ČJA 3

233 vejce bez skořápky (940) — mapa s. 509

1    M         votřepek — vostřepek

potřepek — potřebek — potřapek 322–324 (též 329) — postřepek (poctřepek 101, 102, 508, 627, 629,
postřapek 441, poskřapek 441) — postřebek 112, 502, 505

pastřepek (pastřebek 108, 140, patřepek 151)

povrhel (též 257, povrhejl 318, 329, 330, povrhle n. 437, povržek 405)

povrhnutí v.

povrhlí v. (povržení v. 436)

eké v. (též 137)

splavené v. (splavaní v. 307, plaveni v. 646, veplaveni v. 647, 649, spav’une v. 831–833)

vyplynuté v. (-li- 678, 679, 681, 683–685, 709, 711, 713, 744, plinuté v. 729)

vypluté v. (spluté v. 705)

vyplusklé v. 702, 703, 721 (vyplisklé v. 722, vyplisknuté v. 702)

spusťené v. 747, 817 (spluščené v. 738)

v. f šupce (v. f šupje 824)

v. v blaňe (v. v blaňi 749, 751, 752, 803, v. v blance 733)

v. f kúži 456–458 (v. f koži 823)

S          vejprtek 453, preškorúbek 755

N          v. bes škeropke 633, v. bes šupki 701, v. bes škařúpky 725, v. bes šupiny 801

2                 Mapa zachycuje nář. pojmenování pro vejce jen v blanitém obalu bez skořápky, které občas slepice sne-
sou, když jejich potrava neobsahuje dostatek vápníku. Názvy této reálie jsou jednak jednoslovné, jednak mají
formu sousloví. Ta jsou v podobě spojení slova vejce s atributy, např. vyplynulé v., v. v bláně. U souslovných
označení nář. formy slova vejce nesledujeme; ty jsou představeny na mapě III-232 vejce.

Vedle rozdílů lexikálních a v typech pojmenování zachycuje sebraný materiál rozdíly slovotvorné (např.
ostřepek × postřepek × pastřepek, povrhlé v. × povrhnuté v.) a též četné diference hláskoslovné (např. postřepek
× postřebek × potřepek × potřabek × potřapek).

Motivace pojmenování sledované reálie je několikerého druhu. Názvy typu otřepek, ostřepek se spojují se
základem slovesa třepat na základě nepevné konzistence vejce bez skořápky; ta je vyjádřena též opisem měkké
v
. Způsobem snesení tohoto vejce jsou motivována sousloví spuštěné v., splynuté v., vyplynulé v., vypluté v. a vy-
plusklé v.
(jako by toto vejce bylo sneseno lehce, tedy spustilo se, vyplynulo, bylo vyplivnuto). Varianty s ł byly
na vých. Moravě zaznamenány, ale ne v takovém rozsahu, jak je registruje mapa PRO E4a.

Podřadnou, ne plnou hodnotu vejce bez skořápky vyjadřuje výraz povrhel a sousloví povrhlé (povrhnuté)
v. Tento význam má rovněž předpona pa- u slova pastřepek.

Popisná jsou pojmenování typu vejce v bláně (v. v šupce, v. v kůži). Opisy typu vejce bez škaroupky (na-
podobující spisovná spojení v. bez skořápky) nebyly mapovány, protože jde o vyjádření příležitostná a územně
nevyhraněná.

SSJČ uvádí pouze jednoslovné výrazy otřepek a ostřepek, oba jako zemědělské termíny, dvouslovné ozna-
čení měkké vejce je uvedeno pouze jako vysvětlení u hesla ostřepek. Jinak se běžně užívá opisu vejce bez sko-
řápky
. Není bez zajímavosti, že v ASJ je jako spisovný ekvivalent uvedena podoba bezškorúbok, kterou však
SSJ neuvádí.

Výzkum této položky ve městech prováděn nebyl.

3                 Hlavní zeměpisný protiklad tvoří rozdíl mezi výrazy jednoslovnými na jedné straně a názvy souslovnými
na straně druhé. Souslovná pojmenování se vyskytují na zč. okraji a především na Moravě (východně od linie
měst Svitavy – Břeclav) a ve Slezsku.

Výraz otřepek, shodný se spis. jazykem, pokrývá široký pás táhnoucí se ve střední části Čech od
Roudnická až na Jindřichohradecko a dále na jz. Moravu; tato podoba je též v samostatné enklávě na
Rakovnicku. Slovotvorná varianta potřepek je typická pro záp. úsek střč. nář., již. okrajový pás jzč. a pro
Hlinecko, ojediněle se vyskytuje také v Podkrkonoší. Hlásková obměna potřebek je běžná na širším
Mladoboleslavsku, podoba potřapek na již. Klatovsku.

Označení postřepek vytváří souvislý areál v Polabí od Kolína na vých. až na Vysokomýtsko, dále pokra-
čuje na záp. Moravě až téměř ke Kyjovu. Sv. Čechy charakterizuje obměna pastřepek. Druhá spisovná podoba
ostřepek – se většinou roztroušeně objevuje při hranici mezi areály slov otřepek a postřepek, kompaktní úze-
mí tvoří na Znojemsku.

Výraznou oblast v jz. Čechách mezi Plzní, Táborem a Českými Budějovicemi vytváří výraz povrhel.
Sousedí s ním menší areály souslovných pojmenování povrhnuté v. na Domažlicku a Chodsku, odděleně též na
Českobudějovicku, zde vedle formy povrhlé v. Na zč. okraji jsou běžná sousloví splavené v. (zejména na záp.
Plzeňsku; odděleně se vyskytuje též na Zábřežsku a v sev. a vých. úseku Slezska) a splynulé v. (na Manětínsku
a v širším okolí). Na Moravě pak podoba vyplynuté v. zabírá sev. a vých. část střm. a stř. úsek vm. dialektů.
Západně a jižně od Lipníka nad Bečvou tvoří malý areál sousloví vypluté v., na Hranicku vyplusklé v. Na
vm.-slez. pomezí se objevuje malé území podoby spuštěné v. Pro záp. Slezsko a odděleně pro již. Boskovicko
a Slavkovsko je typické označení měkké v.

Ze sousloví s neshodným přívlastkem v předložkovém spojení je forma v. v bláně rozšířena v sev. části vm.
nář., v již. úseku nář. slez. a v čes.-pol. dialektech a dále zejména v dolských nář. sev. od Kyjova. Pojmenování v.
v šupce
je doloženo z již. části vm. nář. a též z vých. Boskovicka. Mikroareál na Doudlebsku vytváří spojení v.
v kůži
.

4    měkké v.  jako sousloví jen nář.; hluž. mjechke jejo — Adj. od psl. *mę-
kъkъ
.

ostřepek  Jg, SSJČ zeměd. — Viz otřepek, podoba se -s- patrně adi-
deací k střep.

otřepek  Jg též otřebek, SSJČ zeměd. — Od otřepat, viz potřepek.

pastřepek  jen nář.; Kt Bydžovsko — Viz postřepek, reprefixací (před-
pona pa- označuje zpravidla něco podřadného, nepravého).

postřebek  jen nář. — Viz postřepek a potřebek.

postřepek  jen nář.; Jg — Viz potřepek a ostřepek.


potřapek  jen nář. — Viz potřepek; jzč. hlásková změna e > a.

potřebek  jen nář.; Kt — Od potřepek (viz tam) analogickým dotvoře-
ním nom. podle nepřímých pádů: potřepkupotřebek jako
např. drobku (vyslovováno dropku) — drobek, popř. adideací
k slovu potřeba.

potřepek  jen nář.; Jg — Mch spojuje se základem slovesa tře-
pat
.

povrhel  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ‚něco, čím se opovrhuje‘)
— Od povrhnout ‚opovrhnout, odhodit‘.

povrhlé v.  jen nář. — Adj. povrhlý „co bylo povrženého“ (Jg) od po-
vrhnout
.

povrhnuté v.  jako sousloví jen nář. — Od povrhnout.

přeškaroubek  jen nář.; Kl preškarúbok, prieškrupok — Od nář. ška-
roupka
‚skořápka‘, srov. I-103 skořápka (vaječná); v návaz-
nosti na sloven. jazykové území.

splavené v.  jako sousloví jen nář.; hluž. spławjone jejo — Adj. od spla-
vit
‚odplavit‘.

spuštěné v.  jako sousloví jen nář. — Adj. od nář. spustit se ‚slít se‘.


v. v bláně, v. v kůži, v. v šupce  jako sousloví jen nář. — Atribut v před-
ložkovém tvaru (ob. kůže, nář. šupka, obě ve významu ‚slup-
ka‘).

vejprtek  jen nář. — K stč. zaprtiti ‚zkazit‘; srov. též ukrajinské slovo vy-
portok ‚potrat, předčasný porod‘ (Holub-Kopečný).

vyplusklé v.  jen nář. — Od nář. vyplusknout ‚plesknutím se vylít‘.

vypluté v.  jen nář. — Od nář. vyplut ‚vyplivnout‘.

vyplynuté v.  jako sousloví jen nář. — Od vyplynout ‚plynutím se dostat
ven‘.

5    votřepek Ju 3, 5 — vostřepek Ju 3, Ru 4 — wostřepek Ju 2 — potřepek Ju 1, Ru 3 — potřebek Ru 2 — postřepek Ju 2, 4 — postřapek Ju 2 — pastře-
pek Po 1 — pastřep Po 1, Ju 1 — mňeki v. Ju 6 — v. v błaňe Ju 7

6    ASJ IV 94, SSA 2.103

Fi