ČJA 3

48 ramena (plužních koleček) (1008) — mapa s. 145

1    M         hderec (též 309, žder 413, 414, hder 414) — derec (zderec 433, 444, 445, dárec 446, der 421)

drábec (drápec 428)

drápce pl. (též 159, 646)

drábice f. (trábice 129, drábisko 620)

sňice plt. (sňička plt. 643, sňica plt. 809, 820, 821, sňica 830)

klúč

kloučík (též 746, klúčňík 738, kloučík 710)

klouček (též 713)

klučovisko

ramena

vúska

náprafka 653, 655, 755

rasochy 750, 752

voďič

S          praťe plt. 737

2                 Sledovaly se nář. termíny pro ramena dřevěných plužních koleček. Taková kolečka už dávno nejsou reá-
lií běžnou, není proto divu, že přímý terénní výzkum přinesl údaje mezerovité. Pomocí KLA bylo však možno
rekonstruovat dřívější zeměpisné rozšíření nářečních ekvivalentů poměrně spolehlivě. Je třeba uvést, že in-
formátoři nezřídka výrazy pro jednotlivé části plužních koleček zaměňovali, srov. též položku III-45 plužní ko-
lečka.

Sklad jednotlivých součástí plužních koleček vcelku odpovídá skladu předku nebo zadku vozu, funkce
těchto součástí je namnoze stejná nebo hodně podobná, proto se v mnohých oblastech oba termíny shodují.
V případě pojmenování ramen koleček se to týká slov ramena, snice, pratě, razsochy a (h)derec, srov. III-132
zadní ramena vozu. V jednotlivých ojedinělých případech se patrně nepodařilo bezpečně odlišit, kdy informá-
toři z neznalosti starého termínu pojmenovávali právě ramena koleček nářečním názvem pro ramena vozu.

Součástky u plužních koleček jsou nepoměrně menší než příslušné součástky vozu, proto se někdy u po-
jmenování ramen koleček objevují deminutiva, např. raménka, nápravka, sničky.

Nářeční označení se diferencují lexikálně, slovotvorně (drábec × drábice, klúč × klučovisko × kloučík
× klouček), doloženy jsou i rozdíly v gramatickém čísle (drábec × pl. drábce) a rozdíly hláskoslovné (hderec × de-
rec
). Výrazy vůzka na Chodsku a kloučík na Kroměřížsku označují také celá kolečka.

Ramena přecházejí v krátkou oj, a proto se v zápisech KLA (zejména ze Slezska a z vých. části střm. ná-
řečí) vyskytují nezcela přesná označení ojko, ojíčko. Tyto výrazy jsme jako neadekvátní nemapovali. SSJČ ter-
mín pro sledovanou součástku nemá, v PSJČ je uveden výraz kder, ale jen pro ramena vozu.

3                 Nář. označení pro ramena koleček lze z hlediska terminologické povahy jednotlivých pojmenování roz-
dělit do dvou skupin. Jednak se tu objevují četné výrazy speciální (drábice, drábec, vůzka, vodič, kloučík, klu-
čovisko
, nápravka), jednak existují výrazy shodné s názvy označujícími ramena vozu.

a) Ze speciálních termínů má největší územní rozsah slovo drábec. Vyskytuje se ve střč. nářečích, dále
přesahuje do nář. svč. a navíc zahrnuje již. Čechy. Jeho slovotvorná varianta drábice tvoří menší areál na Moravě
na Novoměstsku a na Tišnovsku, dubletně se vyskytuje také na vých. okraji svč. nářečí. Forma drábce tvoří men-
ší areál zhruba mezi Novou Pakou a Hradcem Králové.

Další speciální výraz – kloučík – zabírá sev. polovinu vm. nářečí, varianta klouček je omezena na Lipnicko,
varianta klučovisko na již. polovinu Slezska. Základní podoba klúč se objevuje roztroušeně zejména na
Jablunkovsku a na sev. okraji Valašska. Další výraz – vůzka – je soustředěn na Chodsku a na stříbrském ostrův-
ku, slovo vodič tvoří mikroareál na Boskovicku; tam bylo také zachyceno označení nápravka.

b) K výrazům shodným s pojmenováními ramen vozu patří především slovo derec. To se v uvedené podo-
bě vyskytuje ve dvou menších areálech, a to na Plzeňsku a pak na širším Strakonicku. Mezi oběma areály leží
území s hláskovou podobou hderec. Další označení – ramena – vytváří dvě velké oblasti, jednu v sv. polovině svč.
nářečí, druhou na již. Moravě. Porůznu se vyskytuje i jinde, zejména v již. Čechách a na Novoměstsku. Výraz
snice zabírá jednak Třebíčsko a záp. Znojemsko, jednak sv. polovinu střm. nářečí a sev. polovinu Slezska.
Roztroušeně se vyskytuje také jv. od Brna.

4    derec  jen nář.; dluž. der — Od kder, viz hderec.

drábce  plt. jen nář. (Kt ‚vidlice, železné kování po straně pluhu‘) — Viz
drábec.

drábec  jen nář.; Jg (Kl ‚oje pluhu‘) — Nejasné, snad je drab- příbuzné
s lat. trabs ‚břevno‘.

drábice  jen nář.; Jg — Viz drábec.

hderec  jen nář.; Jg kderec, kder (Kt hdereček ‚polní náčiní‘) — Od kder
(PSJČ ‚ramena zadku vozu‘), to nejasné.

kluč  jen nář. (‚plužní kolečka‘, srov. III-45, Bš ‚oj plužních koleček‘) —
Patrně z psl. *kl’učь (to z psl. *kl’uka ‚hák, rozdvojená, zakři-
vená tyč‘).

klouček, kloučík  jen nář. — Formální dem. ke klúč, viz tam.

klučovisko  jen nář. — Specifikační příponou od klúč, viz tam.

nápravka  v sled. významu jen nář. — Formální dem. k náprava.
Přenesením výrazu označujícího jinou součástku plužních ko-
leček – nápravu.


pratě  plt. jen nář. (SSJ prate ,opratě‘) — Snad přenesením na základě
podobnosti; oprať se také rozdvojuje.

ramena  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚část něčeho, co
vybíhá do stran, co připomíná lidské rameno‘).

rázsochy  jen nář. (Jg též rasochy, rozsochy, rosochy, SSJČ rozsochy,
rázsochy nář., SSJ rázsocha, ojhová rázsocha, pol. rozsocha,
rosocha, hluž. rozsoch – u všech ‚vidlicovitě rozrostlá větev,
nástroj z ní upravený na způsob vidlice vůbec‘, pol. též ‚ruko-
jeť pluhu‘) — Podle Mch krácením předpokládaného výrazu
roz(bíhající, větvující se) socha“ (socha ‚kmen s pahýlem po
větvích‘) a přenesením.

snice  jen nář. — Nejasné, snad z psl. *snica, souvisící s psl. *snovati
‚spřádat, navíjet‘; Mch vykládá z psl. ojesьnica ,oje‘.

vodič  v sled. významu jen nář. — Od vodit.

vůzka  jen nář.; Kt vůzek (Mch vůzek či vůzka jč. ‚provaznické zaříze-
ní‘) — Snad k vázat (*voz-ъka), popř. přenesením pojmeno-
vání celku (vůz) na část a změnou rodu.

5    drábec Ju 1–3, Ru 2, 4 — ramena Ru 5 — škarič Ju 2

6    —

Bh