ČJA 3

189 rozhazovat (hnůj po poli) (768) — mapa s. 427

1    M         rozhazovat (rozhadzovat 736, 739, 740, 748, 815, 816) — rozhaďovat

kydat

rozkydávat

rosk’idovat

roskýdat

rozmitať 816, 817 — rozmjetac’ 827–829

roschybovat

rozhnájať 749, 750

2                 Byly zjišťovány nář. ekvivalenty spisovného výrazu rozhazovat v kontextu „rozhazovat hnůj po poli“.
Nář. materiál představují nedokonavá, většinou předponová slovesa, jež byla utvořena od svých dokonavých
protějšků; patří k několika typům: -ovat (rozhazovat, rozkydovat, rozchybovat), -ávat (rozkydávat), -at (rozký-
dat
, rozhnájat, rozmítat – provázeno dloužením kořenné samohlásky). Jak patrno z uváděných příkladů, jednotlivé nář. ekvivalenty se diferencují lexikálně, slovotvorně a hláskoslovně (např. rozhazovat × rozhaďovat).

Ve spisovném jazyce není pro sledovanou činnost speciální termín.

Sloveso kydat má ve spisovné češtině vedle významu ‚házet‘ i význam speciální ‚odklízet, vyhazovat hnůj
z chléva‘, srov. mapu III-186 vyhazovat (hnůj z chléva).

3                 Základní protiklad tvoří sloveso rozhazovat, vyskytující se na většině území Čech a Moravy (na jz.
Moravě též v podobě rozhaďovat), a slovesa se základem -kyd-, soustředěná na okrajích zkoumaného území.
Forma rozkýdat byla zjištěna na svč. okraji s přesahem na Zábřežsko (často v dubletě se slovesem rozhazovat)
a v rozsáhlé oblasti jzč. nář. a přilehlého pásu čes.-mor. dialektů. Varianta rozkydávat je typická pro zč. okraj
a malý úsek moravsko-slovenského pomezí, další varianta rozkydovat pro Těšínsko a Jablunkovsko. Sloveso ky-
dat
se vyskytuje v záp. části Slezska.

Ostatní lexémy tvoří jen mikroareály na východě zkoumaného území: rozchybovat (Frýdecko
a Těšínsko), rozmítat, rozmetat (Frýdecko, Frenštátsko), rozhnájat (východně od Vsetína).

4                 Slovesa se základem -kyd- a nář. ekvivalent rozhnájat znamenají přímo ‚rozhazovat hnůj po poli‘; slovesa rozhazovat, rozmítat mají vý-
znam obecnější (‚házet‘), a proto bývají doplňována bližším určením hnůj na poli.

kydat  v sled. významu jen nář.; hluž. kidać (stč., Jg, SSJČ, SSJ kydať
expr., u všech obecně ‚metat, házet‘; Jg, SSJČ, SSJ kydať též
‚vyhazovat hnůj z chléva‘) — Z psl. *kydati. V češtině sloveso
původně znamenalo ‚metat něco těžkého‘, časem byl k tomu-
to základnímu významu přidáván hanlivý odstín; tím se slo-
veso kydat odlišilo od sloves s podobným významem házet,
vrhat. Specifikací.

rozhaďovat  jen nář. — Z rozhazovat. Podoba s koncovou souhláskou
slovního základu vyrovnanou podle odpovídajících dokona-
vých sloves (rozhodit).

rozhazovat  Jg, SSJČ, SSJ rozhadzovať, u všech v nespecifikovaném
významu — Od rozhodit.

rozhnájat  jen nář. — Od hnůj (hnojit) analogicky podle nedokonavých
předponových sloves typu -házať, -sázať (s neprovedením
přehlásky ’a > ě), častých ve vm. nářečích.


rozchybovat  jen nář.; Kt — Od nář. rozchybať, srov. laš. rozchybac,
chybac ‚házet hnůj‘ (A. Kellner, Východolašská nářečí II,
Brno 1949, s. 182).

rozkýdat  jen nář.; Jg též rozkejdat (stč. i SSJČ jen dok. rozkydat,
u obou ‚kydáním rozházet, roztrousit‘) — Od slovesa rozky-
dat
.

rozkydávat  Jg, SSJČ, SSJ rozkydávat — Od rozkydat.

rozkydovat  jen nář.; hluž. rozkidovać — Od rozkydat.

rozmětat  jen nář.; (SSJČ rozmetat poněk. kniž. ‚rozhazovat‘, pol. roz-
miatać
‚rozmetávať; stč. a Jg rozmetati, hluž. rozmjetać,
u všech v nespecifikovaném významu ‚rozmetat‘) — Od roz-
mést
.

rozmítat  (stč. rozmietati ‚roztrušovat, rozhazovat‘, Jg, SSJČ, u všech
v nespecifikovaném významu) — Od rozmést.

5    rozhazovat Ju 1–4, 6, Ru 2, 4, 5 — rozhazovať Ju 7 — rozhazuvat Ju 5, Ru 3 — roskidat Po 1

6    ASJ IV 144, SSA 1.5.

Pl