ČJA 3

126 provaz na utažení pavuzy (724) — mapa s. 303

1    M         pavuzňík (pavúz- 114, 507, 515, 645, 754) — pauzňík 2 slabiky (pauzňík 3 slabiky, paúzňík 705, 747, 751, 752) —
pabuzňík (babuzňik 203) — paluzňik (pałuźňik 818, 830) — pouík

pauzovňik 3 slabiky (pauzovňik 4 slabiky) — pouzovňík

pavuzák (pavúzák 105, pavuzďák 312, pavyńźok 831) — pauzák 2 slabiky (pauzák 3 slabiky) — pabuzák
206, 247, 326, 427 — pouzák

pauzňák 2 slabiky (pauzňák 3 slabiky, paúzňák 3 slabiky 113, 725, 729) — paluzňák — pouzňák

pouzovák (pouzovják 710)

pouzovňák

pavuzňí provaz 756 (pózový p. 678, pauzňí p. 741, 756, pauzovací p. 735)

senej provaz (seňí p. 324, 441)

seňák

vozicí provaz (vozící p. 301, vozňí p. 333)

vazák

táhlo

tahoun

outah 245

utahovák — utahuvák

utahák

utahač 423, 424 (utahovač 423)

přítahák (při- 461)

lano

lana f. (pózovaci lana 649)

N          provaz na pavuzu, pavuzňi řeťez 106, štranek 714, 717, 755, štraňek 642, 643

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování silného provazu, kterým se zezadu, výjimečně i zepředu upevňuje na
naloženou fůru sena nebo obilí pavuza (o ní viz mapu III-125 pavuza). Vpředu často plnil stejnou funkci řetěz. Tyto věcné rozdíly většinou terminologicky vyjádřeny nebyly. K označení řetězu sloužilo buď popisné pojmenování typu řetěz na pavuzu, pavuzní řetěz, nebo termíny určené primárně k označení provazu.

V získaném nář. materiálu se projevily četné diference lexikální, slovotvorné (např. pauzník × pauzovník
× pauzák × pauzňák) i hláskové (např. pavuzník × pauzník × pabuzník × paluzník). V menší míře byly zazna-
menány rozdíly morfologické (lano n. × lana f.) a rozdíly v typu pojmenování (senný provaz × seňák). Doklady

typu pauzník jsou zpravidla dvojslabičné, ojediněle i trojslabičné. Protože zápisy v tomto směru nejsou vždy
spolehlivé nebo vůbec otázku počtu slabik ignorují, slabičnost příslušných výrazů na mapě nesledujeme.

Z hlediska motivačního lze zjištěné nář. termíny rozdělit do tří velkých skupin: První z nich představují
názvy s obecným významem ‚provaz, lano, řetěz‘, jež byly na určitém území k označení sledované reálie speci-
fikovány (lano). Do druhé patří výrazy odvozené od názvu předmětu, např. pavuza, k němuž se vztahuje čin-
nost, jíž sledovaná reálie slouží (pavuzník apod.). Názvy třetí skupiny jsou motivovány funkcí provazu: příta-
hák
, tahoun, táhlo, utahák.

Na základě dvou z těchto motivačních zdrojů jsou utvářena dvouslovná popisná pojmenování typu pa-
vuzní
/paúzovací provaz; jejich první část představuje buď adjektivum desubstantivní (pauzní, senný, vozní
srov. skupinu 2), nebo deverbativní (paúzovací, vozicí, srov. skupinu 3), druhou tvoří substantivum provaz (ve
svém obecném významu). Uvedená popisná pojmenování jsou teoreticky možná na celém zkoumaném území
(podobně jako synonymní předložkové výrazy – provaz na pavuzu), terminologické povahy však nabývají jen
zřídka (vozicí provaz, vozní provaz, senný provaz). Častěji slouží jen jako fundující základ pro univerbizované
výrazy se suf. -ák (pavuzák, pauzňák). U méně frekventovaných formací se suf. -ák, jejichž fundující sousloví jen
předpokládáme, není vyloučen přímý vliv formy výrazů v dané oblasti nejužívanějších.

Ojedinělá označení jako vozní provaz, outah, utahač mapujeme, protože je KLA dokládá z příslušných
mikroareálů pravidelně. Tato anketa poskytla ještě další sporadická pojmenování potahlo (jz. Čechy) a poutah-
lo
(široké okolí Prahy), naším výzkumem nedoložená.

Ve městech nebyl výzkum prováděn.

3                 Na většině zkoumaného území jsou rozšířeny výrazy se základem pavuz- (různě hláskově obměněným).
Pouze pro oblast jzč. nář. (s přesahem až k Benešovu a Praze), pro szč. okraj, jz., již. Moravu a vých. Slezsko jsou
charakteristické jiné lexémy. V oblasti mezi Rakovníkem, Plzní, Příbramí a Benešovem tvoří rozsáhlý areál po-
jmenování utahovák, utahuvák, v již. části jzč. nář. slovotvorná varianta utahák. Na tento rozsáhlý areál se zá-
kladem -tah- navazuje na Benešovsku menší oblast výrazu tahoun a na jvč. okraji areál výrazu přítahák.
Odděleně na již. Moravě byla zachycena slovotvorná varianta táhlo. Obdobně motivované pojmenování vazák
se vyskytuje v Čechách na Táborsku a Písecku.

Nář. ekvivalent lano byl zachycen (vždy v dubletě) na szč. okraji, řídce na již. a jz. Moravě, ojediněle i jin-
de; ve formě lana f. tvoří areál na již. a jz. Moravě. Dvouslovná popisná pojmenování jsou charakteristická pro
zč. okraj (vozicí provaz) a jzč. okraj (senný provaz). Univerbizovaná podoba seňák se vyskytuje podél sev. hra-
nice areálu výrazu senný provaz.

V rámci pojmenování se základem pavuz- tvoří výrazný areál jen podoba pouzník (větší část střč. nář.
s přilehlým pásem nář. svč. a s přesahy na záp. a sz. Moravu). Ostatní slovotvorné a hláskové varianty nevytvá-
řejí ostře vymezené areály. Jednotlivé varianty jsou si blízké, a proto se mohou vyskytovat dubletně nebo se vol-
ně střídat v menších areálech. Forma pavuzník byla nejčastěji zjištěna na velké části svč. nář. (v dubletě s hlás-
kovou variantou pauzník), v záp. části střč. nář., v jv. Čechách a na jz. Moravě (často vedle varianty pabuzník,
ojediněle vedle podoby pauzník). Další hlásková varianta paluzník je typická pro Hlučínsko. Podoba pauzník
je doložena z části Valašska, Frenštátska a Hlučínska. Ve vých. polovině střm. nář. byla zjištěna varianta pou-
zovník
, v opavské nář. skupině pauzovník. Formace se suf. -ák byly v Čechách zachyceny jen ojediněle na okra-
jích (pavuzák, pabuzák, pauzák); poněkud častější jsou ve vých. Čechách (pauzák, pavuzák). Na Moravě a ve
Slezsku však tvoří menší areály: pouzňák – záp. od Boskovic a Brna; pouzovňák, pouzovák – zejména širší
Brněnsko, Kroměřížsko a Prostějovsko; pouzák – rozptýleně na střední Moravě – zároveň s formami pouzňák,
pouzovňák, pouzovák; pauzňák – sev. a střední část vm. nář. a vých. okraj Slezska; paluzňák – Frýdecko.

4                 Fundujícím nář. výrazům pabuza, paluz, pauz(a), pouz(a) je věnována pozornost v komentáři k mapě III-125 pavuza.

lana  f. jen nář. (stč. i Jg mor. ‚lano, provaz‘) — Adaptací výrazu přeja-
tého z něm. (střhn. lanne ‚řetěz‘).

lano  n. v sledovaném významu jen nář. (Jg, SSJČ, SSJ, ve všech obecně
‚lano‘) — Viz lana. Přechod k neutru je podle Mch nejasný, ale
je možné, že forma lana začala být pokládána za nom. pl. neu-
ter; k němu pak byl dotvořen nom. sg. lano.

outah  jen nář. (Jg „náčiní, jímž se řetěz vozu utahuje“) — Od utáhnout.

pabuzák  jen nář. — Patrně univerbizací předpokládaného nář. dvou-
slovného pojmenování pabuzní provaz.

pabuzník  jen nář. — Viz pabuzák.

paluzňák  jen nář. — Patrně univerbizací předpokládaného nář. dvou-
slovného pojmenování paluzní provaz.

paluzník  jen nář.; Kt — Viz paluzňák.


pauzák  jen nář. — Univerbizací nář. dvouslovného pojmenování
pauzní provaz.

pauzňák  jen nář. — Viz pauzák.

pauzník  jen nář.; Kt — Viz pauzák.

pauzovník  jen nář. — Od pauzovat ‚utahovat pavuzou náklad na voze‘;
vyloučena není ani paralelní motivace k substantivu pauz(a).

pavuzák  jen nář.; Kt — Univerbizací dvouslovného pojmenování pa-
vuzní provaz (Jg adj. pavuzný).

pavuzní provaz  jako sousloví jen nář.; Jg pavuzný provaz — Popisné
pojmenování.

pavuzník  Jg, SSJČ, SSJ pavúznik — Viz pavuzák.

pouzák  jen nář. — Patrně univerbizací předpokládaného nář. dvou-
slovného pojmenování pouzní provaz.

pouzňák  jen nář. — Viz pouzák.

pouzník  jen nář.; Kt po-uzník — Viz pouzák.

pouzovák  jen nář. — Od pouzovat (Kt ‚přivázat pavuzníkem náklad na
voze‘). Není vyloučena ani univerbizace dvouslovného po-
jmenování pouzový provaz (KLA dokládá toto spojení
z Kroměřížska).

pouzovňák  jen nář. — Lze předpokládat univerbizaci dvouslovného
pojmenování pouzovní provaz (tak KLA z Kroměřížska).

pouzovník  jen nář. — Od pouzovat ‚pavuzou přitahovat fůru‘; není vy-
loučena paralelní motivace k nář. substantivu pouz(a), srov.
pauzovník.

přítahák  jen nář. — Od přitahovat.

seňák  jen nář. — Univerbizací sousloví senný provaz, viz tam.

senný provaz  jako sousloví jen nář. (stč. sěnný, senný, Jg a SSJČ sen-
) — Popisné pojmenování.


táhlo  v sledovaném významu jen nář.; Jg „řetěz, který stahuje fasu-
něk v prostředku, aby se tuze nerozevíral“, Bš táhło — Od táh-
nout
.

tahoun  v sledovaném významu jen nář. (Jg ‚nástroj, který něco táh-
ne‘) — Od táhnout.

utahač  jen nář.; Jg utahovač — Od utahovat.

utahák  jen nář.; Kt — Viz utahač.

utahovák  v sledovaném významu jen nář.; Jg — Viz utahač.

utahuvák  jen nář. — Od nář. utahuvat.

vazák  jen nář.; Jg — Od vázat.

vozicí provaz  jako sousloví jen nář. — Popisné pojmenování; adj. část
sousloví je utvořena od slovesa vozit. (Při utahování jezdil
provaz po pavuze.)

5    pauzňík Ju 7 — pauzňik Ju 1–3 — pouzňik Ju 1, 3 — pauzňák Ju 2 — utahuvák Ru 3 — provaz Ru 4, 5 — lana Ju 6 — pajvan Ju 5, 6 — mandelňik Po 1
— kruťák Ru 4 — žiga Ru 4

6    —

Pl