ČJA 3

181 (kráva) trká (805) — mapa s. 413

1    M         trká — tŕká 731, 733, 734

trče – tŕče

drká (dŕká 713)

drče (dŕče 713)

drcá

strká

dusí (-i 126, 128,130)

štochá (šťochá 306, 431) — štuchá — štouchá 134, 306, 449, 459

kuchá

bodá

bode (bodze 833)

kole

hipe 606, 607

S          ždáře 703, žga 819, pufá 448

2                 Nář. ekvivalenty slovesa trká (o krávě), tj. ‚vráží do někoho nebo něčeho úderem rohů‘, se diferencují le-
xikálně, morfologicky a hláskoslovně (např. štochá × štuchá × štouchá; trká × tŕká). Morfologické diference jsou
dány rozdílným nář. řazením sloves k 5. slovesné třídě (charakteristické zejména pro západní část zkoumaného
území) nebo k 1. slovesné třídě (zejména na východě): např. trká × trče, drká × drče. K uvedenému jevu viz IV-296–309.

Diferenci strká × trká × drká × drcá řešíme na úrovni lexikální, přestože etymologicky spolu dané výrazy
zřejmě souvisejí. Podobu štochá na Znojemsku chápeme vzhledem k výskytu téže podoby v záp. Čechách,
vzhledem k blízkosti něm. osídlení (srov. něm. stochen) a vzhledem k zeměpisnému rozšíření výrazu štuchá jako
samostatnou hláskovou variantu (nikoli jako výsledek pravidelné hláskové změny u > o). SSJČ uvádí v námi
sledovaném významu jen sloveso trká.

Nářeční materiál byl konfrontován s údaji v KLA.

3                 V podstatě pro celé zkoumané území je charakteristická bohatá lexikální diferenciace.

Největšího rozšíření dosahuje lexém trká a jeho varianty. Vyskytuje se na značné části Čech (kromě okra-
jů) a Moravy (s výjimkou malého jz. úseku a sev. Valašska); morfologická forma trče vytváří areál mezi
Vysokým Mýtem, Novým Městem na Moravě, Boskovicemi a Třebíčí, zapsána byla i na Zábřežsku a ojediněle
i jinde na Moravě, hlásková varianta tŕče zabírá úsek vm. nář. od Vsetína po Břeclav (kromě záp. okrajů).

Druhým nejrozšířenějším lexémem je výraz štochá: je charakteristický pro záp. část jzč. nář. až po linii

Příbram–Strakonice–Prachatice a odděleně vytváří mikroareál na Znojemsku. V úzkém pruhu od Prachatic
po Znojmo byla zapsána hlásková varianta
štuchá.

Poměrně velkou oblast zaujímá výraz bode. Je typický pro Slezsko a přilehlý úsek sev. Valašska; ojedině-
le je doložen také z oblasti záp. od Prachatic. Při záp. okraji areálu výrazu bode byla řídce zachycena morfolo-
gická varianta bodá.

Ostatní výrazy vytvářejí menší areály: pro doudlebský úsek je charakteristický ekvivalent strká, sev. od
Slavonic se nachází mikroareál výrazu kuchá, v sv. Čechách (na širším Náchodsku) byl zapsán výraz dusí. V ne-
souvislém pásu táhnoucím se zhruba od již. Jindřichohradecka po Lipník nad Bečvou byly většinou dubletně za-
znamenány výrazy drcá a drká; druhý z nich je doložen také ze sv. Čech (mezi Trutnovem, Novou Pakou
a Hradcem Králové). Dva oddělené mikroareály vytváří při hranici se Slovenskem výraz kole: jeden na
Jablunkovsku, druhý v nář. kopaničářských. Z vých. Třebíčska je doložen ekvivalent hipe.

Situace ve městech se shoduje s nář. okolím, do českých a mor. měst navíc do areálů s jiným označením
proniká výraz trká, do měst ve Slezsku zase morfologická varianta bodá.

4                  Většina zapsaných sloves vznikla specifikací obecnějšího významu ‚píchat‘ nebo ‚vrážet‘.

bodá  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ, SSJ, u všech ‚zasahuje ostrým a špičatým předmětem, píchá‘, stč. bodenie ‚bodání, píchání‘) —
Náležitá forma k novějšímu infinitivu
bodat, stč. bodu,
bósti.

bode  jen nář.; Jg, Kt slez., Bš bodze laš., pol. bóść, hluž. bosć
Zachování náležité formy k stč. infinitivu bósti.

drcá  v sled. významu jen nář.; Kt drcati, dŕcat slov., val. (Jg, SSJČ
ob., Bš
drcnút slov., val., SSJ drcnúť expr., u všech
‚vrážet/vrazit, strkat/strčit‘) — Varianta od
drkati.

drče  jen nář. (Bš ‚něčím strká, např. stolem‘ horň.) — Inf. drkat, zařa-
zením k 1. slovesné třídě.

drká  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ expr., SSJ drgať – u všech
‚vráží, strká‘) — Zřejmě z psl.
*dŕkati ‚postrkovat, vrážet do
někoho‘ zařazením k 5. slovesné třídě.

dusí  v sled. významu jen nář.; Kt dusit se ‚trkat se rohy‘ — Mch spoju-
je s
dusat ‚dupat‘, což je s-ové intenzivum k dupat; může však
být z psl.
*dusiti/dušiti ‚tisknout, dusit‘.

hipe  jen nář. – Nář. hipatstrkat‘ zařazením k 1. slovní třídě.

kole  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ nář., Bš koľe horň., SSJ —
Zachování náležité formy slovesa
klátipíchat, bodat‘.

kuchá  v sled. významu jen nář.; Bš kuchat se ‚trkat se (o dobytku)‘
záp. Mor. — Forma slovesa
k(o)uchattrkat‘, to je etymologicky to-
tožné s
kuchatotvírat zabitá zvířata‘.

pufá  jen nář. — Přejato a adaptováno z něm. (puffen ‚strkat, žduchat‘).

strká  v sled. významu jen nář.; (stč. hluž. storkać ‚strkat‘, Jg ‚píchá‘,
SSJČ, SSJ ‚vráží‘) — Z psl.
*stъrkati.


štochá  jen nář. (SSJČ též šťochatstrkat, vrážet‘, obě nář.) — Přejato
a adaptováno z něm. (
stochen).

štouchá  v sled. významu jen nář. (Kt šťouchati, šťoukati ‚strkat, pí-
chat‘, SSJČ říd., též
šťouchat ‚strkat, vrážet‘) — Patrně hlásko-
vá varianta k
štochá (viz tam) vlivem slovesa šťouchat.

štuchá  v sled. významu jen nář. (Kt též šťuchat ‚strkat, píchat‘, SSJČ
též
šťuchat, žduchat nář., žďuchat nář., vše ‚strkat, vrážet‘),
SSJ též
šťuchať nář., obě hovor. expr. ‚vrážet, píchat‘) — Viz
štochá.

trče  jen nář.; Kt — Inf. trkat, zařazením k 1. slovesné třídě.

tŕče  jen nář.; Bš val., slov. — Viz trče; podoba s dlouhým slabikotvor-
ným
r.

trká  stč. trkati, Jg též 1. os. préz. trgam slc., Kt trgati na Slov., SSJČ,
SSJ expr. říd., pol.
trykać Podle Mch neznělá varianta k dr-
kat
,
Holub-Kopečný je chápou jako psl. variantu k strkat (viz
tam). Inf.
trkat, zařazením k 5. slovesné třídě.

tŕká  jen nář. — Viz trká; hlásková podoba s dlouhým slabikotvorným
r podmíněná zeměpisným sousedstvím formy tŕče.

ždáře  jen nář. (Kt ždárati, žďourati ‚šťárat, píchat‘, SSJČ žďárat nář.
‚šťourat‘, Bš
ždárat, ždúrat, ždúřit – ‚šťourat‘) — Forma nář.
slovesa
žduraťšťouchat, drcat‘ slez., nejasné, pravděpodobně
expresivum.

žgá  jen nář. (Kt ‚píchá‘ na Mor. a ve Slezsku, Bš žgárať, tvářit, obě ‚bo-
dat, šťárat‘) — Souvisí s nář.
žigatpíchat, bodat‘.

5    trká Po 1, Ju 1–6, Ru 1, 4 — tŕká Ru 5 — tŕče Ju 7, Ru 5 — štochá Ju 7, Ru 2, 3

6    ASJ IV 114 (inf. klať), SSA 2.113 (inf.), OLA 206 (inf.), ALE 625

Ši