ČJA 3
119 krecht (1097)
1 M krecht — grecht — greft 142, 709, 713, 728 — kreft 603, 614
krechta (krepta 308) — krichta 245, 306, 509 — grechta 133, 626
prizma f. (prí- 642, 717) — prizna
pryzňa 742, 754, 757 — prýzňa
prýzeň 637, 743
stoh (stožek 728)
halda 311, 313, 321, 331, 332
kopa 743, 744, 756
hrodek 427, 439, 440
kompost (kompas 704)
riska 433, 446 (hriska 433)
broh — bruh
brhel 723
hara 825–828
dúl
pádol 740, 748, 829
jáma (na Moravě jama)
ďíra 203, 209 (ďoura 118, 119)
míta 119 (múta 202)
S kanapka 138, parikát 243, záhon 301
2 Mapa zachycuje nář. diferenciaci pojmenování pro krecht, tj. zpravidla částečně do země zapuštěnou jímku na hromadu bramborů nebo řepy určenou k jejich přezimování, zřízenou mimo stavení a vhodně (slámou, hlínou) přikrytou. Jde o novější reálii, spojenou zejména s hospodařením na větších statcích.
Zaznamenané rozdíly jsou především lexikální, řidčeji slovotvorné (např. důl × pádol) a morfologické (pryzna × pryzně × prýzeň), k nimž řadíme i rozdíly rodové (krecht × krechta aj.); četné jsou i diference hláskoslovné (např. krecht × grecht × kreft × greft, pryzma × pryzna, broh × bruh). Poznámka: Slovo pryzma a varianty zapisujeme na mapě i v komentáři podle zásad českého pravopisu, tedy s -y- (přestože jde o pův. řec. neutrum prisma), protože se ve vm. dialektech ztotožnilo s domácí slovní zásobou a vyslovuje se s -y-. Ve střm. dialektech však nedochází ke změně y > e.
Většina zapsaných výrazů neoznačuje pouze sledovanou reálii, ale mívá ještě další, obecnější významy (viz odd. 4). Zejména u názvů s velmi širokým významem (halda, kopa, důl, jáma, díra apod.), především pokud se vyskytují v dubletě s jedním ze dvou nejfrekventovanějších pojmenování krecht či pryzma, jde patrně o názvy víceméně neterminologické. Nelze však ani vyloučit, že např. v oblasti slova stoh šlo o průnik spisovného termínu do areálu staršího domácího označení.
Motivačně vycházejí pojmenování ze dvou základních představ: jedna skupina názvů je motivována pohledem na ‚hromadu, něco navršeného, nakupeného‘ (pryzma, stoh, kopa, halda, broh, hara a snad i kompost), kdežto pro druhou skupinu je určující pohled na ‚jámu, vykopané, vyhloubené místo‘ (krecht, důl, jáma, díra) apod.
Materiál byl srovnán se záznamy v KLA, která výsledky našeho výzkumu zhruba potvrdila; navíc jsou v ní zaznamenány i názvy námi nedoložené, např. rochla na Dačicku.
V Podkrkonoší uvedenou reálii neznají.
3 Nářeční výrazivo je na zkoumaném území zeměpisně poměrně výrazně diferencováno, zvláště na vých. Moravě a ve Slezsku. Největší územní rozsah má pojmenování krecht, pokrývající zejména střč. a jč. nář. oblast, vých. Plzeňsko, již., záp. a sev. okraje svč. nář. oblasti a sev. Moravu. Velkou střední část svč. nář. zaujímá podoba grecht. Varianta žen. rodu krechta je doložena ze záp. Čech a dále z širokého pruhu táhnoucího se od Náchoda podél sev. části čes.-mor. hranice až k Jihlavě.
Druhým nejfrekventovanějším výrazem je pryzma (a varianty). Vlastní podoba pryzma byla zachycena na rozsáhlé oblasti na jz. Moravě a dále rozptýleně a jako dubletní severně a východně odtud. Obměna pryzna se vyskytuje (vždy v dubletě s označením krecht nebo krechta) na Klatovsku a záp. Strakonicku a zcela ojediněle i na nejzápadnějším okraji Moravy. Varianta prýzně byla zapsána na již. Vsetínsku a dále v pruhu při moravsko-slovenské hranici až k Břeclavi (na širším Uherskobrodsku i v podobě s krátkou kmenovou samohláskou pryzně).
Ostatní názvy pokrývají menší území. Výraz stoh byl zaznamenán na již. Táborsku a na záp. a již. Jindřichohradecku; další výrazy, které zaujímají malé, ale kompaktní areály, se objevují ve Slezsku: broh na Příborsku, bruh na Opavsku a záp. Ostravsku, hara vých. od Ostravice a kopa na Uherskobrodsku.
Jiná pojmenování byla zachycena zpravidla rozptýleně: halda sev. od Klatov a na Manětínsku, ryska mezi Strakonicemi a Prachaticemi, hrodek na již. a záp. Jindřichohradecku, jáma/jama (rozdíl v kvantitě kmenové samohlásky viz II-194 jáma) zejména na Roudnicku, mezi Mladou Boleslaví a Kolínem a v okolí Kyjova, důl především v pruhu mezi Kroměříží a Mikulovem, pádol sv. od Vsetína. Záp. od Roudnice je doloženo ještě označení díra (na Kladsku ďoura).
4 brhel v sled. významu jen nář.; zřejmě od brh, viz broh.
broh jen nář. (stč. též brh, brah ‚doupě, stříška chránící seno, chýše‘, Jg též brh, brah „každá hromada, např. kamení, dříví“, též ‚humno‘, ‚stodola‘, ‚stoh‘, Bš ‚stoh slámy‘ laš., SSJČ brh zast. ‚hromada, stoh‘) — Psl. *borgъ ‚ochrana, pokrývka‘, to z *berg, bergti ‚chránit‘. Slova brh, brah, broh, bruh spolu etymologicky souvisejí (vzhledem k významové podobnosti) a také Gb a Jg je spojují v jedno heslo. Náš význam byl slovu dodán zřejmě přenesením nebo specifikací.
bruh jen nář., pol. bróg (Bš ‚stoh slámy‘ laš.) — Změnou sekundárně zdlouženého ó > u v návaznosti na pol., viz broh.
díra v sled. významu jen nář. — Specifikací.
důl v sled. významu jen nář. — Specifikací.
greft jen nář. (Kt ‚strouha ve vinohradu‘, Bš „grefty sú na dva štrychy hluboký dolíky“) — Hlásková varianta slova krecht, viz tam.
grecht jen nář. — Adaptací slova přejatého z něm., viz krecht.
grechta jen nář. — Hlásková varianta slova krechta, viz tam; viz též grecht.
halda v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ ‚hromada, kupa‘) — Slovo už stč. (‚svah, stráň‘); přejato z něm. (střhn. halde ‚horský svah‘). Specifikací.
hara jen nář.; Kt slez. — Nejasné.
hrodek jen nář.; Kt též hrobek ‚hrůbek brambor‘ u Jindřova Hradce, PSJČ hrobec, SSJ hrobla, (PSJČ též hrotek ‚sklad několika snopů na poli‘) — Snad kontaminací výrazů hrobek a hradit.
jáma v sled. významu jen nář. (SSJČ nář. ‚sklep, zpravidla na brambory‘) — Specifikací.
kanapka jen nář. — Nejasné.
kompost v sled. významu jen nář. — Přenesením.
kopa v sled. významu jen nář.; pol. kopiec (stč, Jg, SSJČ, u všech ‚hromada‘) — Specifikací.
kreft jen nář. — Hlásková obměna z krecht, viz tam.
krecht SSJČ (Jg „důl podlouhlý“ — Kt též „strouha ve vinici“) — Slovo přejaté asi z dol. něm. a hláskově adaptované (gracht holandsky ‚příkop‘).
krechta jen nář. — Rodová varianta výrazu krecht; příklonem k žen. rodu (snad pod vlivem sousedního pojmenování pryzma, pryzna).
krychta jen nář. — Hlásková obměna slova krechta, viz tam.
míta jen nář. — Adaptací slova přejatého z něm. (Miete).
pádol jen nář. (Jg padol, podol ‚důl‘, SSJČ též padol, obě nář. ‚menší údolí, dolina‘) — Specifikací.
parikát jen nář. — Nejasné.
prýzeň jen nář. — K pryzna, viz tam, změnou morfologické charakteristiky.
pryzma f. jen nář. (SSČ prizma n. ‚hranol‘, Mch „Na Kyjovsku a Slavkovsku prízma, prízňa je hromada štěrku, u Slavkova též krechta“) — Přenesením.
pryzna jen nář. — Z pryzma, viz tam, vlivem častého zakončení jmen míst (kolna, studna, …)
pryzně, prýzně jen nář. — Viz prýzeň.
ryska v sled. významu jen nář. — Nejasné.
stoh v sled. významu jen nář. (Jg ‚hromada, stoh slámy‘, SSJČ mj. ‚hromada, kupa‘) — Specifikací.
záhon v sled. významu jen nář. — Přenesením.
5 kopec Po 1 — kompost Ru 4 — dúl Ju 5 — dul Ju 6 — rov Ju 7 — trap Ju 1–4
6 AJŚ 109
Či
