1 hospodář (620)

1    M         hospodář (hospodař 626, 629)

pantáta (pantata 601, pantaťinek 149, 160, 215, 216)

pán

milospán

sedlák

gazda

N          strýc, strýček, strejda; strejka 246, 407, 418, stríko 755

2                 Zkoumala se pojmenování pro vlastníka zemědělské usedlosti, soukromě hospodařícího rolníka. Otázka byla zaměřena zejména na názvy, kterých užívala čeleď, a to především v kontextu „to nám poručil náš…“.

Názvy pro hospodáře se diferencují lexikálně a slovotvorně (pantáta × pantatínek), byly zachyceny též rozdíly typu jednozákladové pojmenování × složenina (pán × milostpán, pán × pantáta). Hláskoslovné diference jsou zanedbatelné, proto je na mapě neregistrujeme.

V některých oblastech, zejména v záp. a již. Čechách, ale i sev. od Prahy, na záp. a částečně i na vých. Moravě, se objevují dva i tři názvy současně. V těchto případech jde zpravidla o pojmenování diferencovaná generačně, sociálně nebo expresivním zabarvením. Vedle neutrálního označení sedlák, příp. hospodář se užívá též familiárnějšího názvu pantáta, u mladší generace pak byl zachycen i výraz pán. Pojmenování milospán označuje obvykle většího, bohatého sedláka z velkostatku. Výraz gazda je doložen zpravidla od velmi starých lidí, mladší jej mnohdy pociťovali už jako expresivní.

Vedle výše uvedených pojmenování byl většinou v oslovení zachycen ještě název strýc a k němu formální deminutiva s hypokoristickým významem nebo hypokoristika vůbec – strýček, strejda, strejka. Protože u těchto výrazů jde o určité posunutí významu (neobjevují se v daném kontextu), nejsou na mapě zachyceny. Byly zapsány – zpravidla vedle jiných výrazů – v jzč. nář., na záp. Moravě a v oblasti zhruba mezi Holešovem, Vyškovem, Uherským Brodem a Vsetínem. Zajímavé je srovnání územního rozložení lexémů strýc – teta. Je téměř totožné, jednotlivé varianty však vytvářejí na různých územích různé dvojice. Pro jzč. nář. je typická dvojice strýček/strejda, příp. strejka – teta, pro záp. Moravu strýc (mezi Znojmem a Tišnovem též strýček) – tetka, pro východomor. oblast dvojice strýček – tetička.

Označení pantáta se objevuje i mimo území vyznačené na mapě, především dále v záp. Čechách, jako název pro mlynáře. V tomto případě nebylo mapováno, stejně jako pokud se ho užívá jako pojmenování pro hajného, výměnkáře nebo tchána.

3                 Největší území pokrývá pojmenování pantáta: téměř celé Čechy (bez širokého jz. a sv. okraje) a záp. část Moravy až po Mor. Krumlov, Brno a Boskovice; odtud úzkou šíjí vybíhá v rozsáhlou oblast vymezenou zhruba Prostějovem, Lipníkem nad Bečvou, Kyjovem a Vsetínem. Slovo pantáta jako jediný výraz bylo zaznamenáno ve středu Čech, jinde se ho užívá spolu s jedním nebo více názvy. Výrazu pán se užívá v Čechách v širokém záp. příhraničním oblouku, zejména sev. od Prahy, mezi Plzní a Rakovníkem a kolem Strakonic. Mezi Prahou a Mladou Boleslavi bylo hojně zaznamenáno kompozitum milostpán.

Označení sedlák tvoří dva areály, větší z nich zabírá jzč. nář. (bez Příbramska) a přesahuje na Ledečsko, menší pokrývá širší Podkrkonoší.

Ve vých. polovině Slezska a v pruhu při mor.-sloven. hranici byl zachycen lexém gazda.

Pojmenování hospodář je nejčastější na Moravě (bez Novoměstska, Třebíčska, Prostějovska a vých. okraje vm. nářečí) a ve Slezsku (bez Těšínska a Jablunkovska). V Čechách je běžné na území svč. nář., kolem Ledče nad Sázavou a více či méně soustředěně v již. Čechách, rozptýleně pak i na záp. okraji. V Čechách se vyskytuje zpravidla v dubletě s jinými výrazy, jako nedubletní bylo zaznamenáno jen sev. od Hradce Králové, na Náchodsku a v Orlických horách, na Moravě pak na větších areálech na Zábřežsku a Litovelsku a mezi Brnem a Břeclaví, dále též v záp. polovině Slezska.