bachlovat

hrab’icovať 749, 750, 72

S          vrhat 123

2                 Položka kosit, specifikovaná v průběhu výzkumu na činnost ‚kosit obilí kosou‘, přináší řadu rozdílů lexi-
kálních, morfologických (žít × žnout, séct × séc), slovotvorných (sekat × síct) a hláskoslovných (žít × žat, síct
× séct × sect). Slovesa sekat, kosit a žít označují na většině území jak kosení obilí, tak i trávy bez ohledu na to, ja-
kým nástrojem se tento úkon provádí. Na menších úsecích (častěji na Chodsku) však existují určité sémantické
rozdíly. Názvy významově neadekvátní (jako sekat, kosit ‚síci pouze trávu‘, síct, žít ‚síci jen srpem‘) zůstaly ne-
mapovány. Protože obilí se kosilo speciálně upravenými kosami, byly zachyceny i termíny bachlovat, hrabicovat
a vrhat, tj. ‚sekat kosou s obloukem, hrabicí, kosit tzv. vrhem‘.

3                 Základním pojmenováním sledované činnosti je na většině území slovo sekat a slovotvorná varianta síct.
Pouze při okrajích se vydělují menší ostrůvky jinozákladových označení.

Převážně nedubletní název sekat vytváří rozsáhlý areál v severní polovině Čech, zabírá i okrajové úseky
zč. včetně Chodska a přesahuje i do sousedního areálu podoby síct. Sloveso síct je charakteristickým označením
na většině Moravy a převládajícím názvem v jižní polovině Čech a v Podkrkonoší. Na Moravě se vyskytuje
v různých obměnách, např. sect (soustředěněji na Novoměstsku), séct (ve vm. nářečích – bez Břeclavska – a na
již. okraji Slezska) a séc (v sev. polovině slezských nářečí).

V Kladsku a na Náchodsku, ve Slezsku východně od Ostravice a v nář. kopaničářských se užívá názvu ko-
sit. Na sev. a vých. Jindřichohradecku a v souvislém pásu při již. okraji Čech je základním pojmenováním slove-
so žít, zachycené porůznu i v dalších okrajových úsecích (ojediněle též v obměně žnout) a ve střední části vm.
nářečí pak řídce v podobě žat.

K méně frekventovaným názvům patří označení bachlovat (na Klatovsku a Sušicku), hrabicovat (na
Vsetínsku) a už jen ojedinělý archaismus vrhat (na Novopacku).

Vzhledem k povaze zadané otázky existují neobvyklé generační rozdíly v městské mluvě. Zatímco úzus
staré generace je vesměs shodný se situací venkovskou, mládež ve významu ‚pracovat s kosou‘ užívá často slo-
vesa kosit, výraz sekat má v mluvě mladé generace jistý významový posun, většinou totiž znamená ‚sklízet obilí
strojem‘.

4    bachlovat  jen nář. — Od bachle ‚kosa a obloukem‘. Srov. III-60.

hrabicovat  jen nář.; Kt — K hrabice ‚kosa s dřevěnými pruty k zachy-
cování obilí‘.

kosit  stč. kositi, Jg, SSJČ, SSJ, pol. kosić — Psl. *kositi.

séc  jen nář.; stč. sieci, Jg séci, síci, pol. siec, hluž. syc — Ze séci odsunu-
tím koncového -i.

séct  jen nář.; Kt — Ze séci, psl. *sěk-ti, tvar na -t vznikl analogií podle
většinového zakončení českých sloves, tj. připojením infini-
tivní koncovky -t.

sect  jen nář. — Podoba s krátkým kořenným vokálem, viz séct.

sekat  Jg, SSJČ, SSJ nář. — Iterativum od séci.

síct  SSJČ hovor., též síci, SSČ — Úžením ze séct, viz tam.

vrhat  v sled. významu jen nář. — Od vrhat ‚odhazovat stranou‘ (Jg vrh
‚dřevěný nástroj k hrabičné kose‘).

žat  jen nář.; Kt žati, SSJ žat — Od psl. *žęti, podoba s neprovedenou
přehláskou.

žít  stč. žieti, Jg žiti ‚síci srpem‘, SSJČ ‚síci srpem, říd. kosou‘, pol. żąć,
hluž. žeć — Od psl. *žęti.

žnout  Kt, SSJČ ‚síci srpem, říd. kosou‘ — Od žęti analogickým vyrov-
náním podle tvarů žnu…