kolky

kolíčky

řebíki — hřebíki

2                 Mapa zachycuje nář. pojmenování pro zuby u dřevěných hrabí. Vedle lexikálních diferencí byly zaznamenány rozdíly hláskoslovné (např. řebíky × hřebíky), nejčastější jsou však diference slovotvorné (např. kolíky × kolky × kolíčky). Všechna označení mají kromě našeho významu ještě významy další, většinou obecnější. Ve spisovném jazyce se pro sledovanou reálii užívá názvů zuby nebo kolíčky.

Atributy vyjádřené předložkovým spojením (zuby/hřebíky/kolky do hrabí, zuby v hrabích) jsme do mapování nezařadili, protože jde o spojení neterminologická.

Rovněž na mapě graficky nevyznačujeme oblast zhruba mezi Rakovníkem, Benešovem a Roudnicí nad Labem, kde u výrazu kolíčky nedochází na rozdíl od PRO Alc ke krácení v příponě.

Ve městech nebyl nářeční výzkum proveden.

3                 Na území českého jazyka se vyskytují odvozeniny od tří základů, a to (h)řeb-, kol- a zub-.

Pojmenování řebíky je doloženo jednak z rozsáhlé oblasti v již. a záp. Čechách (ve výchozí podobě hřebíky zhruba mezi Strakonicemi a Příbramí s přesahem na Benešovsko), jednak ze svč. nářečí.

Výraz kolíčky je soustředěn v záp. části střč. dialektů, odděleně pak na Zábřežsku a Litovelsku. Zbývající část centrálního úseku střm. nářečí s přilehlým Boskovickem, Přerovskem a Holešovskem se vyděluje odvozeninou kolky, mezi Prostějovem a Lipníkem nad Bečvou se objevuje další odvozenina, a to kolíky. Ty jsou též na Mladoboleslavsku a v obměně kulíky v záp. Čechách bez okrajových oblastí.

Na zbývajícím území českého jazyka, tj. na záp. a jz. okraji Čech, v oblastech na východ od Benešova a Kolína, dále na již. polovině Moravy a ve Slezsku, se užívá názvu zuby (v čes.-pol. smíšeném pruhu v obměně zymby).

4                 Údaje ve slovnících jsou uvedeny pouze v singuláru, a proto všechna hesla uvádíme v singulárové podobě.

hřebík  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚tenký kolíček, většinou kovový, na jednom konci zašpičatělý, na druhém opatřený hlavičkou‘).

kolek  v sled. významu jen nář. (stč. též kólek, Jg ‚kulaté dříví‘, SSJČ nář., SSJ kolček, pol. kołek, hluž. kołk, u všech dem. ‚kolík‘) — Formální dem. od kůl. Specifikací.

kolíček  SSJČ dem. (stč., Jg, SSJ, pol. kołeczek, u všech dem. ‚tyčka‘) — Formální dem. od kolík. Specifikací.

kolík  v sled. významu jen nář. (stč., Jg, SSJČ, SSJ, u všech dem., pol. kół, koł, hluž. koł, u všech ‚tyčka‘) — Formální dem. od kůl. Specifikací.

kulík  v sled. významu jen nář. — Formální dem. vytvořené analogicky

podle kůl (popř. nář. kul) bez pravidelné samohláskové alternace ú/o, viz kolík. Specifikací.

řebík  jen nář. — Podoba s odsunutým h-, viz hřebík. Přenesením (SSJČ nář. ‚hřebík‘).

zub  Jg, SSJČ zeměd., zahr., SSJ, pol. ząb, hluž., u všech i význam ‚část nástrojů připomínající špičatým tvarem zub‘ — Z psl. zbъ. Specifikací.

zubík  jen nář.; pol. ząbek dem., též význam ‚zuby něčeho‘ (SSJČ nář., SSJ zúbok i zúbček, hluž. zubi(č)k, dluž. zubk, u všech dem.) — Formální dem. od zub vytvořené analogicky podle forem jiných nář. ekvivalentů na -ík, viz zub.

zymb  jen nář. — Přenesením; podoba s rozloženou nosovkou, viz zub.

5    zubi Ju 1, 2, 4, 6, Ru 4, 5 — zuby Ju 7 — kulíki Ju 5, Ru 2, 3 — kulce Ru 3 — kolíčki, količki Ju 3 — řebíki Po 1 — řebiki Ju 5 — hřebi Ju 5

6    —

Hb