ČJA 3

186 vyhazovat hnůj z chléva (765) — mapa s. 421

1    M         házet (háďet 463, 619)

házat (hádzať 740, 748, 750)

vyhazovat (vyhadzovat 736, 815, 816, vyhaďovat 465, 512, 515, 601, 609)

kydat (též 802, kídat 217, 418, 755, kejdat 103, 461, k’i- 834–836)

vikejdat (vikidávat 416)

vozit 248, 335, 409, 418

vivážet

tahat (táhat 212, 235, 734, 735)

vitahovat 210, 212, 228, 410

chybat (vychybovac’ 826)

vyčepovat (čepać 818)

N          viklízeť 102, vinášet 419

2                 Byly zjišťovány nář. ekvivalenty spisovného výrazu kydat ‚vyhazovat hnůj z chléva‘. Získaný nář. materiál se diferencuje lexikálně, slovotvorně (např. kydat × vykýdat) a morfologicky (např. házet × házat).

K větší diferenciaci nář. výrazů přispívá skutečnost, že je tato činnost prováděna různým způsobem: vy-
hazovat
, házet, kydat, chybat, vyčepovat ‚vyhazovat hnůj z chléva vidlemi‘, tahat, ‚vyhrabávat hnůj z chléva zpra-
vidla kopáčem‘, vozit ‚odvážet hnůj z chléva na kolečkách‘. Pojmenování označující novější a méně častý způ-
sob provádění této činnosti (táhat, vozit) jsou mapována malými značkami.

Podoby s koncovou souhláskou slovního základu vyrovnanou podle odpovídajících dokonavých sloves
(hádět, vyhaďovat) byly zachyceny jen ojediněle, a proto nejsou mapovány. Výrazněji se tato nář. změna proje-
vila u sloves rozhazovat (rozhaďovat) apod., viz III-189 rozhazovat hnůj po poli.

3                 Sloveso kydat se vyskytuje v rozsáhlém areálu, který zahrnuje Čechy (kromě jejich střední části,
Vysokomýtska a Jihlavska) a na ně navazující sz. a jz. Moravu; odděleně se objevuje též v úzkém pruhu při hra-
nici se Slovenskem. Varianta vykýdat byla zachycena porůznu v Čechách, především však v jzč. nářečích (často
v dubletě se slovesem kydat).

Pojmenování házet a vyhazovat tvoří často dublety; jsou charakteristická pro střední část Čech, většinu
Moravy a Slezska. Nepřehlasovaná podoba házat je častá ve vm. a slezských nářečích.

Nář. ekvivalent tahat (ojediněle též vytahovat) byl zaznamenán především v pruhu mezi Roudnicí nad
Labem a Ledčí nad Sázavou, dále v okolí Litomyšle a odděleně ještě v mikroareálu na Břeclavsku. Porůznu
v Čechách nacházíme též sloveso vozit, eventuálně jeho variantu vyvážet. Vých. okraj zkoumaného území po-
krývají malé areály výrazů vyčepovat (Těšínsko, vých. Hlučínsko) a chybat (Frýdecko).

4                 Většina nář. ekvivalentů má význam obecnější, a proto bývá doplňována mimo kontext bližším určením hnůj z chléva.

házat  jen nář. (SSJ hádzať ‚vrhat‘) — Nář. obměna slovesa házet (viz
tam) s neprovedenou přehláskou ’a > ě.

házet  stč. házěti, Jg, SSJČ, u všech v nespecifikovaném významu ‚vr-
hat‘ — Od hodit.

chybat  jen nář.; Bš chybať ‚házet‘, vychybuje hnuj Frýdecko — Z psl.
*chybati s původním významem ‚pohybovat, házet‘.

kydat  stč., Jg, SSJČ, SSJ expr. kydať, u všech obecně ‚metat, házet‘,
Jg kydat hnůj, SSJČ, SSJ kydať, hluž. kidać, u všech též ‚ky-
dat hnůj‘ — Z psl. *kydati ‚házet, vrhat‘.

tahat  Jg, SSJČ, SSJ ťahať, pol. ciągać, hluž. ćahać, u všech v nespeci-
fikovaném významu ‚vléci‘ — Z psl. *tęgati.

vozit  stč., Jg, SSJČ, SSJ voziť, pol. wozić, hluž. wozyć, u všech v ne-
specifikovaném významu — Od vézt.


vyčepovat  v sled. významu jen nář. — Od vyčepat, to od nář. čepat
‚házet‘, patrně v návaznosti na polské území.

vyhazovat  Jg, SSJČ, SSJ vyhadzovať, u všech ‚házením odstranit‘ —
Od vyhodit.

vykýdat  jen nář.; stč. vykydati ‚vyházet, vyčistit‘, Jg vykydat hnůj,
SSJČ, SSJ vykydať, u obou ‚vyházet, zpravidla hnůj‘; u všech
slovesa dok. vidu — Od vykydat, s dloužením samohlásky v zá-
kladu k vyjádření nedokonavého děje.

vytahovat  Jg, SSJČ, SSJ vyťahovať, pol. wyciągać, u všech v nespeci-
fikovaném významu — Od vytáhnout.

vyvážet  Jg, SSJČ, u obou v nespecifikovaném významu, SSJČ též vy-
vážet hnůj z chléva
, SSJ vyvážať — Od vyvézt.

5    házet Ju 1, 2, Ru 2, 4 — házat Ru 5 — vihazovat Ju 2, 3, Ru 1, 3 — vyhazovať Ju 7 — vihazuvat Ju 5, 6 — kidat Po 1, Ru 2

6    ASJ IV 143 (kydat)

Pl