viháňí (v. prejti 250, 251, 404, v. trejbi 404, 405, 413)

S          háčkuje 303, fázuje 610 nedubl., kajmuje 819

2                 Mapa sleduje zeměpisné rozdíly mezi nář. ekvivalenty slovesa (brambor) klíčí, tj. vyhání klíčky. Zjištěná pojmenování jsou jednoslovné výrazy (např. klíčí, pouští, prejtuje), slovesa s obecnějším významem bývají však zpřesňována substantivem (buď podmětovým, nebo předmětovým). Tato určení se však v komunikaci běžně vypouštějí; na mapě jsme je tedy zvlášť nezachycovali.

Kromě rozdílů lexikálních byly zaznamenány diference slovotvorné (např. poušťá × vypoušťá, žene × vyhání). Morfologický rozdíl pouští × poušťá má své kořeny v hláskovém vývoji. Hláskoslovné rozdíly jsou sporadické (např. prejtuje × prejchuje).

U výrazů klíčí, klíží se krácení í > i (PRO A1cd) nerealizuje zcela pravidelně, většinou byly zachyceny nezkrácené podoby klíčí, klíží.

Na mapě registrujeme také sloveso pučí; jde patrně většinou o vyjádření ne zcela ekvivalentní se slovesem klíčí; má totiž především význam ‚raší, vyráží pupeny‘.

Mapu zachycující nář. ekvivalenty slovesa klíčit lze srovnat s mapou, která zaznamenává nář. označení bramborového klíčku (III-112). Většina našich slovesných pojmenování je odvozena od substantivních nář. výrazů a jejich územní rozsah se zhruba kryje.

3                 Pro větší část zkoumaného území je charakteristický výraz klíčí – vyskytuje se téměř v celých Cechách, na větší části střm. nář. a na Uherskobrodsku.

Sloveso klíží je soustředěno mezi Táborem a Českými Budějovicemi (ve většině případů bylo zapsáno dubletně vedle pojmenování klíčí). Uvedený výraz byl zachycen také v podještědském úseku a sporadicky vých. od Moravského Krumlova.

Sloveso prejtuje tvoří areál v sev. Čechách zhruba od linie Mladá Boleslav – Nová Paka na sever a ojediněle se objevuje též na sv. Plzeňsku. Hlásková varianta prejchuje je doložena z oblasti mezi Plzní a Klatovy. Slovotvorná obměna prejtovatí se vyskytuje jen sporadicky, a to na sev. Novopacku a mezi Příbramí a Benešovem.

Nář. ekvivalent pouští je doložen většinou dubletně zejména v záp. Čechách. Varianta poušťá zaujímá území přechodných nář. čes.-pol. s přilehlým okrajem ostravického úseku. Slovotvorná obměna vypoušťá je charakteristická pro široké Opavsko.

Výraz klí se vyskytuje v sev. polovině vm. nář. a v přilehlé již. části slez. nář.; mikroareál tvoří na jih od Uherského Brodu, sporadicky je doložen i z širšího Brněnska a jz. Boskovicka. Slovo kleje bylo zachyceno zejména na Kyjovsku a odděleně na Prostějovsku a Holešovsku. V oblasti mezi Boskovicemi a Brnem se objevuje také ve formě klije.

Výraz pučí je doložen porůznu z vých. okraje svč. nář., dále z Prostějovska a Opavska. S označením žene se setkáváme především v okolí Strakonic. Podoba vyhání byla zaznamenána na již. a vých. Příbramsku a na Českobudějovicku.

Ostatní nář. ekvivalenty se vyskytují ojediněle a jsou roztroušeny po celém území.

4    fázuje  v sled. významu jen nář. — Od nář. fáza ‚bramborový klíček‘.

háčkuje  v sled. významu jen nář. — Od nář. háček ,bramborový klíček‘.

kajmuje  jen nář. — Od nář. kajm ‚bramborový klíček‘.

kleje  v sled. významu jen nář.; Jg mor. — Podle Mch od psl. *kъlěti ‚klíčit, prorůstat‘.

klí  jen nář.; Jg mor., Kt klíti se ‚klíčit‘ — Psl. *kъliti ‚klíčit, prorůstat‘.

klíčí  Jg klíčí se, SSJČ, SSJ klíčit‘, pol. kiełkować — Od nář. klíč/klíček ‚bramborový klíček‘.

kličkuje  v sled. významu jen nář. (SSJ kličkovať ‚zbavovat klíčků před sázením‘) — Od nář. klička/klíček ‚bramborový klíček‘.

klije  jen nář. — Patrně kontaminací klí a kleje.

klíží  v sled. významu jen nář., Jg klíží se — Od nář. klíh ‚bramborový klíček‘.

poušťá  jen nář. (SSJ púšťať, pol. puszczać — u všech ‚vyhánět kořeny nebo listy‘) — Specifikací.

pouští  v sled. významu jen nář. (SSJČ pouštět ‚vyhánět kořeny nebo listy‘) — Viz poušťá, přechodem ke 4. třídě.

prejchuje  jen nář. — Od nář. prejch ‚bramborový klíček‘.

prejtovatí  jen nář.; Kt prýtovati, prýtiti ‚hnát‘ — Od nář. prejtovatý ‚oplývající prejty, tj. klíčky‘.

prejtuje  jen nář. — Od nář. prejt ‚bramborový klíček‘.

pučí  SSJČ přeneseně (Jg pučeti, pučiti se, pučeti se, pučívati se, SSJ pucat, u obou ,(o rostlinách) vyhánět puky, vyrážet pupeny‘, pol. pączkować) — Specifikací.

vyhání  v sled. významu jen nář. (Jg vyháněti, SSJČ, SSJ vyháňať, pol. wyganiać, u všech ‚růst, vyrážet‘) — Specifikací,

vypoušťá jen nář. (Kt i SSJČ říd. zast. vypouští, SSJ říd. vypúšťať, pol. wypuszczać, u všech ‚vyhánět, vypouštět pupeny‘) — Specifikací.

vyrostá  jen nář. (Jg, SSJČ zast., též vyrůstá, SSJ vyrastať, pol. wyrastać, u všech ‚růst vzhůru‘) — Specifikací.

žene  v sled. významu jen nář. (SSJČ, SSJ hnať, u obou ‚prudce růst, vyhánět‘) — Specifikací.

5    klíčí Po 1, Ju 1, 3–6, Ru 2–4 — klí Ju 7 — poušťí klíče, žene klíče, vyháňí klíče Ju 2

6    SSA 1.19

Ir