ČJA 3

119 krecht (1097) — mapa s. 287

1    M         krecht — grecht — greft 142, 709, 713, 728 — kreft 603, 614

krechta (krepta 308) — krichta 245, 306, 509 — grechta 133, 626

prizma f. (prí- 642, 717) — prizna

pryzňa 742, 754, 757 — prýzňa

prýzeň 637, 743

stoh (stožek 728)

halda 311, 313, 321, 331, 332

kopa 743, 744, 756

hrodek 427, 439, 440

kompost (kompas 704)

riska 433, 446 (hriska 433)

broh — bruh

brhel 723

hara 825–828

dúl

pádol 740, 748, 829

jáma (na Moravě jama)

ďíra 203, 209 (ďoura 118, 119)

míta 119 (múta 202)

S          kanapka 138, parikát 243, záhon 301

2                 Mapa zachycuje nář. diferenciaci pojmenování pro krecht, tj. zpravidla částečně do země zapuštěnou jím-
ku na hromadu bramborů nebo řepy určenou k jejich přezimování, zřízenou mimo stavení a vhodně (slámou,
hlínou) přikrytou. Jde o novější reálii, spojenou zejména s hospodařením na větších statcích.

Zaznamenané rozdíly jsou především lexikální, řidčeji slovotvorné (např. důl × pádol) a morfologické
(pryzna × pryzně × prýzeň), k nimž řadíme i rozdíly rodové (krecht × krechta aj.); četné jsou i diference hlásko-
slovné (např. krecht × grecht × kreft × greft, pryzma × pryzna, broh × bruh). Poznámka: Slovo pryzma a varian-
ty zapisujeme na mapě i v komentáři podle zásad českého pravopisu, tedy s -y- (přestože jde o pův. řec. neutrum
prisma), protože se ve vm. dialektech ztotožnilo s domácí slovní zásobou a vyslovuje se s -y-. Ve střm. dialek-
tech však nedochází ke změně y > e.

Většina zapsaných výrazů neoznačuje pouze sledovanou reálii, ale mívá ještě další, obecnější významy
(viz odd. 4). Zejména u názvů s velmi širokým významem (halda, kopa, důl, jáma, díra apod.), především pokud
se vyskytují v dubletě s jedním ze dvou nejfrekventovanějších pojmenování krecht či pryzma, jde patrně o ná-
zvy víceméně neterminologické. Nelze však ani vyloučit, že např. v oblasti slova stoh šlo o průnik spisovného
termínu do areálu staršího domácího označení.

Motivačně vycházejí pojmenování ze dvou základních představ: jedna skupina názvů je motivována po-
hledem na ‚hromadu, něco navršeného, nakupeného‘ (pryzma, stoh, kopa, halda, broh, hara a snad i kompost),
kdežto pro druhou skupinu je určující pohled na ‚jámu, vykopané, vyhloubené místo‘ (krecht, důl, jáma, díra)
apod.

Materiál byl srovnán se záznamy v KLA, která výsledky našeho výzkumu zhruba potvrdila; navíc jsou v ní
zaznamenány i názvy námi nedoložené, např. rochla na Dačicku.

V Podkrkonoší uvedenou reálii neznají.

3                 Nářeční výrazivo je na zkoumaném území zeměpisně poměrně výrazně diferencováno, zvláště na vých.
Moravě a ve Slezsku. Největší územní rozsah má pojmenování krecht, pokrývající zejména střč. a jč. nář. oblast,
vých. Plzeňsko, již., záp. a sev. okraje svč. nář. oblasti a sev. Moravu. Velkou střední část svč. nář. zaujímá podo-
ba grecht. Varianta žen. rodu krechta je doložena ze záp. Čech a dále z širokého pruhu táhnoucího se od
Náchoda podél sev. části čes.-mor. hranice až k Jihlavě.

Druhým nejfrekventovanějším výrazem je pryzma (a varianty). Vlastní podoba pryzma byla zachycena
na rozsáhlé oblasti na jz. Moravě a dále rozptýleně a jako dubletní severně a východně odtud. Obměna pryzna
se vyskytuje (vždy v dubletě s označením krecht nebo krechta) na Klatovsku a záp. Strakonicku a zcela ojedině-
le i na nejzápadnějším okraji Moravy. Varianta prýzně byla zapsána na již. Vsetínsku a dále v pruhu při morav-
sko-slovenské hranici až k Břeclavi (na širším Uherskobrodsku i v podobě s krátkou kmenovou samohláskou
pryzně).

Ostatní názvy pokrývají menší území. Výraz stoh byl zaznamenán na již. Táborsku a na záp. a již.
Jindřichohradecku; další výrazy, které zaujímají malé, ale kompaktní areály, se objevují ve Slezsku: broh na
Příborsku, bruh na Opavsku a záp. Ostravsku, hara vých. od Ostravice a kopa na Uherskobrodsku.

Jiná pojmenování byla zachycena zpravidla rozptýleně: halda sev. od Klatov a na Manětínsku, ryska mezi
Strakonicemi a Prachaticemi, hrodek na již. a záp. Jindřichohradecku, jáma/jama (rozdíl v kvantitě kmenové sa-
mohlásky viz II-194 jáma) zejména na Roudnicku, mezi Mladou Boleslaví a Kolínem a v okolí Kyjova, důl pře-
devším v pruhu mezi Kroměříží a Mikulovem, pádol sv. od Vsetína. Záp. od Roudnice je doloženo ještě ozna-
čení díra (na Kladsku ďoura).

4    brhel  v sled. významu jen nář.; zřejmě od brh, viz broh.

broh  jen nář. (stč. též brh, brah ‚doupě, stříška chránící seno, chýše‘,
Jg též brh, brah „každá hromada, např. kamení, dříví“, též
‚humno‘, ‚stodola‘, ‚stoh‘, Bš ‚stoh slámy‘ laš., SSJČ brh zast.
‚hromada, stoh‘) — Psl. *borgъ ‚ochrana, pokrývka‘, to
z *berg
, bergti ‚chránit‘. Slova brh, brah, broh, bruh spolu
etymologicky souvisejí (vzhledem k významové podobnosti) a také Gb a Jg je spojují v jedno heslo. Náš význam byl slo-
vu dodán zřejmě přenesením nebo specifikací.

bruh  jen nář., pol. bróg (Bš ‚stoh slámy‘ laš.) — Změnou sekundárně
zdlouženého ó > u v návaznosti na pol., viz broh.

díra  v sled. významu jen nář. — Specifikací.

důl  v sled. významu jen nář. — Specifikací.

greft  jen nář. (Kt ‚strouha ve vinohradu‘, Bš „grefty sú na dva štrychy
hluboký dolíky“) — Hlásková varianta slova krecht, viz tam.

grecht  jen nář. — Adaptací slova přejatého z něm., viz krecht.

grechta  jen nář. — Hlásková varianta slova krechta, viz tam; viz též
grecht.

halda  v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ ‚hromada, kupa‘) — Slovo už
stč. (‚svah, stráň‘); přejato z něm. (střhn. halde ‚horský svah‘).
Specifikací.

hara  jen nář.; Kt slez. — Nejasné.

hrodek  jen nář.; Kt též hrobek ‚hrůbek brambor‘ u Jindřova Hradce,
PSJČ hrobec, SSJ hrobla, (PSJČ též hrotek ‚sklad několika
snopů na poli‘) — Snad kontaminací výrazů hrobek a hradit.

jáma  v sled. významu jen nář. (SSJČ nář. ‚sklep, zpravidla na bram-
bory‘) — Specifikací.

kanapka  jen nář. — Nejasné.


kompost  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

kopa  v sled. významu jen nář.; pol. kopiec (stč, Jg, SSJČ, u všech ‚hro-
mada‘) — Specifikací.

kreft  jen nář. — Hlásková obměna z krecht, viz tam.

krecht  SSJČ (Jg „důl podlouhlý“ — Kt též „strouha ve vinici“) — Slovo
přejaté asi z dol. něm. a hláskově adaptované (gracht holandsky
‚příkop‘).

krechta  jen nář. — Rodová varianta výrazu krecht; příklonem k žen.
rodu (snad pod vlivem sousedního pojmenování pryzma,
pryzna).

krychta  jen nář. — Hlásková obměna slova krechta, viz tam.

míta  jen nář. — Adaptací slova přejatého z něm. (Miete).

pádol  jen nář. (Jg padol, podol ‚důl‘, SSJČ též padol, obě nář. ‚menší
údolí, dolina‘) — Specifikací.

parit  jen nář. — Nejasné.

prýzeň  jen nář. — K pryzna, viz tam, změnou morfologické charakte-
ristiky.

pryzma  f. jen nář. (SSČ prizma n. ‚hranol‘, Mch „Na Kyjovsku
a Slavkovsku prízma, prízňa je hromada štěrku, u Slavkova
též krechta“) — Přenesením.

pryzna  jen nář. — Z pryzma, viz tam, vlivem častého zakončení jmen
míst (kolna, studna, …)

pryzně, prýzně  jen nář. — Viz prýzeň.

ryska  v sled. významu jen nář. — Nejasné.

stoh  v sled. významu jen nář. (Jg ‚hromada, stoh slámy‘, SSJČ mj.
‚hromada, kupa‘) — Specifikací.

záhon  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

5    kopec Po 1 — kompost Ru 4 — dúl Ju 5 — dul Ju 6 — rov Ju 7 — trap Ju 1–4

6    AJŚ 109

Či