ČJA 3
110 směska na krmení (1082)
1Msmňeska (smňestka 502) — smňeška — sneska (smeska 149) — sňeska — sňeška — smječka (též smjecka 149) — smíška (smiška 304, sňíška 450) — smňesika
smješica 519, 520, 603 (smňesece 647)
smňesa 115–119
smňesek — smňešek 254, 408, 409 — snesek 154, 155,160, 236
míchaňice — míšeňice (-ša- 512, 605, 711)
míchaňina (michajna 611)
míšeňina — míšejina (míšejna 618, 623) — míšaňina (-ňyna 701, míšaňna 725, mjíšaňina 755, mjyšaňina 830) — mišajina (m’ešajina 801) — míšajna (též 653, 803)
míšanka (mjy- 831, m’ešanka 834, míšenka 440)
míšačka (též míchačka 678, též m’ešačka 834)
mišunk 110, 625, 626
vyčák 749–751 (též 706)
pospulka 831 (pospuka 832)
Smisejka 650, michal m. 730, zeleňačka 749 (zelenina 749)
2 Mapa zachycuje nářeční pojmenování pro směsku na krmení dobytka, tj. zelenou píci, jejímž základem je směs ovsa a viky, do které se místy přidával ještě hrách, kukuřice, ječmen nebo žito, ojediněle i jarní pšenice; někde dokonce i slunečnice. Krajově se jako směska vysévá jen pšenice s ječmenem.
Zaznamenaná nář. označení se diferencují lexikálně, dále rodově (např. směska × směsek), slovotvorně (např. směska × směsa, míšačka × míšanka), ale zejména hláskoslovně (např. směska × směška × směčka × smíška × sněska × sneska × sněška, míšanina × míšajina × míšajna).
Rozdíl směska × míšenina hodnotíme jako diferenci lexikální, přestože historicky jde o odvozeniny z téhož kořene.
Konfrontací s materiálem získaným KLA byl námi zjištěný stav ověřen. Naším výzkumem sporadicky zaznamenaný výraz zeleňačka je v KLA doložen z Valašska hojněji.
3 Hlavní protiklad tvoří rozdíl mezi skupinami výrazů s předponovým základem směs- a nepředponovým mích-/míš-. Ostatní výrazy mají charakter okrajových lexikálních regionalismů: vičák (na vých. Valašsku) a pospulka (na Těšínsku).
Pojmenování se základem směs- jsou běžná po celých Čechách (s výjimkou některých menších okrajových úseků); na Moravě se vyskytují jen v úzkém pásu podél staré zemské hranice. Podoba směska tvoří areál v sev. a vých. Čechách, dále na území vymezeném městy Rakovník – Praha – Roudnice nad Labem, rovněž na Pelhřimovsku, Jindřichohradecku, Třeboňsku a na Novoměstsku a Hlinecku. Jako novější, popř. přejatá ze spisovné vrstvy, proniká tato podoba i do oblastí jiných hláskových variant. Centrální část střč. nář. s přesahy až na Roudnicko a na Ledečsko se vyděluje variantou sněska, vých. od Mladé Boleslavi a na Královéhradecku je běžná obměna sneska. Velké území – zahrnující jz. úsek střč. nář. a záp. a sev. část nář. jč. – tvoří forma směška (soustředěněji se objevila zejména na Dačicku) s variantou sněška, která byla častěji zapisována zejména na širokém Příbramsku, jz. Rakovnicku a záp. Benešovsku. Severně od Plzně vytváří menší areál podoba směčka. Dvě od sebe oddělená území pokrývá obměna smíška, a to širší Klatovsko s Domažlickem a Doudlebsko. Z Dačicka je dále doložena varianta směšice a z Náchodska výraz směsa; na Zábřežsku je běžná forma směsika.
Rodová varianta směsek tvoří souvislý pás v sv. Čechách s centrem na Vysokomýtsku, při hranicích tohoto území v sousedství s podobami na sn- byla zapsána také obměna snesek.
Na okrajích Čech byly zaznamenány ještě názvy míchanice (západně od Mladé Boleslavi, na Plzeňsku a na Jihlavsku) a míšenice (na Prachaticku). Na Novoměstsku a sporadicky i jinde na Moravě se vyskytla forma míchanina.
Na jazykovězeměpisném obraze Moravy a Slezska nejvýrazněji vystupuje areál podoby míšanina, který pokrývá již. a vých. část střm. nář., celé území vm. nář. s výjimkou Vsetínska a záp. polovinu nář. slez. Hlásková varianta míšajina je příznačná pro záp. Opavsko; obměna míšajna je běžná na Tišnovsku, Moravskokrumlovsku, Znojemsku a Třebíčsku. Pro centrální úsek střm. nář. s výběžky až na Novoměstsko a Brněnsko je charakteristická forma míšenina. Roztroušeně byla v této oblasti zapisována i obměna míšejina. Podoba míšanka je typická pro vých. Slezsko (zachycena byla ojediněle i jižně od Brna) a forma míšačka pro malou oblast sv. od Lipníka nad Bečvou. Z vých. Moravskokrumlovska se dokládá přejatý výraz mišunk.
4 michal m. jen nář. — Od míchat.
míchanice v sled významu jen nář.; Jg (SSJČ ‚něco smíchaného‘) — Od adj. míchaný.
míchanina v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ob. ‚něco smíchaného‘) — Od míchaný.
misejka jen nář. — Patrně k mísit.
míšačka, míšenka jen nář. (SSJ miešonka, pol. mieszanka ‚něco smíchaného‘) — Od nář. míšat.
míšajina jen nář. — Hlásková obměna výrazu míšanina vzniklá disimilací ň-n > j-n.
míšajna jen nář. — Z míšajina redukcí i mezi souhláskami.
míšanina jen nář. — Od nář. míšaný.
míšejina jen nář. — Hlásková obměna výrazu míšenina vzniklá disimilací ň-n > j-n.
míšenice jen nář.; Jg míšenice (hluž. měšeśce ‚směs obecně‘) — Od nář. míšený.
míšenina jen nář. (hluž. měšenina ‚směs obecně‘) — Od nář. míšený.
mišuňk jen nář. (SSJČ mišuňk zast. ob. ‚míchanice‘) — Přejato z něm. (Mischung ‚směs, míchanice‘).
pospulka jen nář.; ALJ pospulka Těšínsko (Bš pospůlka „co se vaří spolu“) — Z adv. pospolu.
směčka jen nář. — Viz směška, záměnou tupých sykavek.
směsa SSJČ říd. — Od smísit ‚mísit dohromady‘.
směsek Jg, SSJČ ‚směs‘ — Od smísit.
směsika jen nář. — Kontaminací podob směsice a směska.
směska Jg, SSJČ — Od smísit.
směšek jen nář. — Viz směška a směsek.
směšice Jg směsice, SSJČ směsice poněk. kniž. — Adideací výrazu směsice k sousednímu míš-.
směška jen nář.; Jg dem., Kt — Viz směska, kontaminací s odvozeninami od základu smíš-.
smíška jen nář. — Viz směška, adideací k smíchat.
snesek jen nář. — Viz směsek a sneska.
sneska jen nář. — Od smeska (to z směska) starou nář. záměnou souhlásek m a n.
sněska jen nář. — Od směska zánikem m ve skupině mň.
sněška jen nář. — Viz sněska a směška.
vičák jen nář. — Od vika.
zeleňačka jen nář. — Od zelený, popř. univerbizací spojení zelená (píce).
5 smňeška Ju 4, Ru 1 — smješka Ru 3 — smňesa Ju 4 — míšaňina Ju 7 — míšanka Po 1 — vikev Ju 3 — gravorice Ju 1
6 —
Fi