ČJA 3

61 hrabice (hrabičná kosa) (1024) — mapa s. 169

1    M         hrabice — hrablica 746, 755–757 — hrabíca

hrabice plt.

hrabicoka

hrabna 126, 127, 141

hrabňice 126, 141

hrabíc m. 710, 729

rožňoka (rožnoka 116, 119, 135, drožňoka 119)

vovesňice 102–105

hasák (hazák 106, hazečka 120)

vobilňice 137 (vobilňačka, vobilňí kosa 160)

kosa z hrapkami (k. z hrapcami 825–828)

S          stroj 645

N          hrabicová kosa

2                 Při sečení obilí kosou se stébla sklápěla na pokos dřevěnými pruty (roženci) zasazenými do zvláštní kon-
strukce trvale upevněné ke kosišti. Tato kosa s roženci nesla v nářečích různá označení, převládá však slovo hra-
bice
; to označuje místy také samotnou dřevěnou konstrukci s pruty.

Kosa s roženci byla už při výzkumu reálií velmi vzácnou. Pruty se lámaly, kosa byla značně těžká, a proto
byla vystřídána kosou s obloukem (viz III-60), popř. kosou s dřevěným rámečkem. Pojmenování kosy s tímto
rámečkem se neliší od pojmenování kosy s roženci.

V záp. Čechách, zejména na Plzeňsku a Klatovsku, a na Českobudějovicku výrazy pro tuto obilní kosu
nebylo možno zachytit, slovo hrabice místy ještě znali nejstarší informátoři, znali i jeho přibližný význam, ale
sledovaný typ kosy už neviděli.

Z širokého pásu obcí na záp. Moravě se dokládá slovo hrabice jako substantivum pomnožné. Náš výzkum
ani KLA nepřinášejí o čísle uvedeného substantiva spolehlivé informace, a proto je jeho rozsah zakreslený na
mapě jen přibližný.

Slovo hasák, zapsané vedle výrazu hrabice zvláště na Příbramsku, označuje sice příslušný typ kosy, ale
vždy nástroj podstatně menší (míval jen dva pruty), navíc také kosu s obloukem.

3                 Název hrabice územně převládá. Menší oblast vytváří na svč. okraji slovo rožňovka; v Podkrkonoší se ob-
jevuje mikroareál pojmenování ovesnice. Nevýrazná oblast výrazu hasák vystupuje na Příbramsku.

K zeměpisné diferenciaci přispívají ještě další slova se základem hrab-. Jde o formy hrabicovka (vých.
Vysokomýtsko a Náchodsko), hrabna a hrabnice (obě podoby sev. od Hradce Králové), hrablice (již.
Uherskobrodsko), hrabíce (ve vm. nářečích mezi Vsetínem a Uherským Brodem) a hrabice plt. (v ná-
řečích českomoravských od Nového Města na Moravě na jih a na jz. Moravě). Ostatní jednoslovná označení
kosy s hrabicí jsou sporadická.

Zvláštním souslovným typem pojmenování kosa s hrabkami (kosa s hrabcami) se vyděluje vých. skupina
slez. nářečí a Hlučínsko. Tento typ (zvl. spojení kosa s hrabicí, ale i typ hrabicová kosa) se dokládá v KLA, ale
zpravidla jen dubletně vedle výrazu hrabice. O územním rozložení výrazů hrabce a hrabky viz III-62 roženec.

4    hasák  v sled. významu jen nář. (Jg „kdo hrabicemi žne“) — Nejasné,
podle Mch snad zkrácením z hasačert ‚pružina k otřásání
moučným pytlem ve mlýně, aby se oddělila mouka od otrub‘.

hrabíc  m. jen nář. — Z hrabice (viz tam) přechodem k muž. rodu.

hrabice  Jg též ‚samotná konstrukce s roženci‘, SSJČ (dluž. grabice
,malé hrábě‘) — Od hrabě/hrábě, psl. *grab-ľa (souvisí s hra-
bat
).

hrabice  plt. jen nář. (pol. grabice plt. ‚malé hrábě u kosy‘) — Viz hra-
bice, přechodem k plt. v důsledku plt. hrabě.

hrabíce  jen nář. — Z hrabice dloužením samohlásky v příponě, snad
vlivem rozložené měkké retnice.


hrabicovka  jen nář. — Univerbizací spojení hrabicová kosa.

hrablice  jen nář. — Od hrable, to starší podoba k psl. *grabľa, srov. III-
101 hrábě.

hrabna  jen nář. — K hrabat.

hrabnice  jen nář. — Patrně univerbizací spojení hrabní kosa.

kosa s hrabkami  jen nář. — Popisné pojmenování.

obilnice  v sled. významu jen nář. — Univerbizací spojení obilní kosa.

ovesnice  v sled. významu jen nář. — Univerbizací spojení ovesní kosa.

rožňovka  jen nář. — K nář. rožeň, event. univerbizací spojení rožňová
kosa
.

stroj  v sled. významu jen nář. (Jg snad ‚kostra‘) — Přenesením.

5    hrabice Ju 1–4 — hrabíca Ju 7 — hrabička Ju 5, Ru 2 — hrabječka Ju — kosa z hrabličkú Ru 5 — wobilňi kosa Po 1

6    —

Bh