ČJA 3

103 příčný trámek hrabí (1074) — mapa s. 249

1    M         hlava

hlavica 636, 637, 660

hlavička

hlavina 451, 452, 456, 461

zhlavík (zlavik 655, zhlavňik 628, zhlavec 639)

zhlaví (hlaví 443, 444) — schlaví

nábitek (též nábitec 463, nabiják 248)

náboj 248, 254, 255

(h)řeben (řebeň 645, 646)

(h)řebínek

kłátek

             klatka (klaďina 101)

paprsek

příčen m. (příčeň 127)

příčka 643, 720, 722

práh

vosnova

(h)řidelik (hřidélk 611, 614, řideliček 519, 520, hřidel 603)

sloupek (též 754, 830)

słúpec (spec 725, 741, stpec 742, 752, 753)

válek (valyk 818)

válec 745, 755 (valec 753, 756)

váleček

dáseň f. (též 624)

ďisno

klápitko 661, 663, 664, 670

ramínko 111, 123, 650, 667

(h)řbet 106, 107, 109

po(d)branek 808, 823

S          čeło 701, hrabica 814, hráska 108, kolišťe, kolíšťe 212, skolek 232, votesek 143

N          hrábje, hrabisko, hrabišťe, trámek, rámec

2                 Na mapě jsou zakresleny nář. výrazy pro příčný trámek hrabí, v němž jsou zasazeny zuby. Nář. pojmeno-
vání pro sledovanou reálii se liší hlavně lexikálně, ale i slovotvorně (např. hlava × hlavina × hlavice × hlavička
× zhlaví × zhlavík, hřeben × hřebínek, válek × váleček × válec, příčen × příčka) a hláskoslovně (např. zhlaví
× schlaví).

Jde o pojmenování vyskytující se na periferii slovní zásoby; jejich frekvence při komunikaci je malá, pro-
to si také informátoři často nebyli s to na příslušný termín vzpomenout. Hranice mezi jednotlivými nářečními
výrazy jsou ostré.

Pro danou položku jsou typické některé zvláštnosti: 1. Počet názvů je nápadně velký. 2. Existují nemalá
území bez příslušných pojmenování (jednoslovný termín schází i ve spisovném jazyce). 3. Převážná část nář. ter-
mínů vznikla přenesením (např. hlava, práh, ramínko, hřídelík, hřeben, dáseň), popř. specifikací (např. klátek,
sloupek, váleček). 4. Tradiční nář. výraz nezřídka upadl v zapomnění a mluvčí se často uchylovali k tvoření ad
hoc. O zařazení některých sporadických údajů na mapu rozhodlo až srovnání s materiálem v KLA (platí to
např. o výrazech podbranek, ramínko, otesek, hrázka, kolíště, čelo). Řada dalších „podezřelých“ slov musela být
z mapování vyřazena, srov. 1 N.

Označení hřeben znamená ve dvou vyznačených oblastech někdy též trámek se zuby. V oblasti výrazu
kladka (zvl. jižně od Vysokého Mýta) má slovo hřeben jen význam trámek se zuby; proto tam nebyl mapován.
Z Prostějovska dokládá KLA v našem významu i výraz matka, matička. Náš výzkum jej nezachytil.

Okrajový hláskoslovný rozdíl hřeben × řeben, hřbet × řbet, hřídelík × řídelík zde nesledujeme; viz V-274 hřeben.

3                 Největší územní rozsah má lexém hlava a jeho různé odvozeniny.

Základní forma zabírá Prachaticko, Českobudějovicko, Jindřichohradecko, dále Ledečsko a Jihlavsko

s výběžkem až na Boskovicko. Odděleně vytváří ještě menší protáhlou oblast mezi Strakonicemi a Klatovy. Ze
širšího Domažlicka se dokládá podoba hlavička, jež se objevuje také jz. od Nového Města na Moravě. Zejména
vých. od Českých Budějovic byla zapsána také slovotvorná obměna hlavina, sev. od Brna hlavice. Na
Strakonicku převládá varianta zhlaví, záp. od Jindřichova Hradce má podobu schlaví, na Moravě na Brněnsku,
Moravskokrumlovsku a vých. Boskovicku je běžná forma zhlavík.

Ostatní pojmenování trámku hrabí zabírají menší oblasti.

Na Plzeňsku je to výraz práh, na Příbramsku a Táborsku slovo nábitek (zvl. sv. od Tábora i v podobě ná-
boj
), jz. od Benešova vytváří mikroareál slovo osnova. V sv. Čechách byla zapsána tato označení: kladka (v hor.
Pojizeří a odděleně na Chrudimsku a Hlinecku a sev. od Nového Města na Moravě), příčen (v náchodském úse-
ku), paprsek (v podorlickém úseku), hřeben (jednak na území mezi Kolínem, Hradcem Králové a Novou Pakou,
jednak vých. od Vysokého Mýta a na přilehlém Zábřežsku a jednak na Třebíčsku). Zcela ojedinělý výskyt mají
ještě slova ramínko (záp. od Nové Paky a vých. od Litovle) a hřbet (Podještědí).

Na Moravě a ve Slezsku (vedle už zmíněného slova zhlavík) vytvářejí oblasti slova hřídelík (Znojemsko
a Dačicko), klátek (širší Kroměřížsko), klápítko (Prostějovsko), váleček (Slovácko) s variantami válec (již.
Uherskobrodsko) a válek (Břeclavsko a sev. okraj. slez. nářečí). Pro malou oblast na jz. Moravě je charakteris-
tický výraz dáseň; ten se v obměně disno vyskytuje také jižně od Opavy. Slovo sloupek je doloženo z dlouhého
a širokého pruhu obcí táhnoucího se od Kroměříže přes Hranicko, sev. Valašsko a již. Slezsko na Těšínsko
a Jablunkovsko.

Víceméně ojedinělý výskyt mají slova příčka (sev. od Mikulova) a podbranek (na Hlučínsku a již. od
Ostravy).

Na rozsáhlém území západních a přilehlých střed. Čech (včetně širokého okolí Prahy), na Mladobo-
leslavsku a dále na vých. okraji střm. nářečí a již. okraji nářečí slezských pojmenování pro sledovanou část hra-
bí schází.

4    čelo  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

dáseň  f. v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚vazivo pokrý-
vající čelisti a krčky zubů‘).

disno  jen nář. — Přehlasovaná, monoftongizovaná a zkrácená nář. va-
rianta pův. ďásno, viz dáseň.

hlava  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

hlavice  v sled. významu jen nář. — Od hlava, viz tam.

hlavička, hlavina  v sled. významu jen nář. — Viz hlavice.

hrabice  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚příčka s kolíky u hrabí‘) —
K hrábě.

hrázka  v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ nář., oba ‚tyč‘) —
Specifikací významu.

hřbet  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚hořejší část trupu zvířat podél
páteře, vrchní část něčeho‘) — Specifikací.

hřeben  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

hřebínek  v sled. významu jen nář. — Dem. k hřeben, přenesením.

hřídelík  v sled. významu jen nář. — Dem. k hřídel, přenesením (hřídel
pluhu
‚dřevěná tyč spojující pluh s plužními kolečky‘).

kladka  v sled. významu jen nář. — Rodová varianta slova klátek, viz tam, příklonem ke kladka.

klápítko  jen nář. — Specifikačním sufixem k stč. klápet ‚špalek‘.

klátek  v sled. významu jen nář. — Dem. ke klát (SSJČ nář. ‚špalek‘).

koliště, kolíště  v sled. významu jen nář. — Ke kolík (jde o místo, kde
se nacházejí kolíky, tj. zuby hrabí).

nábitek  jen nář. (Jg „to, což se nabíjí“) — K nabíjet (zuby se do příčky
nabíjejí).


náboj  v sled. významu jen nář. — Viz nábitek.

osnova  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ text. ‚soustava
nití tvořící základ tkaniny po její délce‘).

otesek  v sled. významu jen nář. (SSJČ zast. a nář. ‚zhruba otesaný
špalík dřeva‘) — K otesat.

paprsek  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ zeměd. ‚trámek
u bran, v němž jsou upevněny hřeby‘).

podbradek  jen nář. — Přenesením (nář. ‚paprsek‘).

práh  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚spodní trámec
dveřního otvoru‘).

příčen  jen nář. — Patrně substantivizované adj. ve jmenné formě
(srov. příčka).

příčka  v sled. významu jen nář. — Od příčný (příčka je napříč hrabiš-
tě, tj. násady hrábí).

ramínko  v sled. významu jen nář. — Dem. k rameno, přenesením.

schlaví  jen nář. — Ze zhlaví (viz tam) analogií podle vývoje ve skupi-
sh (> sch, progresivní asimilací znělosti, srov. PRO E2,
např. shodit > schodit).

skolek  v sled. významu jen nář. (SSJČ zast. a nář. ‚odlomený, odsek-
nutý kus dřeva, tyčky‘) — Specifikací.

sloupec  v sled. významu jen nář. — Od sloup, specifikací.

sloupek  v sled. významu jen nář. — Viz sloupec.

válec, váleček, válek  v sled. významu jen nář. — Od vál, přenesením.

zhlaví, zhlavík  v sled. významu jen nář. (PSJČ lid. ‚příčné dřevo pluž-
ních koleček‘) — Přenesením.

5    paprsek Ju 2 — słúpec Ju 7 — trámek Po 1 — hrábje Ru 3

6    AJŚ 104

Bh