ČJA 3

69 neposečená stébla za sekáčem (1044) — mapa s. 183

1    M         muzikanťi (-í) — muziganťi (též muzeganťi 638, 642)

gajdoši 732, 733, 735

hutci 730, 757

dudáci 235

trumpetři 149

policajťi (-í)

vojáci (-í)

panáci (-í, paňáci 332)

žebráci 718, 729, 734, 744

žiďi

pajduláci 714, 719, 720

pasáci 256, 257

sirotci 420, 439, 606

houseři (-í, též 220, hósírci 615, 620, 626)

kohouťi (-í, kokoťi 810, 811, 813, 814)

vlci 510, 802, 812

kozy (kozli 704)

kocouří 422, 434, 442, 445

podřatky

šťetky 510, 511, 516, 817, 823

kšice (ščice 731)

fousy 133, 433, 721, 803, 808, 810 

chlupi 137, 645 (chupi 736)

                   brady

švity 805, 835, 836

výstafky 145,154, 157, 505, 610

S          čutky 832, hofeřy 822, koňíci 445, kosárke 629, králove 108, ministranťi 501, mrzáci 405, mužíci 332, pacholcy 748, pastrňácí 678, sedláci 443, strki 736, tuláci 120, zloďeji 753

2                 Při nedokonalém sečení obilí kosou zůstávaly stát za sekáčem trsy stébel nebo i jednotlivá stébla. Protože
bývala častým předmětem posměchu, není divu, že mají v nářečích řadu žertovných pojmenování, většinou po-
jmenování přenesených (viz oddíl 4).

Z inventáře nář. pojmenování se vyděluje slovo podřadky. Označuje se jím strniště (Jg) nebo též vy-
soké, popř. nerovnoměrně vysoké strniště. Této reálii byla věnována samostatná otázka, jež je zpracována
na mapě III-68. Jak přesvědčivě potvrzuje materiál získaný KLA, má uvedený výraz také sledovaný význam,
a proto je zachycen na naší mapě. Jen v materiálech z KLA se vícekrát objevila ještě slova vočanky (ze
Žamberecka), vostředky, oustředky (z Rychnovska), cigáni a husaři (z Olomoucka a Litovelska). Náš výzkum je
nezachytil.

Protože se pojmenovává věc neživá, lze pozorovat snahu odlišit tvarem původní význam od významu pře-
neseného, např. muzykanti ‚hudebníci‘ × muzikanty ‚neposečená stébla‘; ve Slezsku jsou tvary typu muzikanty,
vlky běžnější. Uvedený rozdíl na mapě neevidujeme; při výzkumu byly totiž nezřídka navozovány tvary akuza-
tivní, informátoři při volbě jednoho z obou tvarů často kolísali, takže zápisy nemusejí být po té stránce napros-
to spolehlivé.

Stranou jsme ponechali rovněž rozdíl vojáci × vojácí. Uvedený rozdíl nemohl být na příslušných
slovech představen v celém rozsahu, srov. např. IV-91 sousedi, IV-90 kluci.

Shromážděný nář. materiál se liší vlastně jen lexikálně. Hláskoslovný rozdíl muzikanti × muziganti je
okrajový.

Rozptýlený výskyt značného množství výrazů bez jakékoli územní souvislosti svědčí o tom, že mnohá po-
jmenování existují na sobě nezávisle. V řadě případů bývá motivace u různých výrazů stejná, ale naplnění kon-
krétním jazykovým obsahem je odlišné, srov. např. muzikantihudcigajdošidudácitrumpetři apod.

3                 Nezvykle velký počet různých pojmenování plyne nepochybně z jejich doprovodných expresivních odstí-
nů. Přesto je několik výrazů, které mají větší územní rozšíření.

K nim patří na prvním místě slovo muzikanti. Vyskytuje se ve třech samostatných areálech, a to v sz. úse-
ku svč. nářečí, dále v již. části střč. nářečí a v širokém středním pruhu nářečí jzč. (Strakonicko, vých. Klatovsko
a Příbramsko), konečně na celé Moravě (bez jz. části) a ve Slezsku. V sev. a střed. úseku vm. nářečí má hlásko-
vou podobu muziganti. Větší územní rozsah má také slovo podřadky. Zabírá oblast vých. části svč. nářečí
a Novoměstsko.

Značného rozšíření dosahuje rovněž slovo vojáci. Je charakteristické pro záp. úsek jzč. nářečí a pro větší
oblast mezi Táborem a Českými Budějovicemi. Slovo panáci zabírá střed. Čechy (areál mezi Roudnicí nad
Labem, Mladou Boleslavi, Hradcem Králové a Benešovem). Často bylo zachyceno v Čechách i jinde, zejména
na Příbramsku. Menší, ale ještě poměrně kompaktní celky vytvářejí výrazy kozy (hlavně Českobudějovicko,
dále Domažlicko, jz. Rakovnicko, střed Moravy), kohouti (jz. Morava s přilehlým Jindřichohradeckem a oddě-
leně jz. Opavsko), houseři (mezi Znojmem, Třebíčí a Brnem).

Všechna ostatní označení se vyskytují většinou dubletně vedle výše uvedených výrazů a zpravidla se ne-
seskupují do kompaktních celků. Tak např. slovo židi je hojnější ve vých. skupině slez. nářečí, název kocouři na
Strakonicku, výraz žebráci zvl. na Slovácku. Tam byla zachycena i jiná pojmenování, např. gajdoši, hudci, kšice,
pajduláci. Poněkud častější jsou také slova štětky, švity, výstavky, policajti, brady.

Je pozoruhodné, že se někde zformovaly „motivační“ areály, např. na již. Moravě hudci, gajdoši, muzi-
kanti
, ve Slezsku štětky, fousy, kšice, na jz. Moravě kohouti, houseři.

4                 Naprostá většina nář. názvů vznikla přenesením (v těchto případech výchozí výrazy u jednotlivých hesel už neuvádíme). Ojedinělá
stébla nebo trsy obilí za sekáčem se přirovnávají k nejrůznějším osobám (muzikanti, hudci, gajdoši, trumpetři, dudáci; králové, ministranti, hofeři, sed-
láci
, pacholci, pasáci, vojáci, policajti; mužíci, židi, sirotci, tuláci, žebráci, zloději, mrzáci; panáci, pajduláci, pastrňáci), ke zvířatům (houseři, ko-
houti
, kocouři, kozy, koníci, vlci), k věcem (kšice, štětky, chlupy, fousy, brady, kosárky, čudky, švity).              

Ve výčtu dále uvádíme pouze ty výrazy, které jsou jen nářeční, a ty, jež jsou doloženy v excerpované literatuře. V slovnících jsou pří-
slušné výrazy registrovány pouze v jednotném čísle.

čudky  jen nář. (nář. ‚zmuchlaná vlna, trs trávy‘)

gajdoši  jen nář. (SSJČ nář. ‚dudáci‘)

hofeři  v sled. významu jen nář. (SSJČ nář. ‚podruzi, nájem-
níci‘)

kosárky  v sled. významu jen nář. (SSJČ nář. ‚zahnutá kohoutí péra
jako ozdoba na klobouku‘)

muzikanti  v sled. významu jen nář.; Kt

pastrňáci  jen nář. (SSJČ pastrnák ‚pastinák, zelenina‘, jinak nář. ‚ne-


upravený, zarostlý člověk‘) — Nelze vyloučit, že jde o obmě-
nu základu
strn-.

podřadky  jen nář. (Jg podřadek „strniště po kose zůstávající“) —
Z předl. spojení
pod řadem.

strky  jen nář. — Nejasné, snad k strkat.

švity  jen nář. (nář. ‚roztřepené úzké proužky látky‘)

trumpetři  jen nář.

výstavky  jen nář. — Od vystavit (ironicky ‚co je vystaveno na pohled‘).

5    muzikanťi Ju 4, 6, 7 — paňáci Ru 2 — houseri Ru 4 — podřatki Po 1, Ju 3, Ru 3

6    —

Bh