ČJA 3

109 vojtěška (1081) — mapa s. 263

1    M         vojťeška — vojťiška (-íška 110, 160, 204, 210–212, 227)

lucerna (-ňa 519, 801, 818, 819)

lucernka 515 (lú- 737)

lucerka — lucérka (též 632, 651, 724, 733)

lucena 153, 154, 216, 221 — lucina (lucína 248)

lucenka 147, 317 — lucinka

lucer (lucel 122) — lucner 312, 326, 327

lucen (-ň 216, lucenčák 326)

lucerňák (lucejňák 453)

laterka 631

jetel m. (tvrdé j. 614, 615, dlóhé j. 615, jetél 636, jatel m. 628, modré j. 623, jatel f. 629, vesoká jatel 625, ve-
soká jatél 626)

jetelina (visoká j. 639, jatelina 627, 719, 736, visoká jatelina 732, 735)

visoká 640, 642, 643, 734, 757

vježďán 729, 730, 746

vížďanka 715-718

travička 150, 214, 216, 217

bučofka 628, 638

morafka 218, 232-234

S          lístnačka 734, sedmoročka 757

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování vojtěšky, tj. byliny s trojčetnými listy a s modrými květy pěstované jako
pícnina (rod Medicago). V horských oblastech se vojtěška většinou nepěstovala; někde se rozšířila poměrně po-
zdě, teprve v 1. pol. 20. stol. V takových případech buď název nebyl naším výzkumem vůbec zjištěn, nebo nář.
mluvčí uváděli na základě své pasivní znalosti jeden ze dvou názvů sloužících k označení sledované rostliny i ve
spisovném jazyce (vojtěška, popř. lucerka).

Vojtěška se zčásti podobá jeteli, ale je vyšší a má pouze modré květy. Tato podobnost se odrazila v někte-
rých nář. pojmenováních. Na jižní Moravě se užívá ve významu ‚vojtěška‘ označení jetel, jetelina, ojediněle líst-
načka
. Nář. ekvivalenty jetel, jatel, jetelina, jatelina bývají někdy specifikovány přívlastkem odlišujícím pojme-
nování vojtěšky od pojmenování jetele (např. modrý, vysoký, tvrdý). V dubletě s jiným názvem bývají výrazy se
základem jetel-/jatel- hodnoceny jako starší.

Nejpočetnější skupinu názvů tvoří různé slovotvorné, morfologické a hláskové adaptace něm. výrazu
Luzerne (lucerna, lučina, lucerka, …); jejich nář. varianty muž. rodu (např. lucen, lucer, lucerňák) vznikly patrně
pod vlivem maskulina jetel, srov. mapu III-108 jetel. V Čechách jsou tyto přejaté podoby většinou považovány
za starší než celočeský název vojtěška.

Získaný nář. materiál se diferencuje lexikálně, slovotvorně (např. lucerna × lucerka × lucena × lucenka, je-
tel
× jetelina), morfologicky (např. lucena × lucen) i hláskově (vojtěška × vojtíška). Projevily se též rozdíly v typu
pojmenování: jetelina × vysoká jetelina × vysoká apod.

Pravidelná změna u > o (lucer- > locer-) byla sice zjištěna v témž územním rozsahu, jak jej udává mapa
PRO D2ab, ale nebyla zde realizována tak důsledně, jak bývá pravidlem v případě slov domácích nebo zcela
zdomácnělých.

Náš materiál byl ověřen údaji z KLA a doplněn. Ve městech nebyl výzkum prováděn.

3                 Základní protiklad (česko-moravský) představují dvě nejrozšířenější pojmenování vojtěška a lucerka.
Název vojtěška je typický pro Čechy a přilehlý malý okraj jz. Moravy; jinde na Moravě a ve Slezsku se objevu-
je jen sporadicky, většinou jako novější dubleta. Hlásková varianta vojtíška (vojtiška) byla zaznamenána přede-
vším na Roudnicku, Mělnicku a Chrudimsku.

Nář. ekvivalent lucerka je charakteristický pro většinu Moravy a pro Slezsko; v podobě lucérka tvoří
areál ve střední části vm. nář. Na širším Znojemsku byla zaznamenána forma lucerňák. Další adaptované po-
doby jsou soustředěny především do Čech. Zde se vyskytují buď v menších areálech (lucen, lucer – zejména
střední část svč. dialektů a odděleně lucer vých. od Prostějova, lucner – jz. od Rakovníka), nebo se nacházejí
rozptýleně na rozsáhlejším území, ale s poněkud větší koncentrací v následujících oblastech: lucinka – na
Plzeňsku a jižně od Příbrami, na sev. okraji Čech a v podorlickém úseku, lucina – jižně od Příbrami, v širším
okolí Prahy, v náchodském a podorlickém úseku, lucena – ojediněle východně a severně od Kolína, lucerna
zkoumané lokality na území Polska. Ostatní podoby (např. lucernka, laterka) jsou zcela ojedinělé.

Jiné lexémy byly zjištěny v mnohem menší míře: travička – oblast mezi Mladou Boleslaví a Kolínem, jetel,
jatel – široké okolí Brna, Litovelsko a Olomoucko, jetelina, jatelina – zejména již. Morava a východně od Brna,
vížďanka – Kyjovsko, věžďán – záp. od Uherského Brodu, bučovka – vých. a jižně od Brna, moravka – v širokém okolí
Kolína.

4    bučovka  jen nář. — Nejasné; není vyloučena souvislost s městem
Bučovice.

jetel  m. v sled. významu jen nář. — Z dvouslovného pojmenování tvr-
/dlouhý jetel apod. elipsou přívlastku, nebo opačně z jetel
‚jetel‘ specifikací.

jetelina  v sled. významu jen nář. — Z dvouslovného pojmenování vy-
soká jetelina
, srov. jetel.

laterka  jen nář. — Z něm. Luzerne příklonem k nář. laterňa ‚lucerna‘.

lístnačka  jen nář.; Kl listnačka „listnatá tráva – např. jetel“ —
Univerbizací dvouslovného pojmenování listnatá jetelina, list-
natá tráva
; častěji je výrazu užíváno ve významu ‚jetel‘ (srov.
mapu III-108 jetel), v přeneseném významu ‚vojtěška‘ jen
ojediněle.

lucen  jen nář. — Z lucena (viz tam) změnou rodu; muž. rod patrně
podle maskulina jetel. Nelze však zcela vyloučit ani adaptaci
něm. Luzern(er)klee (m.). Podrobněji viz lucerna.

lucena  jen nář. — Viz lucerna.

lucenka  jen nář. — Viz lucerna.

lucer  jen nář.; Kt — Z lucerna (viz tam); k formě maskulina viz lucen.

lucerka  Kt, SSJČ zeměd., SSJ — Viz lucerna.

lucérka  jen nář. — Z lucerka dloužením e ve skupení er.

lucerna  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ, pol. — Adaptací něm.
Luzerne, popř. Luzern(er)klee.

lucerňák  jen nář.; Kt — Viz lucerna.

lucernka  jen nář.; Kt — Z lucerna pod vlivem podoby lucerka, pře-


vládající v širokém okolí, nebo přímo adaptací něm. Lu-
zerne
.

lucina  SSJČ zeměd. — Viz lucerna.

lucinka  Kt, SSJČ zeměd. — Viz lucerna.

lucner  jen nář. — Haplologií z něm. Luzerner, viz lucen.

moravka  jen nář. — Nejasné; snad souvisí s vlastním jménem Morava.

sedmoročka  jen nář.; Kt (pol. siedmiolatka mj. též ‚rostlina mající
sedm let‘) — Kompozitum složené z prvního členu numerální-
ho a druhého substantivního. Motivace patrně podle skuteč-
nosti, že je vojtěška mnoholetá rostlina.

travička  v sled. významu jen nář. — Formální deminutivum, specifikací.

věžďán  jen nář. — Nejasné.

vížďanka  jen nář. — Obě podoby (viz věžďán) nepochybně navzájem
souvisejí. (V KLA navíc věždžana, věždžanka, věžďánka.)
Slovo nejasné.

vojtěška  Jg, SSJČ, SSJ nář. — Podle Mch původ názvu nejistý. Němci
měli v Čechách výraz Adalbertskraut, existuje též něm. nář.
pojmenování Heiligheu, ale (podle Mch) nelze spolehlivě
prokázat vztah ke jménu (sv.) Vojtěcha. Snad motivovala po-
jmenování skutečnost, že se vojtěška vysévala v období, do
něhož spadal svátek sv. Vojtěcha.

vojtíška  jen nář. — Viz vojtěška, podoba se zdlouženou samohláskou
v základu.

vysoká  v sled. významu jen nář. — Z dvouslovného pojmenování vy-
soká jetelina
elipsou substantiva a substantivizací adjektiva.

5    vojťeška Ju 5, Ru 2, 3 — lucerna Po 1, Ju 6, Ru 3, 5 — lucerka Ju 7 — lucena Ru 4 — lucinka Ju 2, 3 — lucen Ju 1 — kravara Ju 7

6    —

Pl