klaka 803, 806 (klak 804)

buček 750, 751 (bučák 751)

žebřina (žebři n. 656, 668, 673)

drab’ina

ližina 245, 643 (leha 657, liha 670)

holovina 736, 737

lata 650, 651,809

2                 Žebřiny (tj. žebřík po obou stranách žebřiňáku) se skládají ze dvou silných bidel spojených větším množstvím příček. Mapa zachycuje nář. pojmenování vrchního bidla. Spodní bidlo je vždy rovné, vrchní bývá v některých oblastech (zvl. na území svč., mor. a slez. nářečí) vpředu zahnuté nahoru. Pojmenováním se obě bidla liší spíš výjimečně, a to jen tam, kde existuje typ zahnutého bidla „s nosem“. Museli-li informátoři odlišit výrazovými prostředky spodní bidlo od vrchního, volili rozlišovací adjektiva (spodní × vrchní rífa), popř. jinou formu atributivního určení (žerď s nosem). Ve Slezsku existují pro vrchní zahnuté bidlo výrazy nos, krk, klaka. Uvedená slova tam však označují také pouhou přední část bidla a pro celé bidlo se může užít i popisného vyjádření žerď (lata, žebřina) s nosem, žerď s krkem, žerď s klakou.

Vedle rozdílů lexikálních byly zjištěny četné rozdíly slovotvorné (např. pám × pámek × pámec) a hláskoslovné (např. bidlo × vidlo).

Většina pojmenování je víceznačných a má kromě našeho významu ještě významy další, zpravidla obecnější. Jde např. o slova bidlo, sochor, tyčka, ližina, lata, žerď, nos, krk. Vyskytují se také výrazy drabina, žebřina, jež jinak označují celý žebřík.

Srovnání s materiálem obsaženým v KLA umožnilo zpřesnit hranice jednotlivých lexémů, zejména však potvrdilo některé výrazy s obecnějším významem jako termíny.

Spisovný jazyk nemá pro sledovanou reálii jednoslovné terminologické označení, místo něho se užívá pojmenování popisných (bidlo žebřin, žerď žebřin apod.).

Řada termínů je cizího, nejspíš německého původu. Ne u všech je zřetelný výchozí německý výraz. Nelze vyloučit, že zde také docházelo k četným kontaminacím (rífa, grífa, gréfina). Podle Mch jde o označení, jejichž původ je nejasný.

3                 Proti většině území, kde pro sledovanou reálii existuje speciální termín, má jiný charakter Slezsko a přilehlá část Valašska, kde se často vyskytuje řada výrazů víceznačných (nezřídka označujících také jakoukoli tyč, žerď), nemajících vždy charakter termínu. Nářeční pojmenování jsou územně ostře vyčleněna a jejich počet je značný.

Větší část střč. nářečí (s menšími přesahy na sever i jih) zabírá výraz bidlo (mezi Mladou Boleslaví a Kolínem v podobě vidlo). Na tuto oblast navazují na severu menší úseky slov hrázka a rejka. Vých. polovina svč. nářečí se liší výrazem rychtina (ten se také roztroušeně vyskytuje na stř. Moravě), k němu se na východě přimyká oblast slova ryfina (s centrem na Zábřežsku) a na jihu velká oblast označení rífa (zabírá kromě Poličska, Novoměstska, Boskovicka i vých. Třebíčsko a Brněnsko s výběžkem až téměř ke Kroměříži). K stejnému základu se hlásí výraz rejfina (stř. úsek jzč. nářečí s přesahem na Benešovsko). Další výrazy něm. původu byly zapsány na východě území: gréfa (na Vsetínsku a sv. Uherskobrodsku), grífa (sev. od Brna) a gréfina (na vých. okraji střm. nář. a záp. okraji vm. dialektů).

Pojmenování hůl vytváří čtyři územní celky: větší na Chodsku a Klatovsku, poněkud menší na Jindřichohradecku a Slavonicku, další na Litovelsku a Prostějovsku a nejmenší na Kyjovsku. Na více místech se vyskytují výrazy s přejatým základem pám. Protáhlou oblast mezi Táborem a Jihlavou charakterizuje samotný základ pám, na ni k jihu navazuje území odvozeného výrazu pámec (již. Třebíčsko a Znojemsko a odděleně ještě vých. Plzeňsko), pro mikroareál jv. Českobudějovicka je charakteristický výraz pámek (sv. od Tábora v obměně pánev) a pro malý úsek jz. Českobudějovicka výraz pamval.

Menší územní celky dále tvoří slova sochor (Plzeňsko), pabuzka (oblast mezi Táborem, Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem), oblina (již. a záp. Uherskobrodsko), brlina (již. Vsetínsko).

Jak již bylo uvedeno, ve slez. nářečích je větší počet pojmenování, doložených často v dubletách, a jen slovo drabina vytváří homogenní celek (přechodný pás česko-polských nářečí). Na ostatním území Slezska je poněkud častější výraz žerď (zejména na sev. a stř. Opavsku), nos (pruh od Opavy k Frýdku), krk (již. Opavsko a Valašsko). V mnohých lokalitách byl zapsán ještě výraz žebřina (zejména ve stř. pásu Moravy od Šumperku přes Prostějov, Kyjov k Mikulovu a dále často i jako výraz jediný ve Slezsku).

Další nář. ekvivalenty jsou doloženy méně často a namnoze roztroušeně. Jde zejména o slova klaka (záp. okraj Opavska), týčka (záp. okraj Čech a Litomyšlsko), křivina (Kladsko), buček (Vsetínsko).

4    bidlo  v sled. významu jen nář.; Jg (stč., SSJČ, SSJ u všech ‚tyč, žerď‘) — Specifikací.

brlina  v sled. významu jen nář. (Jg brlení ‚zábradlí‘, SSJČ ‚tyčka, laťka v brlení‘) — Podle Mch patří snad k málo jasnému psl. *bьrdlo (to souvisí s bradlo, zábradlí). Specifikací.

buček  v sled. významu jen nář. — Přenesením, popř. specifikací dem. k buk.

drabina  jen nář. (Jg slc., SSJ i pol., u všech ‚žebřina vozu‘) — Psl. asi *drabina, to příbuzné se střhn. trappe ‚schody‘.

gréfa  jen nář. (Jg gref m., Kt grefa, SSJ též griefa, u všech ‚žebřina‘) — Podle Mch původ nejasný, snad lze spojit s něm. greifen ‚uchopit‘, viz též rífa.

gréfina  jen nář. — Od gréfa, viz tam.

grífa  jen nář. — Viz gréfa.

holovina  jen nář.; Jg slc. — K adj. holý (psl. *golъ), srov. hůl.

hrázka  v sled. významu jen nář.; Jg i hrazdka též ‚bidlo, lať‘ — Formál. dem. k hráz, to souvisí s hřada. Specifikací.

hůl  v sled. významu jen nář. (stč. hól, Jg, SSJČ, SSJ hoľ, u všech ‚tyč, např. k podpoře při chůzi, k bití‘). Specifikací. Psl. asi *golь (to z golъ ‚holý‘).

klaka  v sled. významu jen nář. — Přenesením (slez. ‚zahnutá rukojeť pluhu, zahnutá sanice‘, val. klek ‚křivý strom‘).

krk  v sled. významu jen nář. (Jg „místo, kde se z oddenku kořene přechází v peň“) — Přenesením.

křivina  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ říd., u obou ‚něco zakřiveného‘, SSJ krivica ‚spodní zahnutá část saní‘) — Od adj. křivý. Specifikací, popř. přenesením.

lata  v sled. významu jen nář. (Jg mor. ,lať‘, SSJ ‚dřevěné prkno‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Latte).

ližina  v sled. významu jen nář. (Jg „líha u saní a vozu, dva kusy dřeva u vozu“, SSJČ ‚kovový n. dřevěný trámec pro posunování břemen‘, v témž významu i stč., Jg a SSJ líha) — Od líha. Specifikací nebo přenesením.

nos  v sled. významu jen nář. (Jg „přední část saní nahoru ohnutá“, SSJČ i SSJ ‚výčnělek podobný nosu‘) — Přenesením.

oblina  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚oblá část něčeho‘) — Od adj. oblý. Specifikací.

pabuzka   jen nář. — Formál. dem. k pabuza, to z pavuza záměnou retnic (k psl. *pa-zъ) — Přenesením (Jg pabůza, SSJČ pavuza ‚silný kmen, kterým se upevňuje vysoko naložená fůra obilí nebo sena‘).

pám  jen nář. (Jg pam ‚dřevo na pověšení masa‘) — Adaptací něm. výrazu (Baum).

pámec  jen nář. — Od pám, viz tam.

pámek  jen nář. — Od pám, viz tam.

pamval  jen nář. — Adaptací něm. výrazu (Baumpfahl ‚bidlo žebřin‘).

pánev  v sled. významu jen nář. — Souvisí s pámek, pámec (viz tam), příklonem k výrazu pánev po ztrátě etymologické průhlednosti.

rejfina  (Jg ‚sochor, trámec‘) — Od rejfa, to adaptováno z něm.

rejka  jen nář.; Jg (podle Kt ‚mečík v žebřinách‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Mch ‚část tkalcovského stavu‘, k něm. Rietkamm, Reihkamm), viz též rífa.

rífa  jen nář.; ALJ rejfa Jičínsko (pol. ryfa ‚železný spoj, např. k upevnění oje‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (dnes Reifen, střhn. reif ‚lano, pouto‘, popř. Reff ‚jesle, žebřina‘).

ryfina  jen nář. — Patrně od rífa. Nejasné.

rychtina  jen nář.; Jg — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Richtung).

sochor  v sled. významu jen nář. (stč. i Jg ‚tyč‘, SSJČ, SSJ ‚tyč sloužící k manipulaci s těžkými předměty‘) — Specifikací.

týčka  v sled. významu jen nář. (dem. k tyč, Jg i týč, stč., SSJČ i SSJ tyč, pol. tyka, u všech ‚delší předmět sloužící jako opěradlo, držadlo, bidlo‘) — Specifikací.

vidlo  jen nář. — Z bidlo (viz tam) záměnou retnic.

žebřina  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚postranice žebřiňáku‘) — K žebř. Specifikací.

žerď  v sled. významu jen nář. (Jg ‚podélný trámek plotu, delší neostrouhaná hůl‘, SSJČ i pol. ‚delší tyč‘) — Specifikací.

5    bidlo Ju 3, Ru 2, 3 — vidlo Ru 4 — húl Ju 5 — húlka Ju 4 — hulka Ru 5 — richťina Ju 2 — gréfa Ju 7 — hráz Po 1 — pám Ru 2 — ližina Ru 1 — drúg Ju 1

6    —

Bh