ČJA 3

53 jarní obilí (1039) — mapa s. 153

1    M         jařina — jeřina 124, 251, 253

jař f. — jeř

jaří n.

jaro

N          jarní (jerní)/jaré (jeré)/vesnové (v)obilí/setí; jarka, jařice, jeřice

2                 Zjišťovala se nářeční pojmenování jarního obilí obecně, tedy bez rozlišování jednotlivých jeho druhů.
Z tohoto důvodu nebyly mapovány výrazy jarka a jařice/jeřice, označující pouze jarní pšenici, popř. jarní žito.
Základní mapované rozdíly spočívají v rovině slovotvorné (jařina × jař × jaří × jaro) a hláskoslovné (jařina × je-
řina
, jař × jeř).

Vedle jednoslovných názvů byla roztroušeně po celém území zachycena i pojmenování dvouslovná, a to
jarní obilí/setí (častěji v severní polovině Čech a na Opavsku), označení s adj. jaré (v jižní polovině Čech a na
Valašsku) a sousloví vesnové obilí (především na Hlučínsku). Protože však jejich výskyt není geograficky vy-
mezitelný, nebyly tyto dvouslovné názvy mapovány.

3                 Jako název takřka celoúzemní funguje substantivum jařina. Pomineme-li již uvedená dvouslovná pojme-
nování, je prakticky jediným označením jarního obilí po celé Moravě. Proto byla mapa regionalizována do
Čech, kde je situace poněkud pestřejší.

Pojmenování jařina se jako nedubletního užívá v Čechách spíše v jejich severní části, proti němu stojí sou-
vislý areál feminin jař, zaujímající celou jižní polovinu Čech a okrajový úsek podkrkonošský, náchodský a klad-
ský. I na toto území však označení jařina místy přesahuje.

Kromě těchto dvou základních ekvivalentů bylo zaznamenáno i neutrum jaří, typické pro severozápadní
část svč. oblasti, a pojmenování jaro, objevující se porůznu na Kolínsku a Královéhradecku.

Jedinými zachycenými hláskovými variantami jsou podoby s -e- (jeř, jeřina), vyskytující se v oblasti vyme-
zené řekami Lužnicí, Sázavou a Vltavou.

Situace ve městech se nezjišťovala.


4    jaro  v sled. významu jen nář.; stč. — K jarý, psl. *jarъ ‚jarní‘.

jař  f. Jg, SSJČ — Od jarý nulovým sufixem.

jaří  n. jen nář.; Jg — Z jař (viz tam) přechodem ke kolektivům podle
obilí.

jařina  Jg, Kt, SSJČ, SSJ jarina, pol. jarzyna, hluž. jerica, jerca Od
jarý sufixem -ina, viz jaro.


jer  f. stč. jěř, Jg, SSJČ nář. — Přehlasovaná podoba substantivizované-
ho adjektiva.

jeřina  jen nář.; Kt, (Jg ‚Sommerfrucht‘) — Pův. přehlasovaná podoba,
viz jařina.


5    jařina Po 1, Ju 3, 4, Ru 1

6    SSA 1.29, OLA 611