125 pavuza (723)

1    M         pavuza (pavoza 516, 517, 520) — pavúza (pavóza 612) — paúza 104, 110, 111 (3 slabiky) — pauza 2 slabiky (pauza 3 slabiky) — pouza (póza 512, póze 652, 655, 665) — pabuza (babuza 203)

pavuz m. (pavunz 831) — pavúz — paúz (2 slabiky, 136 f.) — pauz 1 slabika (pauz 2 slabiky) — pouz — palúz

pavuzda (pavúzda 315, 327) — pabuzda 318, 327, 335 (pabúzda 327)

přypuna 832–834

žerď f. (-d 302, 306 m., 307 m.)

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování pavuzy, tj. silného kmene, který se podélně pokládá a upevňuje na vysoko naloženou fůru sena nebo obilí. Získaný nář. materiál vykázal jen nevýznamné lexikální rozdíly (pavuza × přípona × žerď). Základní pojmenování pavuza patří do nejstarší vrstvy české zemědělské terminologie (je doloženo již ze 14. století).

Těžiště nář. diferenciace spočívá jednak v ostře vymezeném rodovém protikladu pavuza f. (tak i spisovně) × pavuz m., jednak v hláskových obměnách těchto rodových variant, jež vznikaly v důsledku vývoje původně dvojslabičné skupiny a-u/ú (podrobněji viz oddíl 4). Podobně se vyvíjí tato skupina i ve slově pavouk, srov. mapu II-57 pavouk. Počet slabik v pojmenování by bylo možno přesně určit jen v slabikách dlouhých; spojení a-u a au nelze pouhým sluchem spolehlivě rozlišit, a proto tento rozdíl na mapě neregistrujeme.

Jednoslabičná výslovnost výrazu pauz m. převládá v záp. polovině Slezska a je poměrně častá v nářečích vm. (kromě Břeclavska a Kyjovska). Uchování dvojslabičné výslovnosti této skupiny bylo zjištěno na svč. okraji, ve vých. polovině Slezska a ve střední a již. části vm. nářečí (tak i Jg mor.).

Dvojslabičná podoba pauza byla zaznamenána v sz. Čechách, v okolí Prahy, na Královéhradecku a Vysokomýtsku. Dvojslabičná výslovnost skupiny a-u (pauza – 3 slabiky) zůstala uchována místy na szč. a vč. okraji (Jg mor.).

3                 K celoúzemnímu pojmenování pavuza, obměňovanému hláskoslovně a morfologicky, přistupují označení žerď (zč. okraj) a přípona (Těšínsko, Jablunkovsko). Oba sporadické výrazy se vyskytují zpravidla dubletně s názvem pavuza (pauz).

Pojmenování rodu ženského jsou soustředěna do Čech a na větší západní část Moravy (kromě svč. okraje, přilehlého Zábřežska a Litovelska). Nejrozsáhlejší areály tvoří hláskové varianty pabuza (oblast jzč. nář., záp. a již. část nář. střč.) a pouza (vých. část střč. nář., na ni navazující oblast dialektů svč. a větší část nář. střm.). Ostatní feminina jsou rozšířena méně. Pojmenování pavuza se pravidelněji vyskytuje na celém zč. okraji a odděleně na jz. Moravě, v Podještědí, v Podkrkonoší a nesoustavně na Litomyšlsku též v podobě pavúza; pauza se nachází v sz. Čechách a v areálu zahrnujícím Královéhradecko, Vysokomýtsko, Litomyšlsko. Na zč. okraji byl zaznamenán nář. ekvivalent pavuzda (ojediněle pabuzda).

Názvy mužského rodu se vyskytují na území zaujímajícím svč. okraj, východní polovinu Moravy s přilehlým Zábřežskem a Litovelskem a Slezsko. Maskulina se podobně jako feminina různí hláskoslovně. Ve střední části tohoto areálu (jedná se zhruba o vých. polovinu střední Moravy) slouží k označení sledované reálie jako jediný nář. ekvivalent podoba pouz, zatímco pro okraj svč. nář. je typický výskyt několika hláskových variant (pavúz, pavuz, pauz, paúz). Tyto varianty tvoří v některých případech dublety. Podobná situace je ve vm. nářečích a na přilehlém Frenštátsku. Na tomto území se vyskytuje téměř stejný repertoár hláskových variant, ale s jinou mírou využití (nejčastěji pauz, popř. paúz, ojediněle pavúz). Koexistence několika hláskových variant na určitém území je v tomto případě umožněna především skutečností, že jsou si tyto varianty z hlediska fonetického velmi blízké. Ve Slezsku převládá podoba pauz; pouze v jeho stř. a vých. části byla zaznamenána (místy i nedubletně) hlásková varianta palúz.

4                 Vývoj původně dvojslabičné skupiny a-u byl též sledován na mapě II-57 pavouk, srov. tam.

Pojmenování se základem pavuz- (různě hláskově obměněným) vycházejí z psl. výrazu *pa-zъ (od kořene, který je ve slově vázat).
Uchováním původní dvojslabičné skupiny a-u/ú <  vznikly podoby pauz, paúz (na mapě nebyla odlišována dvouslabičná varianta od jedno-