ČJA 3
101 hrábě (1072)
1 M hrábje (rábe 162) — hrabje (hrabe 755, rabje 508) — hrábře 251–253, 406
hrable
hrápki 507, 630, 59 (rápki 508)
hrabički 207, 208, 225, 44
2 Zjišťovaly se nář. výrazy pro hrábě, tj. dřevěné ruční nářadí na hrabání. Slovotvorné rozdíly (hrábě × hrable × hrábky × hrabičky) jsou doplněny rozdíly hláskoslovnými, z nichž je nejvýznamnější rozdílná kvantita kmenové samohlásky u výrazu hrábě/hrabě. Všechny zjištěné gramatické formy jsou pomnožné.
V podobě hrable se podle Mch uchovala přípona -le; šlo by zde o původní starý tvar.
Do mapování jsme zařadili i odvozeniny hrábky a hrabičky, neboť v místech svého výskytu označují hrábě běžné velikosti.
3 Na mapě zřetelně vystoupil česko-moravský protiklad většinových podob hrábě/hrabě. Jeho izoglosa se kryje téměř přesně se zemskou hranicí. Morava a Slezsko mají podoby s krátkou kmenovou samohláskou. Podoba hrábě, shodná se spisovným jazykem, proniká též do mluvy zejména mladé generace ve městech.
Na jz. Benešovsku vytváří malou oblast varianta hrábře.
Odvozeniny tvoří jen malé areály. Největší územní rozsah má derivát hrable. Ten byl zapsán na moravskoslovenském pomezí mezi Břeclaví a Uherským Brodem a na sv. Vsetínsku. Na širokém Lounsku se vyskytuje slovotvorná obměna hrabičky, na sv. Novoměstsku hrábky.
4 hrábě stč., Jg, SSJČ — Z původního *grab-ľa, podle Mch l disimilací proti r zaniklo, spíše však šlo o odstranění -l- ze skupiny -bl-; ta byla totiž v češtině neobvyklá,
hrabě v sled. významu jen nář.; Kt mor., pol. grabie, hluž. hrabje — Varianta s tzv. moravskou krátkostí, viz hrábě.
hrabičky SSJČ dem., SSJ hrabličky dem., hluž. hrabički dem. — Formální dem. k hrábě, viz tam.
hrábky Jg dem., SSJČ říd., též hrabky, obě dem., pol. grabka sg. dem. — Formální dem. k hrábě, viz tam.
hrable v sled. významu jen nář.; Jg slc., SSJ, pol. grable zast. — Z *grab-ľa, viz oddíl 2.
hrábře jen nář. — Podle Mch ř z r < l snad asimilací k prvému r.
5 hrábje Ju 1–5, 7, Ru 1, 3, 4 — hrábe Po 1 — hrabje Ju 6, Ru 2, 5 — hrable Ru 5
6 OLA 686, ALE 279
Hb