ČJA 4

26        stromu gen. sg. m. (1146) — mapa s. 77

1    M         stromu

stroma

2                 Sledují se tvary gen. sg. pův. o-kmenového substantiva. Koncové -u podléhá ve střm. dialektech pravidel-
né obměně, srov. PRO D2b.

3                 Průnik tvarů na -u na východ je značný. Kromě Čech a sev. Moravy má tvar stromu také jz. část Moravy
po Mor. Krumlov, dále vytváří tento tvar tři souvislé enklávy, a to na sz. Brněnsku a pak na širším Kyjovsku (zde
nezřídka vedle dubletního stroma) a ve Slezsku již. od Českého Těšína. Také na Zábřežsku byly zachyceny tva-
ry oba.

Ve městech dominuje tvar stromu; ten se vyskytuje jako dubletní i tam, kde je ve venkovských lokalitách pouze tvar stroma. Pozoruhodné je, že naopak příznaková forma stroma je v mluvě také těch měst, v jejichž okolních vesnicích převažuje tvar stromu.


4    stroma  stč.

stromu  stč., Jg, Tk, MČ, sloven.


5    stromu Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — stroma Ju 6, Ru 5

6    SSA 11.27, OLA 335

Bh


4    schoda  stč., hluž.

schodu  stč., Jg, MČ, pol., hluž.


5    schodu Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — schoda Ju 6, Ru 5

6    AJK 525, SSA 11.27

Bh