127 brzdit (712)

1    M         brzďit (brzďet 611, 626)

šlajfovat (šláf- 162, šlajz- 684, šlajs- 732, šlajch- 712) — šlejfovat (též 733)

hemovat — hamovat (hamlovat 737)

S          bremzovat 820 (-dz- 832)

2                 Zjišťovaly se nář. ekvivalenty spis. výrazu brzdit (v kontextu brzdit selský vůz). Vedle lexikálních rozdílů byly zjištěny i rozdíly hláskové, a to zejména u sloves přejatých (např. šlajfovat × šlejfovat, hemovat × hamovat). Na stř. Moravě a ve Slezsku se obou sloves užívá bez významových rozdílů, v oblasti vých. Moravy je mezi oběma výrazy určitá diference: slovesa šlajfovat se užívalo v případě, že kola vozu byla brzděna špalíkem, takže se zčásti točila i při brzdění, zatímco hemovat znamenalo zabrzdit úplným zastavením kola (např. bylo přivázáno řetězem ke klanici apod., aby se vůbec nemohlo točit). Sloveso brzdit, shodné se spisovným jazykem, je nové (základové slovo brzda bylo zavedeno v našem významu do češtiny až roku 1853 v Šafaříkově Německo-českém slovníku, viz oddíl 4) a užívá jej hlavně mladá generace. U slovesa hemovat/hamovat nedošlo v oblasti čes.-pol. nářečí ke změně h > g. Této změně totiž zpravidla nepodléhají slova přejatá.

Ve městech nebyl nářeční výzkum u této položky uskutečněn.

3                 Na téměř celém zkoumaném území se vyskytuje sloveso šlajfovat (na jzč. okrajích, v sev. a sz. Čechách v podobě šlejfovat). Na vých. polovině Moravy a ve Slezsku přistupuje k tomuto výrazu (často jako dubleta) lexém hemovat/hamovat. Slovo hemovat vytváří souvislejší oblast především v opavském nářečním typu a na Vsetínsku, podoba hamovat se soustředěněji objevuje hlavně na Prostějovsku, v dolských dialektech a v čes.-pol. nář. pruhu.