ČJA 3
112 bramborový klíček (1086) —
1 M klíč
klíh (klíha 455)
klíček
klička
klika 325, 326 (klica 737)
kel m. (kél 623, 718, 719)
klík 729 (kełek 807, kłyk 825–827)
hák
háček
poušťák (též 309)
pušček 833–836
vypušček (vypustek, vypust 807)
pok 662, 664
punček 830, 832–834
(v)ocásek 329, 802, 808, 821
ogunek 818
frňous (frňák 116)
cancour 303, 443 – cafour 513 (camfour 409, canfour 440)
camfrnoch 452 (-ňoch 452)
šlahoun 304, 323, 324 (šle- 307, 329)
mláz m. 308, 309, 313
fáza
fazoch 611
fazón 755
knostek 810, 811 (knost 811)
tríb (trejb 404, 405, 413) — prejt — prejch
S škňour 337, mrcous 420, vyrostek 801 nedubl., kajm 819 nedubl., kocur 820, revek 828 nedubl.
N očko, výhonek
2 Byla zjišťována nář. pojmenování pro klíček u brambor v kontextu „brambory vyhánějí ve sklepě na jaře klíčky“. Terénní výzkum poskytl nář. materiál hojně diferencovaný především lexikálně a slovotvorně (např. klíč × klíček × kel × klík).
V repertoáru nář. ekvivalentů tvoří poměrně velkou část výrazy sporadické. Jejich věrohodnost byla prověřena pomocí KLA. Expresivní zabarvení některých názvů (zejména označení vzrostlejších klíčků, např. cancour, frňous) vyplývá ze skutečnosti, že klíčky na bramborách určených pro spotřebu jsou neužitečné, neboť oslabují bramborové hlízy. Příliš vzrostlé klíčky jsou nežádoucí i pro brambory určené k sadbě. – Nahodile zapsané výrazy očko ‚vyrážející klíček‘ a výhonek (zejména již. Čechy), uváděné vždy v dubletě nebo tripletě s nář. ekvivalenty typickými pro příslušnou oblast, nebyly mapovány.
V dubletách, popř. tripletách jsou výrazy se základem klíč- považovány za novější a ve srovnání s jinými termíny označují vždy klíček menší.
V Čechách se nekrátí -í- v pojmenování klíček vůbec, ve variantě klíč jen zcela ojediněle; v tomto případě se tedy v Čechách neuskutečňuje pravidelné krácení. Na Moravě naopak k pravidelnému krácení dochází (ve shodě s mapou PRO Alb). Protože jsou termíny se základem klíč- na Moravě většinou novější, mají i v oblasti neprovedení přehlásky ’u > i jen uvedenou podobu.
3 Na zkoumaném území převládají výrazy se základem klíč- (Čechy a záp. Morava) nebo kel- (většina Moravy), ostatní výrazy tvoří menší areály na okrajích. Výraz prejt byl zjištěn v sev. Čechách, dále na vých. Plzeňsku a v oblasti mezi Příbramí a Benešovem, varianta prejch na území mezi Plzní a Klatovy, podoba trýb především jižně od Příbrami a na zč. okraji. Na zč. okraji bylo též zachyceno pojmenování poušťák, ve Slezsku pak varianty výpuštěk a puštěk. Výraz puček byl zapsán na Těšínsku. Na jižní Moravě tvoří menší areál nář. ekvivalent fáza. Ostatní lexémy se vyskytují buď rozptýleně, nebo zcela ojediněle, ale většinou opět jen na okrajích zkoumaného území. Podoby hák, háček jsou soustředěny zejména na jzč. a jvč. okraji. Výraz frňous byl zaznamenán v záp. Čechách, na svč. okraji a na jz. Moravě. V západních Čechách nacházíme ještě výrazy šlahoun, cancour, mláz, v jv. Čechách camfrnoch, cafour, ve Slezsku knostek, ocásek, ohonek apod. Pojmenování puk bylo zachyceno na Prostejovsku.
Většinové pojmenování klíč je typické zejména pro svč. nář. a vých. polovinu dialektů střč. s přilehlým Příbramskem; sporadicky se vyskytuje i na ostatním zkoumaném území. Podoba klíh tvoří areál v jv. Čechách a mikroareály v sev. Čechách a jižně od Brna. Forma klička je charakteristická pro záp. část střč. nář. Podoba klíček je rozšířena jako novější pojmenování po celém zkoumaném území; souvislejší oblasti vytváří na zč. a jč. okraji a na jz. Moravě. Forma klík (v podobě klyk) byla zapsána na Frýdecku-Místecku.
4 cafour jen nář.; Kt camfour „kořenný ocásek“ — Nář. varianta slova cancour, přenesením (SSJČ nář., Bš Jevíčsko, Kt camfór, u všech ‚utržený kus látky, cár‘).
camfrnoch jen nář. — Přenesením nář. cancour ‚cár‘ (Jg též canfrnoch, canvrnoch ‚útržek visící z roztrženého šatu‘).
cancour v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg, též cancor „hadr na šatech visící, chundel“, SSJČ ob. ‚cár‘).
fáza jen nář.; Kt fází Podluží — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Jg fazar m. ‚sazenice, zvláště vinné révy, výhonek‘, Kt fazor ‚kořínek révy, sazenice‘).
fazoch v sledovaném významu jen nář. — Přenesením nebo adaptací výrazu přejatého z něm. (SSJČ zeměd., též pazoch ‚výhonek vinné révy a některých popínavých rostlin, odnož chmele‘).
fazón jen nář. — Viz fáze, fazoch.
frňous v sled. významu jen nář. (Jg ‚tenké přírostky od něčeho visící‘, Kt „vlášení u rostlin“, SSJČ ob. ‚provázkovitý výrůstek na něčem, např. na řepě‘) — Specifikací.
háček v sled. významu jen nář. — Přenesením.
hák v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚něco zakřiveného‘).
kajm jen nář. — Přejato z něm. (Keim — ‚klíček‘).
kel Jg f. i m., SSJČ m., zast. botanicky, pol. kieł, dluž. kel — Základem je psl. *kъlъ.
klíč stč. klí m., Jg, SSJČ říd. — Od stč. klí rozšířením o -č (jeden ze způsobů opouštění nevýhodné deklinace).
klíček Jg, SSJČ, SSJ — Z klíč, viz tam.
klička v sled. významu jen nář.; Jg — Specifikační příponou z klíč, viz tam.
klíh v sled. významu jen nář.; stč. klí m., Jg klih — Z klí rozšířením o -h, viz klíč.
klík jen nář.; Jg též kélek, SSJ, pol. kiełek, dluž. kełk — Ze stč. klí rozšířením o -k, viz klíč.
klika v sled. významu jen nář.; Kt (stč. kluka ‚klika, hák‘) — Od klička zpětnou derivací.
knostek jen nář. — Patrně adaptací výrazu přejatého z něm.
kocour v sled. významu jen nář. — Patrně přenesením.
mláz f. v sled. významu jen nář. (stč. mlázě f., Jg f. — u obou ‚výhonek stromu‘, SSJČ mlází, mláz f. říd., pol. młodź f., młodzieź, hluž. młodźina, u všech ‚výhonek stromu, mladý stromek‘) — Přenesením.
mrcous v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg mrcouch ‚kořen u mrkve, řepy‘ apod., Kt mrcas ‚tenké, jednoduché kořenné vlákno‘, SSJČ mrcásek ‚kořínek, ocásek‘).
ocásek v sled. významu jen nář. (Jg botanicky „vlášení u kořene“, nebo „přívěsek na konci listu“) — Přenesením.
ohonek v sled. významu jen nář. — Přenesením.
poušťák jen nář.; Kt pušťák ‚výhonek, odnož‘ — Od pouštět, srov. Jg pustit kořeny ‚ujmout se‘.
prejch jen nář. (Jg prejchovat ‚klíčit‘ — o sladu) — Adaptací výrazu přejatého z něm., viz trýb.
prejt jen nář. (Jg též prýt ‚výhonek‘, brambory již prejtují ‚počínají růst‘, SSJČ prýt ‚mladý výhonek, prut‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. Viz trýb.
puček jen nář. (Kt ‚poupě‘, SSJČ říd. demin. k puk, zast. a básn. ‚pupen, poupě‘, SSJ expr. púčik, púčok, pol. pączek ‚pupen, poupě‘) — Specifikací.
puk v sled. významu jen nář. — K pukat, nář. ‚klíčit‘.
puštěk jen nář. — Od nář. púščať (tj. klíčky), viz i poušťák.
revek jen nář. (Jg rév m. ‚ratolest‘, Kt révek ‚větvička, roub k štěpování‘) — Specifikací, popř. adaptací výrazu přejatého z něm.
škňour jen nář. — Nejasné.
šlahoun SSJČ — Přenesením (Jg ‚výhonek, prut‘, SSJČ ‚tenký dlouhý výhonek‘, bot. ‚výběžek nebo výhonek ze spodní části stonku‘).
trýb jen nář. (Kt ,ratolest‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Trieb).
výrostek v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ říd. též výrost ‚něco vyrostlého‘. SSJ výrastok, výrostok říd. ‚výhonek‘, hluž. wuróst, wuróstk botanicky ‚výhonek‘) — K vyrůst.
výpuštěk jen nář. (stč. vypuščovánie ‚výhonek‘) — K nář. vypúščať ‚klíčit‘.
5 klíč Po 1, Ju 1–6. Ru 2, 4 — klíček Ru 3 — kel Ju 6, 7
6 AJŚ 143, SSA 1.20
Pl
