ČJA 3
126 provaz na utažení pavuzy (724)
1 M pavuzňík (pavúz- 114, 507, 515, 645, 754) — pauzňík 2 slabiky (pauzňík 3 slabiky, paúzňík 705, 747, 751, 752) — pabuzňík (babuzňik 203) — paluzňik (pałuźňik 818, 830) — pouzňík
pauzovňik 3 slabiky (pauzovňik 4 slabiky) — pouzovňík
pavuzák (pavúzák 105, pavuzďák 312, pavyńźok 831) — pauzák 2 slabiky (pauzák 3 slabiky) — pabuzák 206, 247, 326, 427 — pouzák
pauzňák 2 slabiky (pauzňák 3 slabiky, paúzňák 3 slabiky 113, 725, 729) — paluzňák — pouzňák
pouzovák (pouzovják 710)
pouzovňák
pavuzňí provaz 756 (pózový p. 678, pauzňí p. 741, 756, pauzovací p. 735)
senej provaz (seňí p. 324, 441)
seňák
vozicí provaz (vozící p. 301, vozňí p. 333)
vazák
táhlo
tahoun
outah 245
utahovák — utahuvák
utahák
utahač 423, 424 (utahovač 423)
přítahák (při- 461)
lano
lana f. (pózovaci lana 649)
N provaz na pavuzu, pavuzňi řeťez 106, štranek 714, 717, 755, štraňek 642, 643
2 Byla zjišťována nář. pojmenování silného provazu, kterým se zezadu, výjimečně i zepředu upevňuje na naloženou fůru sena nebo obilí pavuza (o ní viz mapu III-125 pavuza). Vpředu často plnil stejnou funkci řetěz. Tyto věcné rozdíly většinou terminologicky vyjádřeny nebyly. K označení řetězu sloužilo buď popisné pojmenování typu řetěz na pavuzu, pavuzní řetěz, nebo termíny určené primárně k označení provazu.
V získaném nář. materiálu se projevily četné diference lexikální, slovotvorné (např. pauzník × pauzovník × pauzák × pauzňák) i hláskové (např. pavuzník × pauzník × pabuzník × paluzník). V menší míře byly zaznamenány rozdíly morfologické (lano n. × lana f.) a rozdíly v typu pojmenování (senný provaz × seňák). Doklady
typu pauzník jsou zpravidla dvojslabičné, ojediněle i trojslabičné. Protože zápisy v tomto
směru nejsou vždy
spolehlivé nebo vůbec otázku počtu slabik ignorují, slabičnost příslušných výrazů na mapě nesledujeme.
Z hlediska motivačního lze zjištěné nář. termíny rozdělit do tří velkých skupin: První z nich představují názvy s obecným významem ‚provaz, lano, řetěz‘, jež byly na určitém území k označení sledované reálie specifikovány (lano). Do druhé patří výrazy odvozené od názvu předmětu, např. pavuza, k němuž se vztahuje činnost, jíž sledovaná reálie slouží (pavuzník apod.). Názvy třetí skupiny jsou motivovány funkcí provazu: přítahák, tahoun, táhlo, utahák.
Na základě dvou z těchto motivačních zdrojů jsou utvářena dvouslovná popisná pojmenování typu pavuzní/paúzovací provaz; jejich první část představuje buď adjektivum desubstantivní (pauzní, senný, vozní – srov. skupinu 2), nebo deverbativní (paúzovací, vozicí, srov. skupinu 3), druhou tvoří substantivum provaz (ve svém obecném významu). Uvedená popisná pojmenování jsou teoreticky možná na celém zkoumaném území (podobně jako synonymní předložkové výrazy – provaz na pavuzu), terminologické povahy však nabývají jen zřídka (vozicí provaz, vozní provaz, senný provaz). Častěji slouží jen jako fundující základ pro univerbizované výrazy se suf. -ák (pavuzák, pauzňák). U méně frekventovaných formací se suf. -ák, jejichž fundující sousloví jen předpokládáme, není vyloučen přímý vliv formy výrazů v dané oblasti nejužívanějších.
Ojedinělá označení jako vozní provaz, outah, utahač mapujeme, protože je KLA dokládá z příslušných mikroareálů pravidelně. Tato anketa poskytla ještě další sporadická pojmenování potahlo (jz. Čechy) a poutahlo (široké okolí Prahy), naším výzkumem nedoložená.
Ve městech nebyl výzkum prováděn.
3 Na většině zkoumaného území jsou rozšířeny výrazy se základem pavuz- (různě hláskově obměněným). Pouze pro oblast jzč. nář. (s přesahem až k Benešovu a Praze), pro szč. okraj, jz., již. Moravu a vých. Slezsko jsou charakteristické jiné lexémy. V oblasti mezi Rakovníkem, Plzní, Příbramí a Benešovem tvoří rozsáhlý areál pojmenování utahovák, utahuvák, v již. části jzč. nář. slovotvorná varianta utahák. Na tento rozsáhlý areál se základem -tah- navazuje na Benešovsku menší oblast výrazu tahoun a na jvč. okraji areál výrazu přítahák. Odděleně na již. Moravě byla zachycena slovotvorná varianta táhlo. Obdobně motivované pojmenování vazák se vyskytuje v Čechách na Táborsku a Písecku.
Nář. ekvivalent lano byl zachycen (vždy v dubletě) na szč. okraji, řídce na již. a jz. Moravě, ojediněle i jinde; ve formě lana f. tvoří areál na již. a jz. Moravě. Dvouslovná popisná pojmenování jsou charakteristická pro zč. okraj (vozicí provaz) a jzč. okraj (senný provaz). Univerbizovaná podoba seňák se vyskytuje podél sev. hranice areálu výrazu senný provaz.
V rámci pojmenování se základem pavuz- tvoří výrazný areál jen podoba pouzník (větší část střč. nář. s přilehlým pásem nář. svč. a s přesahy na záp. a sz. Moravu). Ostatní slovotvorné a hláskové varianty nevytvářejí ostře vymezené areály. Jednotlivé varianty jsou si blízké, a proto se mohou vyskytovat dubletně nebo se volně střídat v menších areálech. Forma pavuzník byla nejčastěji zjištěna na velké části svč. nář. (v dubletě s hláskovou variantou pauzník), v záp. části střč. nář., v jv. Čechách a na jz. Moravě (často vedle varianty pabuzník, ojediněle vedle podoby pauzník). Další hlásková varianta paluzník je typická pro Hlučínsko. Podoba pauzník je doložena z části Valašska, Frenštátska a Hlučínska. Ve vých. polovině střm. nář. byla zjištěna varianta pouzovník, v opavské nář. skupině pauzovník. Formace se suf. -ák byly v Čechách zachyceny jen ojediněle na okrajích (pavuzák, pabuzák, pauzák); poněkud častější jsou ve vých. Čechách (pauzák, pavuzák). Na Moravě a ve Slezsku však tvoří menší areály: pouzňák – záp. od Boskovic a Brna; pouzovňák, pouzovák – zejména širší Brněnsko, Kroměřížsko a Prostějovsko; pouzák – rozptýleně na střední Moravě – zároveň s formami pouzňák, pouzovňák, pouzovák; pauzňák – sev. a střední část vm. nář. a vých. okraj Slezska; paluzňák – Frýdecko.
4 Fundujícím nář. výrazům pabuza, paluz, pauz(a), pouz(a) je věnována pozornost v komentáři k mapě III-125 pavuza.
lana f. jen nář. (stč. i Jg mor. ‚lano, provaz‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (střhn. lanne ‚řetěz‘).
lano n. v sledovaném významu jen nář. (Jg, SSJČ, SSJ, ve všech obecně ‚lano‘) — Viz lana. Přechod k neutru je podle Mch nejasný, ale je možné, že forma lana začala být pokládána za nom. pl. neuter; k němu pak byl dotvořen nom. sg. lano.
outah jen nář. (Jg „náčiní, jímž se řetěz vozu utahuje“) — Od utáhnout.
pabuzák jen nář. — Patrně univerbizací předpokládaného nář. dvouslovného pojmenování pabuzní provaz.
pabuzník jen nář. — Viz pabuzák.
paluzňák jen nář. — Patrně univerbizací předpokládaného nář. dvouslovného pojmenování paluzní provaz.
paluzník jen nář.; Kt — Viz paluzňák.
pauzák jen nář. — Univerbizací nář. dvouslovného pojmenování pauzní provaz.
pauzňák jen nář. — Viz pauzák.
pauzník jen nář.; Kt — Viz pauzák.
pauzovník jen nář. — Od pauzovat ‚utahovat pavuzou náklad na voze‘; vyloučena není ani paralelní motivace k substantivu pauz(a).
pavuzák jen nář.; Kt — Univerbizací dvouslovného pojmenování pa- vuzní provaz (Jg adj. pavuzný).
pavuzní provaz jako sousloví jen nář.; Jg pavuzný provaz — Popisné pojmenování.
pavuzník Jg, SSJČ, SSJ pavúznik — Viz pavuzák.
pouzák jen nář. — Patrně univerbizací předpokládaného nář. dvouslovného pojmenování pouzní provaz.
pouzňák jen nář. — Viz pouzák.
pouzník jen nář.; Kt po-uzník — Viz pouzák.
pouzovák jen nář. — Od pouzovat (Kt ‚přivázat pavuzníkem náklad na voze‘). Není vyloučena ani univerbizace dvouslovného pojmenování pouzový provaz (KLA dokládá toto spojení z Kroměřížska).
pouzovňák jen nář. — Lze předpokládat univerbizaci dvouslovného pojmenování pouzovní provaz (tak KLA z Kroměřížska).
pouzovník jen nář. — Od pouzovat ‚pavuzou přitahovat fůru‘; není vyloučena paralelní motivace k nář. substantivu pouz(a), srov. pauzovník.
přítahák jen nář. — Od přitahovat.
seňák jen nář. — Univerbizací sousloví senný provaz, viz tam.
senný provaz jako sousloví jen nář. (stč. sěnný, senný, Jg a SSJČ senný) — Popisné pojmenování.
táhlo v sledovaném významu jen nář.; Jg „řetěz, který stahuje fasuněk v prostředku, aby se tuze nerozevíral“, Bš táhło — Od táhnout.
tahoun v sledovaném významu jen nář. (Jg ‚nástroj, který něco táhne‘) — Od táhnout.
utahač jen nář.; Jg utahovač — Od utahovat.
utahák jen nář.; Kt — Viz utahač.
utahovák v sledovaném významu jen nář.; Jg — Viz utahač.
utahuvák jen nář. — Od nář. utahuvat.
vazák jen nář.; Jg — Od vázat.
vozicí provaz jako sousloví jen nář. — Popisné pojmenování; adj. část sousloví je utvořena od slovesa vozit. (Při utahování jezdil provaz po pavuze.)
5 pauzňík Ju 7 — pauzňik Ju 1–3 — pouzňik Ju 1, 3 — pauzňák Ju 2 — utahuvák Ru 3 — provaz Ru 4, 5 — lana Ju 6 — pajvan Ju 5, 6 — mandelňik Po 1 — kruťák Ru 4 — žiga Ru 4
6 —
Pl