ČJA 3

102 hrabiště (1073)

1    M         hrabišťe — hrabíšťe — hrabříšťe (hřabříšťe 250, 403, hřabřišťe 407, řabříšťe 401, žabřišťe 407)

hrabisko — hrabísko

hrablisko 730, 755

hrabjovica 673, 678

húlka (húl 503, hola 701)

násada

toporo 661, 720

topúrko (purko 615)

raťisko 644, 718, 732, 734 (račisko 731)

rasocha 735

rasoška

vožeh 505–507, 509, 619 (vožah 606)

rahínko 510, 512, 605, 606

rúčka 753, 757

N          držadlo 674

2                 Zjišťovaly se nář. názvy pro hrabiště, tj. pro násadu u dřevěných hrabí. Získaný nář. materiál se diferencuje jak lexikálně, tak slovotvorně (např. toporo × topůrko). Výrazný protiklad tvoří rovněž specifikační sufixy -iště-isko (od původu morfologické varianty) ve výrazech hrabištěhrabisko, které se dále diferencují délkou samohlásky í (hrabiště × hrabíště, hrabisko × hrabísko). Uvedená délka se vyskytuje i v sev. polovině Čech, kde jinak dochází v příponách ke krácení této samohlásky (srov. PRO Alc). Srov. III-64 kosiště.

Některá ze zaznamenaných pojmenování mají ještě další, zpravidla širší význam (např. hůlka, topůrko, ručka, násada). Ve spisovném jazyce slouží k označení sledované reálie výraz hrabiště.

Zpřesňující atributy u slova hůlka, vyjádřené předložkovým spojením typu do/od/u/z hrabí, k hrabím nebo adjektivem hrabjová, hrablová, jsme nemapovali, neboť nejsou obligatorní.

Materiál získaný přímým terénním výzkumem byl konfrontován s údaji z KLA.

3                 Základní protiklad tvoří na jedné straně názvy terminologické v Čechách, na okrajích Moravy a ve Slezsku, na druhé straně názvy neplně terminologické na většině Moravy.

Největší územní rozšíření vykazují pojmenování se základem hrab-. Výraz hrabiště se vyskytuje v jzč. dialektech s výjimkou území mezi Příbramí a Táborem a na jz. Moravě; ucelené areály tvoří též v podkrkonošském úseku a jižně od Hradce Králové (rozptýleně je doložen i jinde v Čechách). Varianta hrabíště se nachází na zbývajícím území Čech. Úsek mezi Příbramí, Benešovem a Táborem se vyděluje obměnou hrabříště. Varianta hrabisko je doložena z nejvýchodnějších oblastí svč. nářečí (zde často i v obměně hrabísko), z přilehlého Zábřežska a vých. okraje střm. nářečí; odděleně je i v již. polovině vm. dialektů a ve slez. nářečích. Na větší části Moravy je běžný lexém hůlka.

Pro zč. okrajové úseky je charakteristické slovo násada.

Další označení vytvářejí jen malé areály: topůrko na Moravskokrumlovsku, razsoška na Břeclavsku a v nářečích kopaničářských, ratisko v již. části vm. dialektů, ožeh zejména na Novoměstsku, rahýnko mezi Novým Městem na Moravě a Třebíčí.

4                 K různým nář. podobám základového slova viz III-101 hrábě.

hrabisko  jen nář.; Jg, SSJČ nář., pol. grabisko, hluž. hrabišćo — Od hrábě.

hrabísko  jen nář. — Od hrábě.

hrabiště  Jg, SSJČ — Od hrábě.

hrabíště  jen nář. — Od hrábě.

hrabjovice  f. jen nář. — Od hrábě, popř. univerbizací spojení hrabjová hůlka.

hrablisko  jen nář.; SSJ, pol. grablica zast. — Od nář. hrable ‚hrábě‘.

hrabříště  jen nář. — Od nář. hrábře ‚hrábě‘.

hůlka  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ, u obou dem. a význam ‚hůl‘) — Od hůl, specifikací.

násada  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ, SSJ, pol. nasad, nasada, u všech ‚držadlo nějakého nástroje‘) — Specifikací.

ožeh  jen nář. — Pův. ‚násadec ohřebla, pak i hrábí‘, přenesením (SSJČ zast. a nář. ‚hřeblo‘).

rahýnko  v sled. významu jen nář. (SSJČ též rahénko dem., obl. ‚bidlo, tyč‘) — Z ráhno/rahno ‚bidlo‘, specifikací.


ratisko  jen nář.; Bš — Podle Mch pův. ‚rukojeť kopí‘ (tak i stč.), přenesením (SSJČ ratiště zast. ‚násada kopí‘).

razsocha  v sled. významu jen nář.; stč. (SSJČ rozsocha, rozsoch, obě říd., rázsocha, rasocha, obě nář., pol. rosocha, rozsocha, dluž. rozsocha, u všech ‚vidlicovitě rozrostlá větev‘, popř. ‚nástroj z ní upravený na způsob vidlice vůbec‘) — Specifikací.

razsoška  v sled. významu jen nář. (Kt ‚krátké bidlo‘, SSJČ rozsoška, rasoška nář., pol. rozsoszka, vše dem.) — Od razsocha, viz tam.

rúčka  jen nář. — Od ruka, přenesením (Jg ručka, SSJČ ručka nář., SSJ, u všech ‚rukověť různých nástrojů‘).

toporo  jen nář. (stč. topořišče, SSJ topor kraj., hluž. topořišćo, u všech ‚násada, držadlo‘) — Podle Mch zkrácením z topořisko, topořiště ‚rukověť k sekyře‘, přenesením (SSJČ nář., též topor ‚násada např. k sekyře‘).

topůrko  SSJČ dem. (Jg topořisťko ‚násada k sekyře‘, hluž. toporko ‚držadlo‘, u obou dem.) — Od toporo, viz tam.

5    hrabišťe Ju 1–3, Ru 2 — hrabíšťe Po 1, Ju 2, 3, Ru 3 — hrabisko Ju 6 — hrabísko Ju 4 húłka Ju 7 — hole Ju 5 — násada Ju 5, Ru 2 — topúrko Ru 4 — rúčka Ju 7 — držalo Ju 5

6    OLA 687

Hb