Tato skutečnost nepochybně ovlivnila výsledky výzkumu ve městech, kde nemohla být – zejména u mladé ge-
nerace – otázka vždy specifikována na kontext „zvrhnout fůru“ (na rozdíl od tradičního venkovského okolí, kde
tento kontext výrazně omezoval výběr synonymních výrazů ve prospěch jednoho nebo dvou pojmenování na-
bývajících v určitém regionu terminologické povahy). Ve městech musela být tato otázka formulována obecně-
ji „převrhnout cokoli, nejčastěji kočárek“, a proto byly všeobecnější i odpovědi informátorů, které často obsa-
hují tři, čtyři synonyma, popř. i více. Nedbáním vázanosti na kontext s fůrou můžeme patrně vysvětlit existenci
triplet v některých venkovských obcích, zejména na vč. okraji a přilehlé záp. Moravě. Některé ekvivalenty se
shodují s výrazy na mapách I-65 neporaz, II-80 kácet stromy, II-83 dobývat pařezy.

3                 Většina nář. ekvivalentů vytváří areály. Pro záp. polovinu Čech je charakteristické především sloveso zvrh- nout. Slovotvorná varianta převrhnout byla často, ale ne zcela pravidelně zaznamenána v již. a jihovýchodních Čechách, mezi Benešovem a Ledčí nad Sázavou a odděleně na Náchodsku. Na zč. okraji vytváří areál pojmenování zvrátit; to se odděleně vyskytuje též v sev. polovině svč. nářečí a na přilehlém sev. okraji dialektů středočeských. Slovesa se stejným základem nacházíme rovněž na vých. okraji zkoumaného území; sloveso vyvrátit se vyskytuje v oblasti zaujímající vých. část střm. nářečí, sev. část nářečí vm. a přiléhající území Slezska. Na ostatním území Slezska je běžnější forma převrátit. Uvedená podoba se mimo tento ucelený areál vyskytuje ještě rozptýleně ve vých. polovině svč. dialektů a na záp. polovině Moravy jako vesměs novější pojmenování, jež překrývá jednotlivé oblasti tradičních nářečních termínů. Ve vých. polovině svč. nářečí a v sousední vých. části dialektů střč. tvoří rozsáhlý areál výraz skácet; ten pokračuje na jvč. okraji v podobě skátit, na jz. Moravě a mezi Jihlavou a Novým Městem na Moravě v podobě skátět. Pro již. část vm. nářečí jsou typické formy skotit a vykotit.

Pro většinu Moravy jsou charakteristická slovesa se základem -val-. Tento rozsáhlý areál začíná na jihovýchodě Čech slovesy převalit, svalit a pokračuje (jsa přerušen úzkým pruhem areálu výrazu skátit) na záp. a střední Moravě a dále ve střední části vm. nář., kde je nejčastější slovotvorná varianta vyvalit (vedle zvalit a převalit).

Toto základní areálové rozdělení překrývají ve středu zkoumaného území (podobně jako výraz převrátit) též slovesa vyklopit a překlopit. Pouze mikroareál tvoří výraz zabít čerta (záp. Roudnicko).

Slovesa s předponami s-, z- jsou soustředěna především v Čechách (na Moravě se vyskytují převážně jen na jejích okrajích); pro Moravu jsou typická slovesa s předponou vy-. Předpona pře- tvoří areál pouze ve Slezsku; zároveň je součástí sloves, která se – patrně jako novější dublety – vyskytují ve střední části zkoumaného území (převrátit, ale i překlopit, překotit, převrhnout, převalit).

Pro města je příznačný větší počet synonymních výrazů (viz oddíl 2). Vedle eventuálních pojmenování užívaných v příslušném venkovském okolí se v nich nejčastěji vyskytují slovesa převrátit, převrhnout, méně překotit, překlopit, vyklopit.

4                 Většina sloves byla utvořena prefixací.

přehodit  v sled. významu jen nář. (SSJČ říd. přehodit se ‚změnit rychle polohu, převrátit se‘, SSJ prehodiť ‚obrátit na druhou stranu, např. pšenici‘) — Od hodit.

překlopit  Jg, SSJČ, SSJ preklopiť — Od klopit (SSJČ ‚obracet směrem dolů‘ i ‚převracet‘).

překotit  jen nář.; SSJČ nář. — Od kotit (SSJČ říd. a zast. ‚kácet‘).

převalit  Jg, SSJČ, SSJ prevaliť, pol. przewalić, hluž. přewalić — Od valit (SSJČ ‚převracením, kutálením přemisťovat‘).

převrátit  stč. přěvrátiti, Jg, SSJČ, SSJ, pol. przewrócić, hluž. přewróćić — Od vrátit, k psl. *vortiti, faktitivu k vьrtěti ‚točit, obracet‘.

převrhnout  stč. přěvrci, Jg převrci, SSJČ, SSJ prevrhnúť, dluž. pśeẃergnuś, pśeẃernuś — Od vrci, vrhnúti (tak i stč. ‚hodit‘).

skácet  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ‚porazit, srazit‘) — Od skotit, přechodem k typu sázet.

skátět  jen nář. — Od skotit, přechodem k typu sázet a vyrovnáním alternace souhlásky (tj. skotit — skátět).

skátit  jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Od skotit, viz skátět.

skotit  Jg, SSJČ zast. a nář. — Od kotit, viz překotit.

svalit  stč., SSJČ (Jg ‚svalit dolů‘) — Od valit, viz převalit.

vybulit  jen nář.; SSJČ nář. (Kt vybúliti ‚vyvalit, např. oči‘, pol. wybu-

lić ‚vydat hodně peněz‘) — Z obratů typu stěna se vyboulí ‚vyduje‘ získalo sloveso význam „převrátit“.

vyklopit  SSJČ, SSJ vyklopiť (stč. vyklopiti sě z čeho ‚vyvalit se, vyřítit se‘, Jg ‚něco přiklopeného vyndat, vyložit, vyhodit‘) — Viz překlopit.

vykotit  jen nář.; Jg, SSJČ nář., SSJ vykotiť (stč. vykotiti se ‚vyklopit se‘) — Viz překotit.

vyvalit  SSJČ ‚tlakem, silou vyvrátit‘, ob. expr. vyvalit se ‚překotit se‘, SSJ vyvaliť, pol. wywalić, hluž. wuwalić (Jg ‚válením vyndat‘) — Viz převalit.

vyvrátit  stč., Jg, SSJČ, SSJ vyvrátiť, pol. wywrócić, hluž. wuwróćić — Viz převrátit.

zabít čerta  jako sousloví jen nář. — Přenesené pojmenování; motivace nejasná.

zbulit  jen nář. (Kt ‚zbořit‘, SSJČ nář. ‚porazit‘) — Viz vybulit.

zvalit  jen nář.; hluž. zwaleć (stč. vzvaliti, zvaliti ‚svalit, navalit‘, Jg navalit‘, SSJ zvaliť ‚povalit, zbourat‘, pol. zwalić ‚povalit, zbourat, navalit‘) — Viz převalit; asimilací k znělému v.

zvrátit  stč., Jg, SSJČ, SSJ zvrátiť, hluž. zwróćić — Viz převrátit.

zvrhnout  stč. zvrci sě ‚převrhnout se‘, Jg též zast. zvrci, SSJČ (SSJ zvrhnúť ‚svrhnout‘) — Viz převrhnout.

5    zvráťit Ju 5 — vivráťiť Ru 5 — přeráťit Po 1 — převráťit Ju 2, 4, 6, Ru 4 — zvrhnout Ru 1–3 — svalit Ju 1–3 — vyvaliť Ju 7 — převalit Ju 2, 3, Ru 5

6    ASJ IV 162: 2H a, AJPP 447

Pl