ČJA 3

100 sotor (742)

1    M         sotor (sótor 511) — sotur — sator 135, 137 (satora 236)

sotúrek (též 136, 738) — sotorek — satúrek (satorek 137)

2                 Položka byla zaměřena na zjištění významu slova sotor; rovněž byly registrovány jeho obměny slovotvorné (sotor × sotůrek) a hláskoslovné (sotor × sotur × sator, sotůrek × sotorek × satůrek).

V SSJČ je sledovaný výraz charakterizován jako nář. slovo pro košík, brašnu ze slámy nebo rákosí, lýčí apod. V našem materiálu označuje uvedený lexém (a jeho varianty) nejčastěji:

a) Tašku pletenou ze slámy s dvěma uchy na nošení v ruce; obvykle v ní dříve děti nosívaly školní potřeby. Někdy ji používali i řezníci na nože a často sloužívala i na nákup apod.

b) Pletenou tašku, kterou nosívaly do školy děti na dvou popruzích na zádech nebo ojediněle i na jednom popruhu.

c) Plátěnou tašku (event. chlebník) nošenou přes rameno.

d) Úzký dlouhý košík, pletený většinou z lýka, ale i z proutí nebo slámy, v němž se nosívaly láhve s vínem.

e) Dřevěný soudek na kořalku, popř. na víno.

Slovo sotor bylo ojediněle zachyceno též jako nadávka, zejména v oblasti vm. nář.; většinou označovalo člověka zamračeného nebo i domýšlivého. V tomto významu jsme je však nemapovali.

3                 Výskyt sledovaného pojmenování je omezen na území Moravy a Slezska, přesahy do Čech jsou jen malé. Lexém není dále doložen z Uherskobrodska a z Opavska.

Nejvýraznější je rozdíl slovotvorný. Slovo sotor je příznačné pro sev. Moravu s přesahem až na Boskovicko, dále pro Hranicko a Valašsko a pro přilehlé jz. Slezsko, zapsáno bylo též na záp. Moravě (na Třebíčsku jako dubleta) a často i na Slovácku. V nář. česko-polských je běžná podoba sotur. Pro většinu střm. nář. a nář. dolská je charakteristická obměna sotůrek, na Ostravsku a Frenštátsku pak sotorek. Formy satůreksator se vyskytují v nejvýchodnějším úseku sv. Čech.

Co se týče významů sledovaných slov, nejběžněji pojmenovávají pletenou tašku užívanou většinou dětmi na školní potřeby. Tento význam pokrývá téměř celé území jejich výskytu. Významem ‚pletený, úzký košík na láhev‘ se vyděluje jv. Morava. Hlavně na Znojemsku je častý význam ‚plátěná taška na nošení přes rameno‘. Další významy netvoří souvislé areály a vyskytují se pouze ojediněle.

4    sator  jen nář. — Přejato z maď. szatyor slovenským prostřednictvím.

satůrek  jen nář. — Form. dem. od sator, viz tam.

sotor  jen nář.; Jg „mošna z rákosu upletená, čtyrhranná kabele, neb jako mošna ušatá k nošení chleba, mléka“, Kt též ‚najedený žaludek‘, SSJČ nář. ‚košík, taška ze slámy nebo rákosu, lýčí apod,‘, Bš „podlouhlý, úzký košík ze slámy nebo palachu upletený, v němž Slováci zvláště láhev s vínem ze sklepa nosívali“, SSJ nář. ‚podlouhlý, úzký košík pletený z proutí nebo


slámy‘ — Ze sator (viz tam) buď asimilací na dálku (a-o > o-o), nebo interpretací pův. maďar. a jako o.

sotur  jen nář. — Viz sotor, podoba s u v návaznosti na polštinu.

sotorek  jen nář.; Jg i sotoreček, obě dem., SSJČ nář., dem. — Form. dem. od sotor, viz tam.

sotůrek  jen nář.; Jg i SSJČ nář., dem., Bš „taška dvojuchá, pletená ze slámy nebo palachu; děti si v něm nosí knihy do školy“ — Form. dem. od sotor, viz tam.

5    sotor „taška na učení z plátna nebo pletená“ Ju 7 — sotúrek „košíček na vajíčka“ Ju 4, Ju 6

6    —

Fi