ČJA 3

114 bramborová nať (1087) —

1    M         nať f. — nat — najť — ňať (-t 501, 515) — mňať — mjať (m’ac’ 801) — vnať 745, 757 (vňať 756)

naťe pl.

naťina 106,107

naťovisko 642 — mňatovisko 626, 629

naťonka (ňac’- 826)

bramborčí 510

brambořina 121, 123, 221 (bandořina 103)

bramborovina

ertepličí 729

erteplisko (h- 642, arteplisko 733)

(h)erteplovisko 626, 643, 719, 720

jableči 605 (jabluči 625)

jablovina 509

rýví (ríví 248, riví 518)

bejlí 301–303, 324

bylina 638, 662

strboulí 455, 458, 460 (trboulí 332)

strboul 337, 460 (trboul 322, 332)

strbouli pl. 222 (strboule 452, 501, 620)

zelina

stromek (stromke pl. 606, 607)

kremlik 158

kremlovina 221 (kremrolina 157)

S          kobzolanka 823, kunčy 832, grumbiráčí 713, zem’ačina 752

N          šroti 162, šťakel, šťakle 158, pejří 301, pejr 257

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování pro bramborovou nať. V získaném nář. materiálu se projevily jak rozdíly lexikální, tak i slovotvorné (např. nať × naťonka × naťovisko × natina) a hláskoslovné (nať × nat × najť × ňať × mňať × mjať × vnať).

Zjištěny byly též rozdíly v čísle (nať × natě, strboul × strbouly apod.). Plurálová forma byla patrně zvolena k vyjádření určitého rysu hromadnosti; bramborová nať se totiž vyskytuje obvykle ve větším množství. Týž fakt vystihují (vedle plurálových forem) jména hromadná se suf. -í, -oví (např. bramboří, bramboroví), -ina, -ovina (brambořina, bramborovina).

Základní pojmenování nať, shodné se spisovným jazykem, označuje nať obecně. V souvislosti s konkrétní rostlinou bývá většinou specifikováno přívlastkem vytvořeným z názvu rostliny, jejíž nať pojmenovává (např. SSJČ nať petržele, bramborová nať). Při nář. výzkumu byla rovněž zjištěna pojmenování typu jabková, zemňáková, erteplová, zemsková nať, kobzolová zelina. V běžné komunikaci se těchto přívlastků neužívá, a proto nejsou na mapě sledovány. Poměrně velká lexikální pestrost má své příčiny v bohaté nář. diferenciaci výrazů s významem ‚brambor‘, fundujících velkou část nář. ekvivalentů (ertepličí, bramborčí, jablečí, zemjačina, grumbiráčí apod.), viz III-111 brambor. Počet lexémů rozhojnily též specifikace různých výrazů s obecnějším významem ‚rostlina, část rostliny, plevel‘ (býlí, rýví, zelina apod.).

Dubletní názvy svědčí o skutečnosti, že se v některých lokalitách mohla rozlišovat nať zelená (nať, býlí, jablečí, zelina) a nať suchá (např. brambořina, bramborovina, bramborčí, kremlovina, rýví, strboulí, erteplisko, erteplovisko, …).

U slova nať (naťonka) dochází k pravidelným hláskovým obměnám koncového konsonantu -ť, a to ve stejném rozsahu a se stejnými výsledky, jak uvádí mapa PRO D5bcd pro ť před i a e.

Materiál byl ověřen a doplněn údaji z KLA. Jen z KLA je doložena podoba kremlik, výjimečně mapovaná pro evidentní příbuznost s výrazem kremlovina.

Ve městech nebyl výzkum prováděn.

3                 Na většině území převládá název nať, ostatní pojmenování mají charakter okrajových regionalismů. Výraz zelina se vyskytuje nedubletně na vých. okraji Slezska, rýví v oblasti mezi Příbramí a Benešovem a sporadicky v okolí Třebíče, pojmenování stromek v širokém okolí Třebíče, erteplovisko, erteplisko na jižní Moravě. Ostatní výrazy nevytvářejí ucelené areály. Pojmenování bramborovina bylo zjištěno v sz. Čechách, forma

brambořina především v Čechách severních. Na Chodsku tvoří mikroareál slovo býlí, jv. od Českých Budě-
jovic a sv. od Klatov byly zachyceny podoby strboulí, strbouly, strboul. Ostatní nář. ekvivalenty jsou zcela spo-
radické.

Podoba nať je doložena z Čech a z většiny území Moravy. Její hláskové varianty se zpravidla vyskytují v menších areálech: najť (v záp. Čechách), nat (řídce na jč. a sč. okraji), ňať (ve střední části přechodného pásu čes.-mor. s výběžky až k Brnu a Třebíči, odděleně pak na Valašsku, dále v ostravickém nář. úseku, na Frenštátsku a v opavské nář. skupině), mňať (ve větší části záp. a jz. Moravy, odděleně ve střední části vm. nář. a ojediněle ve Slezsku), mjať (v menších oblastech navazujících na areály podoby mňať), vnať (v nář. kopaničářských). Plurálová forma natě se vyskytuje zejména v svč. nář. Ze slovotvorných variant tvoří areál pouze forma naťonka soustředěná na jv. okraji Slezska. Na Moravskokrumlovsku bylo zaznamenáno pojmenování mňatovisko, sz. od Kyjova jeho hlásková varianta naťovisko.

4    bramborčí  jen nář.; SSJČ říd. bramboří — Od brambor (event. bram- borek, srov. Jg); formant -čí mohl být zvolen na základě podobné formy jablečí vyskytující se v blízkém okolí.

bramborovina  Kt, SSJČ — Od brambor (popř. univerbizací dvouslovného pojmenování bramborová nať).

brambořina  jen nář.: Jg — Od brambor.

býlí  v sledovaném významu jen nář.; Jg bejlí ‚býl, nať, prut‘ (stč. býlé ‚keř, bylina‘, Kt a SSJČ ‚plevel‘, SSJ kol. ‚byliny‘, dluž. zast. byle ‚plevel‘) — Specifikací.

bylina  v sled. významu jen nář. (stč. a SSJ ‚rostlina‘. Jg ‚proutek nebo stéblo u zeliny, rostlina‘, SSJČ ‚rostlina nedřevnatějící‘, pol. ‚zelená rostlina, lodyha‘) — Specifikací.

ertepličí  jen nář. — Od erteple (SSJČ zast. a ob. ‚brambor‘); srov. formy bramborčí, jablečí, grumbiráčí apod.

erteplisko, erteplovisko  jen nář. — Od erteple.

grumbiráčí  jen nář. — Od nář. pojmenování grumbír ‚brambor‘.

jablečí  jen nář. — Od nář. jablko ‚brambor‘, srov. ertepličí.

jablovina  jen nář. — Od nář. jablo ‚jakékoliv jablko‘ i ‚brambor‘ (Kt).

klunčí  jen nář.; ALJ slez. klunki — Specifikací nář. výrazu klunčí (s rozloženou nosovkou), srov. pol. dial. kłącze n. V návaznosti na pol. jazykové území.

kobzolanka  jen nář.; Kt Příborsko — Patrně z dvouslovného popisného pojmenování kobzolová nať/zelina.

kremlik, kremlovina  jen nář. — Nejasné.

mjať  jen nář. — Hlásková obměna slova mňať.

mňať  jen nář.; Kt — Hlásková obměna slova nať.

mňatovisko  jen nář. — Z nář. mňat.

najť  jen nář. — Nář. podoba s epentetickým -j-.

nat  jen nář.; stč. — Z nať; podoba uchovávající výsledek historické depalatalizace na konci slova.

nať  Jg, SSJČ, Kl, pol. a hluž. nać — Psl. *natь; další souvislosti nejisté. Varianty vnať, mňať atd. ukazují na etymologickou izolovanost slova.

ňať  jen nář.; Kt — Hlásková obměna slova nať.

natě  pl. jako pl. jen nář. — Plurálová forma substantiva nať.

natina  jen nář.; Kt naťovina — Z nať.

naťonka  jen nář.; Kt laš., Bš ňaťonka laš. — Dispalatalizací z natěnka (form. dem.).

naťovisko  jen nář. — Od nať, viz tam.

rýví  jen nář.; Jg rejví (Jg ryví ‚ratolest, vinný keř‘, SSJČ nář. rýv zeměd. ‚nadzemní část chmelové rostliny‘) — Specifikací.

strboul  jen nář.; Jg (SSJČ též strbél, nář. ‚suchá větev, pahýl‘) — Přenesením.

strboulí  jen nář.; Jg — Od strboul, viz výše.

strbouly  pl. jen nář. — Plurálová forma substantiva strboul, viz tam.

stromek  v sledovaném významu jen nář.; Bš Žďársko (Jg ‚rostlina‘, SSJČ dem. ke strom i význam ‚keř‘, SSJ stromok ‚něco podobného stromu‘). — Přenesením,

vnať  jen nář.; Jg, SSJ jen nář. — Hlásková obměna slova nať, viz tam.

zelina  v sled. významu jen nář. (stč. ‚rostlina, bylina‘, Jg ‚zelená část byliny‘, SSJČ zast. a nář. ‚zelená bylina, rostlina, léčivá i zeleninová‘, SSJ a hluž. ‚rostlina‘) — Specifikací.

zemjačina  jen nář. — Od nář. zemják ‚brambor‘.

5    nať Po 1, Ju 1–6, Ru 2, 3, 5 — ňať Ju 7 — naťe Ru 4 — bramborovina Ru 2

6    AJŚ 142, AJK 186, SSA 1.41, OLA 690, ALE 341

Pl