ČJA 3

178 nádoba na dojení mléka (761) — mapa s. 407

1    M         ďíška (ďi- 301, 305, 307, podíška 447)

dojačka

doječka (též 447)

dojička 103, 237, 431

dojka 137

doják (dojáček 657)

hrotek (dojny h. 807, 808, 830, hrotyk 818)

plecháč

plechák 457

plechovec

beskrejtka 454, 455 (ves- 450)

bábofka 456, 457

geleta 749, 750

škop’ec 833–836

S          ciment 508, ajmeryk 818

N          plecák na dojeňi 106, (hliňení) hrnec 452, 461, plechofka 457, latuška (hliňená) 640

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování pro nádobu na dojení mléka (spisovně dížka, dojačka, doják). Dříve se
tyto nádoby zhotovovaly ze dřeva, později se vyráběly z pocínovaného plechu. Výjimečně se někde k témuž
účelu užívalo i nádob hliněných, v době výzkumu se však jednalo už převážně o nádoby plechové. Na většině
zkoumaného území se uvedené typy dížek nerozlišují speciálními termíny. Jediné pojmenování (příp. dvojice
pojmenování) slouží k označení jakékoliv dížky (bez ohledu na materiál, z něhož je vyroben, nebo na tvar –
např. kulaté, oválné, s uchy, bezuché). Pouze u nejstarších informátorů byly ojediněle zachyceny dvojice výrazů
s tímto významovým rozlišením: bezkrýtka (hliněná nádoba) × plecháč (plechová nádoba); dížka (dřevěná) ×
dojačka (plechová); plecháč (plechová) × hrotek (dřevěná). Výraz geleta označuje pouze dížku na ovčí mléko.

Věrohodnost všech mapovaných výrazů byla prověřena srovnáním s KLA. Neterminologická, většinou
popisná pojmenování, jež nebyla doložena v KLA, zůstala nemapována.

Získaný nář. materiál se diferencuje zejména lexikálně a slovotvorně (např. dojačka × doječka × dojička
× dojka × doják).

Ve městech nebyl výzkum prováděn.

3                 Základní protiklad představují lexémy dížka × dojačka × hrotek. Pojmenování dojačka je typické pro svč.
nář. a přilehlý okraj nář. střč., jeho slovotvorná varianta doječka tvoří menší areál na sz. Moravě. Výraz dížka je
soustředěn především do oblasti dialektů střč. a jzč. Většina Moravy a Slezska se výrazně odlišuje pojmenová-
ním hrotek. V sev. Čechách, odděleně v Čechách jihovýchodních a v přilehlém pásu čes.-mor. se vedle uvede-
ných základních výrazů vyskytuje poměrně často název plecháč; ten se sporadicky objevuje i jinde, zejména ve
slezských nář.

Ostatní nář. ekvivalenty tvoří buď mikroareály (plechovec – Novopacko, bezkrýtka, bábovka – Doudlebsko, geleta – Valašsko, škopec – Jablunkovsko), nebo se na zkoumaném území vyskytují rozptýleně.

4                 U některých citovaných slovníků nelze vždy jednoznačně rozhodnout, zda výrazy v nich uvedené označují sledovaný předmět.


ajmeryk  jen nář. — Adaptací z něm. (Eimer ‚džber‘).

bábovka  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg ‚pekáč na báby‘,
tj. na velké koláče, SSJČ, SSJ ‚forma na pečení bábovky‘).

bezkrýtka  jen nář. (Jg bezkrejtka, Kt též bezkrejtka ‚hrnec na mléko,
ucháč, krajáč‘, SSJČ též
bezkrejtka ‚krajáč, nekrytý hrnec‘) —
Specifikací.

ciment  v sled. významu jen nář. (Kt ‚plecháč, plechová nádoba‘, SSJČ
zast. a nář. ‚plechová nádoba, zejména na pivo‘, Bš slov. ‚ple-
cháč‘, Kl ‚cínová nádoba na nápoj‘) — Specifikací slova přeja-
tého z něm.


dížka  stč. diežka, Jg, SSJČ, pol. dzieżka ‚bezuchý hrnek na mléko‘
(SSJ
diežka, dem. k dieža ‚větší dřevěná nádoba‘, hluž. dźeža
díže, pekařské necky‘, dluž. źěžka ‚malá díže‘) — Dem. k díže,
díž f. ‚dřevěná nádoba na mísení a kynutí těsta‘, psl. *děža.
Deminutivní formy se už ve stč. užívalo ve významu ‚dojačka‘.

dojačka  Jg, SSJČ, Kl — Od dojit.

doják  Jg, SSJČ — Od dojit.

doječka  jen nář. — Od dojit.

dojička  v sled. významu jen nář. — Viz doječka.

dojka  jen nář.; Jg pol. — Od dojit.

geleta  jen nář.; Kt ‚dřevěná dížka bez ucha na jedné straně vyšší‘,
SSJČ nář. ‚dřevěná dížka na ovčí mléko‘, Bš val., SSJ ‚dře-
věná nádoba na mléko, brynzu a jiné mléčné výrobky‘, Kl též
gelata — Patrně z rumunštiny, slovo pastýřské kultury kar-
patské.

hrotek  v sled. významu jen nář.; Jg též hrot, hrota, SSJČ nář.,  Kl též
hrotok — Dem. z hrot mor. ‚škopek‘ (psl. *grotъ).

plecháč  v sled. významu jen nář. (Jg slc. ‚plechovka, plechová konev‘,
SSJČ ‚plechový hrnec na nápoje a na pokrmy‘, SSJ hovor.
‚nádoba z plechu‘) — Univerbizací dvouslovného pojmenová-
ní typu
plechový hrnec.


plechák  jen nář. — Viz plecháč.

plechovec  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. ‚plecháč‘ — Z adj. ple-
chový
,
příp. univerbizací, viz plecháč.

škopec  jen nář. (stč. škopškopek, káď‘, Jg škop ‚dvouuchá nebo bez-
uchá nádoba ze dřeva, kbelík‘, SSJČ
škop ‚káď‘, škopek ‚nižší
kruhová nádoba, zpravidla se dvěma držadly nebo uchy‘, SSJ
‚menší dřevěná nádoba, obyčejně s dvěma uchy‘), Bš
škopí-
ček
Uničovsko, pol. skopek — Od škop ‚káď‘ (už stč.) specifi-
kačním formantem.

5    ďíška Ju 3, 5, Ru 1–4 — dojačka Po 1, Ju 1–4, Ru 4 — hrotek Ju 6, 7, Ru 5 — geljata Ru 3

6    ASJ IV 274, AJŚ 311, AJPP 90, AJK 88:1a, SSA 2.89

Pl