ČJA 3

118 krmná řepa (1100) —

1    M         krmná řepa (k. řípa)

krmka 232–234

krafská řepa (k. řípa)

kravina

kravačka 139, 151, 216

futrová řepa (f. řípa)

futrofka (futrufka 831)

futrovica 713, 733, 746, 757, 821

cvikla (ćfikla 832)

futrová cvikla (f. ćvikel 818, f. c’vikla 819, f. ćvikla 830)

burgunda 719

burgyňe (burkiňe 103–105, 111, 112, 128, burguna 227)

burgyň (burkoň 110)

burgán

burda

burína, burina (burďina 233, 647–649)

burák (též 107)

burka 503, 504, 513

mangul 106, 120, 138 (mangúl 107, 149)

choťovka (též 207, 213)

runkla 801, 804 (rumkla 805, ronkla 806)

mamutka

kolňik 127, 144

N          rápka 656–659; vodňačka, kvačka, kvački

2                 Byla mapována nářeční pojmenování pro krmnou řepu (odborný název burák pastevný, botanický druh Beta vulgaris), tj. pícní rostlinu s velkými listy a mohutným podlouhlým válcovitým kořenem, která vznikla šlechtěním z cvikly mořské. (Jinou odrůdou cvikly je cukrovka.) U nás se řepa pěstovala hlavně od 19. století.

Nářeční materiál se diferencuje především lexikálně a slovotvorně (kravina × kravačka; burgunda × burgyně × burgyň × burka × burýna × burda × burgán × burák). Ojedinělý je hláskový rozdíl burýna × buryna; jeho zeměpisné rozložení nebylo možné přesně postihnout ani s pomocí KLA. Obě varianty se objevují v tomtéž areálu promíšeně. Hláskový rozdíl řepa × řípa na mapě nesledujeme, přesnější rozsah obou forem je představen na mapě V-110b řepa.

Slovní spojení krmná řepa, futrová řepa, kravská řepa, futrová cvikla nejsou v běžné komunikaci obvyklá (v kontextu se často užívá jen substantivní část řepa nebo cvikla); protože však tvoří poměrně vyhraněné areály, byla mapována.

V několika lokalitách na sv. od Boskovic má substantivum burda nejen význam ‚krmná řepa‘, ale někdy také ‚cukrovka‘.

Nemapovány zůstaly výrazy rápka, vodňačka, kvačka, kvačky, které jsou označením pro tuřín a vodnici.

3                 Základním protikladem je rozdíl mezi jednoslovnými výrazy terminologické povahy a ne plně terminologickými spojeními substantiva řepa (popř. cvikla) se specifikujícími adjektivy.

Spojení krmná řepa vytváří kompaktní areál na záp. okraji Čech a dále ve stř. Čechách s centry na Kolínsku a Ledečsku. Dubletně s jinými výrazy se vyskytuje i jinde v Čechách a zejména zcela běžně na vých. polovině Moravy a Slezska. Varianta krmka byla zapsána na již. Kolínsku.

Sousloví kravská řepa je příznačné zvl. pro vých. polovinu střm. nář., vm. nář. a záp. polovinu Slezska; častěji bylo zaznamenáno také ve stř. Čechách a v jednotlivých lokalitách na širším Plzeňsku. Nář. ekvivalenty kravinakravačka byly zapsány přibližně ve stejných oblastech, kde se vyskytuje spojení kravská řepa. První uvedený výraz byl zachycen ve střč. nář. (v širokém okolí Prahy), na Moravě pak na Tišnovsku a na Prostejovsku. Substantivum kravačka je doloženo sporadicky severně od Kolína.

Sousloví futrová řepa a názvy futrovkafutrovice se dokládají zejména na jihu Moravy.

Ve vých. části slez. nář. nese krmná řepa název cvikla; na Hlučínsku je běžné sousloví futrová cvikla.

Podoba burgunda, mající nejblíže k výchozímu (ale naším výzkumem nedoloženému) označení burgundská řepa, byla zapsána pouze v jedné lokalitě na Břeclavsku. Nářeční ekvivalent burgyně zaujímá zvl. sv. okraj Čech a záp. Moravu s výběžkem až na Boskovicko a již. Prostějovsko. Varianta burgyň byla zachycena rozptýleně na Moravě (zvláště na jihu od Nového Města na Moravě, na Prostějovsku a Kroměřížsku). Obměna burka tvoří mikroareál západně od Nového Města na Moravě. Slovo burýna pokrývá území jzč. nář. (bez sz. okraje) s přesahy do střč. nář. (až k Roudnici nad Labem) a na záp. Moravu; odděleně se nalézá na Zábřežsku. Podstatné jméno burda se užívá na západ od Šumperka a v okolí Jevíčka. Pojmenování burgán tvoří areál v západních Čechách s centrem na Rakovnicku. Výraz burák byl zaznamenán v Podkrkonoší a na širším Vysokomýtsku s přesahem až na Svitavsko.

Pojmenování mangul tvoří areál na severně od Mladé Boleslavi. Nářeční výraz choťovka se vyskytuje na areálu mezi Kolínem a Hradcem Králové. Substantivum runkla je typické především pro jz. Opavsko. Ekvivalent mamutka byl sporadicky zachycen ve středním Polabí. Slovo kolník bylo zaznamenáno ve dvou lokalitách v svč. nář.

4                 Některá pojmenování vycházejí z botanických názvů, např. cvikla, mamutka. Výraz burgunda a obměny burgyně, burgyň, burgán a pa-
trně i zkrácené burda mají původ v odborném názvu burgundská řepa. Výrazy burák, burka, burýna, buryna vznikly (podle Mch) ze středola-
tinského Borāgo nebo (podle Sławského) z pojmenování barvy bury ‚šedý‘ (rozstrouhaná řepa šedne), které bylo kontaminováno středola-
tinským názvem Borāgo. Vzhledem k tomu, že se všechny výrazy v nářečích vyskytují vedle sebe a promíšeně na souvislém území, řešíme
všechna pojmenování na úrovni slovotvorné. Názvy mangul a runkla byly přejaty z němčiny a adaptovány.

burák  stč. borák, Jg, SSJČ, pol. burak

burda, burgán  jen nář.

burgunda  jen nář.; SSJ burgundia

burgyň, burgyně  jen nář.; Kt, SSJ burgyňa (Bš burgyňa ‚řepa cukrovka‘)

burka  v sled. významu jen nář.

burýna, buryna  jen nář.; Kt buryna, SSJČ nář. buryna

cvikla  Jg, SSJČ, pol. ćwikła (SSJ ‚kulturní rostlina používaná jako zelenina, červená řepa‘) — Z botanického názvu, ten z řečtiny.

futrová cvikla  jen nář. — Sousloví, adj. k nář. futro ‚krmivo‘, viz cvikla.

futrová řepa  jen nář. — Sousloví, adj. k nář. futro ‚krmivo‘, substantivum z psl. *rěpa.

futrovice, futrovka  jen nář. — Od adj. futrový, popř. univerbizací z fut rová řepa.

choťovka  jen nář. — Nejasné.


kolník  v sled. významu jen nář.; Jg (Bš, SSJČ – u všech ‚tuřín‘) — Podle Mch málo jasné, snad z něm. Kohl ‚kedlubna‘.

kravačka  v sled. významu jen nář. — Univerbizací ze spojení kravská řepa.

kravina  v sled. významu jen nář. — Od adj. kraví, kravský, patrně vlivem formy buryna.

kravská řepa  jako sousloví jen nář. — Sousloví, adj. od kráva, viz futrová řepa.

krmka  jen nář. — Od adj. krmný, popř. univerbizací.

krmná řepa  SSJČ, Kt, SSJ kŕmna repa — Sousloví, adj. od krmit, viz futrová řepa.

mamutka  jen nář.; Kt „druh veliké krmné řepy“, PSJČ ‚odrůda řepy‘, SSJ — Univerbizací spojení mamutí řepa.

mangul  jen nář.; Jg manholt, mangolt, SSJČ mangold — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Mangold).

runkla  jen nář.; hluž. runkel, runklica — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Runkel(rübe)).

5    řepa na krmeňí Ru 5 — krafská řepa Ju 1, 2, 7, Ru 4 — krafská řípa Ju 3 — futrowá řepa, futroka Po 1 — burák Ju 1 — dobitčí řepa Ju 6 — dobitčí řípa Ju 5, Ru 3

6    ASJ IV 78, AJŚ 145b, AJPP 287, SSA 5.50

Bt