10 velká hospodářská usedlost (616) —

1    M         grunt — krunt

statek

dvůr

živnost

místo

dúm

hauz

S          sedlo 416

N          gazdofstvje 755, hospodarka 801, 836, hospodarstfo 818, hospodářství 310, 445, 460, 612, 736, usedlost 201, 207, 211, 457

2                 Nářeční pojmenování pro velkou zemědělskou usedlost (zprav. i s poli) vykazují především rozdíly lexikální. Hláskoslovné rozdíly se omezují na diferenci grunt × krunt.

U přejatého výrazu grunt se realizuje střm. změna u > o v mnohem menším rozsahu, než jak je uvedeno v PRO D2b; její realizace v podstatě jen nepatrně přesahuje hranici izoglosy D2a. U výrazu živnost v svč. nář. není na rozdíl od PRO B6a vůbec doložena podoba zakončená na -sť, u označení místo byla v svč. nář. zachycena jen podoba s nezkráceným -í-.

Při větším počtu pojmenování v jedné lokalitě byl nářečními mluvčími jako nejstarší hodnocen výraz grunt. Zpravidla se jím pojmenovává stavení i pole (příp. louky, les) jako celek, někdy se jím však označují pouze polnosti (např. v b. 305, 306, 455, 460, 461, 520, 603 aj.); srov. III-30 pole.

Všechny zaznamenané nář. ekvivalenty byly porůznu zapsány se zpřesňujícími adjektivními přívlastky velký, příp. selský (selcký). Vzhledem k tomu, že se adjektivních přívlastků v běžné komunikaci zpravidla neužívá, nebyly mapovány.

Z mapování jsme vyloučili rovněž výrazy hospodářství a hospodářstvo, přestože zřejmě jde o náležité nářeční ekvivalenty. Tyto výrazy byly zapsány víceméně nahodile a patrně by je bylo možno zachytit po celém zkoumaném území. Explorátoři je hodnotili jako zcela nově přejaté ze spisovného jazyka a KLA, s níž byl náš materiál konfrontován, tyto výrazy ani v jednom případě nepotvrdila. Pro poněkud odlišný význam jsme nemapovali ani nář. výrazy hospodárka ‚hospodářství, hospodaření‘ a gazdovství. Mapován nebyl ani výraz usedlost, zachycený několikrát zřejmě v souvislosti s navozující otázkou při výzkumu. KLA jeho výskyt neuvádí.

3                 Mnohovrstevnatost pojmenování v Čechách kontrastuje s poměrně jednoduchou situací na Moravě.

K téměř celoúzemnímu pojmenování grunt (zejm. na Strakonicku také v podobě krunt) přistupují další lexémy, z nichž největší rozšíření má výraz statek; vyskytuje se v Čechách s výjimkou zč. nář. a okrajových úseků jč. nář.

Z dalších výrazů jsou to pojmenování dvůr (většina zč. nář. s přesahem do přilehlých úseků nář. jč.), místo (zejména ve stř. části jč. nář., na Českobudějovicku, v již. úseku střč. nář. a porůznu v svč. nář.), živnost (jižní Čechy a odděleně svč. nář.), dům (zejm. na jz. Moravě) a motivačně totožný přejatý výraz hauz (zejm. v úseku doudlebském).

Ve městech se výzkum neprováděl.