ČJA 3

229 volání na husy (921) — mapa s. 501

1    M         husa (husa 632, 660–662, 664, hus 108, husena 757) — húsa (húsa húsa húsrla 304, též hús 701) — hujsa (též
302)

husi — hujsi 336, 412, 431

pila (py- 721, 747, 801, 802, 807, 809–811, 815, pilo 805, 818)

pile (py- 803)

pili 723, 738, 739

mali (též mali malo 670)

haja (haj 515, hajha 515)

babula (babuli 748, 749, babula husa 628, babulka husa 641)

buli 737, 748

liva

vuli 118,119

baňi

baňa 121, 214 (bana 229)

baži — važi 514, 515

vaška 514, 516

huška 517, 601 (vuška 601)

bíba 206 (bíbo 306, bíbrdle 307, bíbrdlo 307)

šibi 712, 732, 757

S          bi 669 nedubl., li 749

2                 Mapa zachycuje nářeční rozdíly ve vybízecích výrazech, jimiž se přivolávají husy. Byly zjištěny především
diference lexikální, méně zastoupeny jsou rozdíly slovotvorné (např. bani × baňa, liva × vuli). Za rozdíly slovo-
tvorné považujeme rovněž vztah husa × husi, pila × pili atd. Výrazu husi přisuzujeme citoslovečnou povahu
a nepovažujeme jej za tvar nom. nebo vok. pl. (husy), třebaže nelze tento výklad s určitostí vyloučit vzhledem
k existenci podob bani, baži (a deadjektivního mali) a husi v bodě 652 (tvar plurálu substantiva husa má v střm.
nář. podobu huse). Stejně tak podoby pili a babuli nelze považovat za formu pl. (v nář. oblasti s fonetickým roz-
lišováním fonologického protikladu i/y).

S výjimkou slov husa (s variantami) a mali jsou zaznamenané výrazy citoslovečného původu. Jsou dvojí
povahy: jde buď přímo o vybízecí citoslovce (baži, bani, haja), nebo o názvy, které byly od citoslovečného zá-
kladu odvozeny a jako výzva mohou být považovány buď za označení husy, nebo za citoslovce (babula, važka).

Zaznamenaných výrazů se užívá opakovaně, dvakrát nebo vícekrát (husa husa, pila pila pila atp.). Pro
znázornění nářečních rozdílů má však uvedené opakování podružný význam, a proto je na mapě neregistruje-

me. Z mapování jsme rovněž vyloučili nahodilá spojení s vybízecím na. Byla zapsána velmi zřídka, nesoustavně
a ve spojení se slovy husa (husi), babula a pila, vždy jako pobídka ukončující přivolávání (např. husa na!).

Zejména ve Slezsku je volání na husy doprovázeno zvláštní, klesavě stoupavou intonací koncového , je-
hož fonetická realizace se takto člení do dvou stejných úseků vždy po sobě se opakujících. Tento jev je natolik
specifický, že je doložen i ze slovníkové literatury (Kt pila-pilááá).

Materiál byl ověřen a doplněn údaji z KLA. Bylo tak možno vymezit přesný zeměpisný rozsah některých
slov, jež se vyskytují sporadicky, a vyložit dialektismus važka (v KLA byla doložena též forma važky, vužky
a ojediněle važinka). Na Lovosicku registruje KLA slovo hila, na Zábřežsku bili.

Při výzkumu byly zachyceny také výrazy, jichž se užívá při svolávání housat. Tato slova se vždy územně
shodují s názvy registrovanými na této mapě (na rozdíl od stavu zjištěného v položce volání na slepice, srov. III-
228), často však areály s příslušným označením přesahují: Ekvivalent pila byl zachycen až na Prostějovsku
a Kroměřížsku a dále dokonce i v Čechách, a to v Podkrkonoší a na Plzeňsku (zde v obměně pilaj). Výraz bani
se vyskytuje na sev. Kolínsku, citoslovce baži na sz. Novoměstsku; z Rakovnicka pochází výzva bídy (nepo-
chybně v návaznosti na výchozí bíba). Z Náchodska dokládá KLA ojedinělý výraz duky; náš výzkum jej však
nezaznamenal.

3                 Většinovým výrazem je slovo husa a jeho varianty. Vyskytuje se na celém zkoumaném území s výjimkou
jv. a sv. Moravy a celého Slezska.

Rozdíl husa × husi je poměrně ostře územně vymezen. Slovo husa přitom pokrývá rozsáhlejší území: bylo
zaznamenáno téměř v celých Čechách (v hláskových obměnách húsa na Chodsku a hujsa na již. Plzeňsku, šir-
ším Klatovsku a záp. Strakonicku) a na celé Moravě s výjimkou jv. a sv. úseků. Obměnou husi se vyděluje vých.
polovina jzč. nář. (zde často v dubletě s výchozím husa) a v návaznosti Benešovsko, sev. Ledečsko a dále
Královéhradecko se sev. Vysokomýtskem; mikroareál vytváří též na Pelhřimovsku.

Další ekvivalenty se objevují na okrajích zkoumaného území, v Čechách většinou v dubletě se slovem
husa (příp. husi), na Moravě především jako výrazy výhradní, nedubletní: V záp. polovině svč. nář. a na přileh-
lém území na sv. od Prahy se užívá výzvy bani, na již. Mladoboleslavsku byla zapsána varianta baňa. Areál vý-
razu bani sousedí na východě s malou oblastí výskytu slova mali. Pro již. polovinu vm. nář. s výběžkem až na
Brněnsko je typický výraz babula. Slezská nářečí charakterizují dva lexémy – v jejich záp. polovině, ale též na
přilehlém Vsetínsku, na Přerovsku a sev. Litovelsku byla zapsána výzva pila, na sev. Vsetínsku pak varianty pili
a pile; podoba pile se dokládá také z Opavska. Vých. polovina slez. nář. se vyčleňuje dialektismem liva.

Ostatní výrazy byly zaznamenány jen jako ojedinělé, tvoří však vždy mikroareály: haja v okolí Jihlavy,
baži mezi Novým Městem na Moravě a Třebíčí, važka a huška sz. a záp. od Třebíče. Ze záp. okrajů Čech je do-
ložen regionalismus bíba, ze Slovácka výzva šibi.

4                 Kromě slov husa a mali jsou všechna označení citoslovečného onomatopoického původu. Koncové -i u všech vybízecích výrazů má ci-
toslovečnou povahu.

babula  v sled. významu jen nář.; Kt, SSJ babuľa, babuľ, babi (Jg ba-
bule
, Kt babula, u obou ‚husa‘ mor., SSJČ nář. ‚domácký ná-
zev pro husu‘, SSJ babuľa ‚husa‘) — Subst. ve funkci vábicího
citoslovce, od vábicí interjekce babi.

baňa  jen nář.; Kt bana — Od vábicí interjekce bani.

bani  jen nář; Jg (SSJČ ‚volání na housata‘)

baži  jen nář.; Kt, ALJ Nové Město na Mor., Žďár, SSJ žibura

bi, bíba  jen nář.; SSJ babi

buli  jen nář. — Vzhledem k územnímu výskytu možnost dvojího vý-
kladu: zkrácením z babuli (to k babula, viz tam), v bodě 748
navíc též z interjekce vuli (téhož původu dialektismus v sou-
sedních slez. nář. liva).

haja  SSJČ haj, hajha, ALJ haj Boskovicko (Jg haj, ALJ hajha Mor.
Budějovice, Veselí na Mor., u obou ‚interjekce odháněcí‘)

husa  v sled. významu jen nář. (stč. hus, Jg, SSJČ, u všech ,husa‘) —
Subst. ve funkci vábicího citoslovce.


húsa  jen nář. — Z hujsa, nelze vyloučit vliv slova púta, srov. mapu III-
228 volání na slepice.

hujsa  jen nář. — Viz husa. Vkladné j v návaznosti na původní palatali-
zovanost (tónovou zvýšenost) následující hlásky s.

husi, hujsi  jen nář. — Viz husa, hujsa.

huška  jen nář. — Zřejmě zkřížením slov husa, važka, viz tam.

li  jen nář.

liva  jen nář.; Bš livu slez. — Z vábicí interjekce (podle Mch livu, ta do-
ložena ve vuli, viz tam).

mali  jen nář. — K adj. malý.

pila  v sled. významu jen nář.; Kt pilá-pilááá, též pil, ALJ Frýdecko,
též pil slez., též hila Lovosicko — Od vábicí interjekce pili.

pile, pili  jen nář.; Kt pilé

šibi  jen nář.

važka  jen nář. — Od interjekce važi, případně baži.

vuli  jen nář. — Téhož původu jako liva, viz tam.

5    husa Ju 7, Ru 1–3 — husi Ju 1–5, Ru 3, 4 — wuli Po 1 — buri Ju 6

6    ASJ IV 101, AJŚ 574, OLA 306

Kl