 2 — pulka vrát Ju 6 — polovic vrat Ru 3 — púla vrátňice Ju 1 — jeden bog vrát Ru 5
6 AJŚ 429
Ir