ČJA 3

11 stodola (649)

1    M         stodola

stodole 649, 650, 654

mlat

mlatevňa (mlatebňa 716)

homno 651, 666

X          storola 301–303, 305, 310, 324, 432, 44

2                 Nářeční názvy pro stodolu, tj. hospodářskou budovu k ukládání nevymláceného obilí a slámy, vykazují vedle lexikálních diferencí též rozdíly slovotvorné (mlat × mlatevně), morfologické (stodola × stodole) a hláskoslovné (stodola × storola).

Pokud jde o význam slov mlat, mlatevněhumno, srov. III-12 mlat.

3                 Vedle téměř celoúzemního pojmenování stodola (s hláskovou obměnou storola zvláště na Chodsku a s variantou stodole zejména na Litovelsku) se ostatní názvy objevují jen v malých areálech většinou jako dubletní.

Slovo mlat je běžné v jv. části střm. nář., označení mlatevně se vyskytuje ve středním pásu vm. nář. a na širším Prostejovsku, lexém humno se ojediněle dokládá pouze z Litovelska.

Situace ve městech se shoduje s venkovským okolím.


4    humno  v sled. významu jen nář.; stč., Jg, SSJ, Bš humenco ‚malá stodola‘ St. Hrozenkov, pol. gumno (SSJČ ‚mlat‘) — Psl. *gumьno ‚stodola‘ i ‚mlat‘.

mlat  v sled. významu jen nář.; stč., SSJČ nář., SSJ nář. (SSJČ ‚část stodoly s rovnou udusanou podlahou určená k mlácení obilí‘) — Psl. *moltъ, rozšířením významu. Viz III-12 mlat.


mlatevně  jen nář.; SSJČ mlatevna nář. — Derivací od mlat, viz tam.

stodola  Jg, SSJČ, SSJ, pol. stodoła Přejato z něm. (sthn. stadal).

stodole  jen nář. — Viz stodola; změnou morfologické charakteristiky příklonem subst. na -la k typu růže.

storola  jen nář. — Viz stodola; jzč. změna d > r mezi samohláskami.


5    stodola Po 1, Ju 1–5, Ru 3 — stodoła Ju 7 — mlat Ru 2

6    ASJ IV 190, AJŚ 427, AJK 5:3

Fi