ČJA 4

29        nosu gen. sg. m. (1610) — mapa s. 81

vozu (686)

1    M         nosu

nosa

2                 Sledoval se územní rozsah koncovek -u × -a v gen. sg. pův. o-kmenového substantiva nos. O změně kon-
cového -u viz PRO D2b.

3                 Izoglosa nosu × nosa probíhá od severu po zemské hranici až po Jihlavu, odtud pak směřuje přímo na jih.
Na rozdíl od genitivu jiných substantiv jsou přesahy tvaru nosu z Čech do mor. dialektů dále na východ mini-
mální, jen na Těšínsku a Jablunkovsku je tento tvar běžný. Ve městech se na jz. Moravě vyskytují obě koncovky, zakončení na -a je zde překvapivě často u ml. generace. Ve městech na vých. Moravě a v pohraničí převládají tvary na -u převážně jen u ml. generace.


4    nosu  stč., Jg, MČ, pol.

nosa  stč., hluž.


5    nosu Po 1, Ju 1–3, 5 Ru 2–4 — nosa Ju 6, Ru 5

6    MAGP363, AJK 526, SSA 11.27

Bh

30        stolu gen. sg. m. (264) — mapa s. 81

1    M         stolu

stola

stole 229, 234

2                 Vedle koncovek -u a -a je u slova stůl v gen. sg. doloženo též zakončení na -e. To sem proniklo patrně ana-
logicky podle substantiv měkké flexe, srov. např. (z) kotle, (z) plevele; po depalatalizaci zanikl totiž rozdíl mezi
tvrdým a měkkým l a ztratilo se kritérium příslušnosti k tvrdému nebo měkkému typu.

3                 Největší rozsah koncovky -a u subst. muž. rodu tvrdého typu nacházíme právě u slova stůl. Starší tvar sto-
la
se vyskytuje na celé Moravě a ve Slezsku (s výjimkou Jablunkovska a již. Těšínska), a dokonce přesahuje do
Čech v souvislém pásu až po Vysoké Mýto a Ledeč nad Sázavou – zde vždy dubletně vedle formy stolu. Kromě
toho jako okrajový archaismus – nezřídka jako tvar jediný – je doložen z úzkého pruhu obcí v záp. Čechách. Ve
dvou obcích ve stř. Čechách byl zachycen tvar stole.

V městských lokalitách je téměř pravidelně vedle staršího stola zvl. u ml. generace také forma stolu.


4    stola  stč., sloven., hluž. stoła


stolu  stč., Jg, MČ, pol. stołu